Nakonec proč ne. Lion má sice jeden zásadní problém, kterým je ona řekněme až „oscarová pachuť.“ Na filmu jde totiž, minimálně v první půli strašně moc vidět, čeho se tvůrci snažili dosáhnout. To se promítá i do samotného tempa a atmosféry filmu, kdy je docela těžké se do filmu jako divák takříkajíc dostat. Ne že by Sunny Pawar jako mladší verze hlavního hrdiny nebyl dostatečně sympatický, naopak, nicméně film se docela táhne a snaží se nějakým způsobem alespoň trochu obhájit onu hodinu a půl vašeho času, který příběh popsatelný ve dvou větách v kinech zabere. S nástupem problémů dospělosti a rozvojem hlavního hrdiny alespoň částečně za hranice štítku „ztracený chlapec s neznámou minulostí“ se tyhle problémy trochu zmírní, přesto je nelze úplně opominout.
Stejně nejde přehlédnout částečné citové vydírání, které film předvádí v rámci závěrečné desetiminutovky a závěrečných titulků. ano, dělá to každý druhý film podobného typu, sdělené informace ovšem šly podat i vkusněji a méně nuceněji. Přesto musím uznat, že i když mě zvolená forma štve, její efekt se dostaví a ona dojemná závěrečná tečka funguje. Což je něco, co se nedá říci úplně o všech podobných citových vyděračích útočících na uznání kritiků a akademiků. My se tu ovšem bavíme o tom, co film může nabídnout běžnému divákovi. 
Lion se možná až příliš snaží být něčím víc, než na co stačí skutečný příběh, kterým je film inspirován. Garth Davis předvádí v rámci možností slušný debut, který ničím vyloženě nenadchne ale na druhou stranu ani nemá moc čím zklamat. V první půli se film sice trochu vleče, přesto v půli druhé funguje více než dobře a závěrečná hořkosladká tečka (byť docela dost vynucená) jednoduše funguje.
25% Google Earth
Předloha: Saroo Brierley (kniha)
![Lion [65%] rp 007.jpg](https://kritiky.cz/wp-content/uploads/2017/02/007.jpg)






















