Bojovník | Southpaw [70%]

Režisér Antoine Fuqua (Training Day, Slzy slun­ce, Odstřelovač) si budu­je za svo­ji kari­é­ru jmé­no oso­bi­té­ho reži­sé­ra. Někomu jeho styl sed­ne, jiné­mu ne. Po výbor­ném Equalizerovi, kte­ré­ho na plát­na čes­kých a slo­ven­ských kin při­ve­dl loni v září, při­chá­zí ten­to­krá­te s boxer­ským dra­ma­tem, ve kte­rém si hlav­ní roli zahrál Jake Gyllenhaal. Bohužel ambi­ce na osca­ro­vou sezo­nu, kte­ré sní­mek během pro­duk­ce pro­vá­ze­ly, vzal po prv­ních pro­jek­cích za své a dis­tri­bu­tor se pro­to roz­ho­dl sní­mek poslat do kin mís­to toho už v dru­hé půl­ce léta. Stojí i přes stráh­ní zahra­nič­ní­mi kri­ti­ky novin­ka před­mi­nu­lé­ho týd­ne, Bojovník, za shléd­nu­tí, nebo je to jen zby­teč­ná ztrá­ta času, kte­rá pros­tě nevy­šla?

Boxer ve střed­ní váze Billy „The Great“ Hope (Jake Gyllenhaal) je už něja­kou dobu na vrcho­lu. Jako nepo­ra­že­ný šam­pi­on si uží­vá slá­vu, pře­de­vším díky tomu, že prá­vě pora­zil své­ho nej­vět­ší­ho vyzy­va­te­le. Dlouho ovšem Billyho mana­žer odmí­tá zaří­dit zápas s Miguelem „Magic“ Escobarem (Miguel Gomez), kte­rý se při kaž­dé pří­le­ži­tos­ti sna­ží nepo­ra­že­né­ho boxe­ra vypro­vo­ko­vat. Při jed­né z podob­ných pro­vo­ka­cí ovšem dochá­zí k šar­vát­ce, po kte­ré kon­čí Billyho man­žel­ka Maureen (Rachel McAdams) postře­le­ná jed­ním z čle­nů Escobarovy ochran­ky a umí­rá v Billyho náru­čí. Ten, aby zajis­til dce­ři živo­by­tí ve svět­le finanč­ních pro­blé­mů násle­du­jí­cích zane­dlou­ho poté, při­jí­má smlou­vu na dal­ší tři zápa­sy, i když po něm prá­vě Maureen chtě­la, aby toho mini­mál­ně na chví­li nechal. V důsled­ku toho vše­ho tak dří­ve feno­me­nál­ní boxer kon­čí ostud­ně pora­žen, žalo­ván za poru­še­ní smlou­vy, s rok trva­jí­cím boxer­ským distan­cem a v dlu­zích, kte­ré ani jeho veš­ke­rý maje­tek nestí­há popla­tit. Stát navíc díky jeho cho­vá­ní započne říze­ní na ode­brá­ní jeho dce­ry z jeho péče a umís­tě­ní do ústav­ní­ho zaří­ze­ní. I přes bez­vý­chod­nost svo­jí situ­a­ce se zlo­me­ný Billy roz­hod­ne se svo­jí situ­a­cí něco dělat a svo­ji budouc­nost, stej­ně jako budouc­nost svo­jí dcer­ky zajis­tit tou jedi­nou ces­tou, kte­rou umí... 

Bojovník je roz­hod­ně podiv­ný sní­mek. Musím naznat, že se mi sní­mek i napříč vel­ké­mu množ­ství chyb a nesmír­ně do kýče zahna­ných momen­tů líbil. A to i přes­to, že nena­bí­zí zho­la nic nové­ho a vše, co sní­mek nabí­zí je ve své pod­sta­tě jeden zaru­če­ný direkt na divác­ké emo­ce za dru­hým. Onen emo­ci­o­nál­ní apel na pub­li­kum je totiž účin­ný, to beze­spo­ru, nicmé­ně až na jeden dva momen­ty je to čis­tý kon­strukt, kte­rý nemá moc žád­ný základ. Bojovník totiž za ty dvě hodi­ny, co vám v kině zabe­re, stí­há recyklo­vat snad všech­ny ale­spoň tro­chu zásad­ní boxer­ská a zápas­nic­ká dra­ma­ta, kte­rá byla kdy nato­če­na s téměř nulo­vou inven­cí. Boxer pad­ne z výši­ny na hubu, pení­ze a všich­ni blíz­cí se roz­prch­nou, ode­pí­ší jej a on se nekon­venč­ním tre­né­rem vypra­cu­je zpět na vrchol aby čelil své­mu nej­vět­ší­mu nepří­te­li, kte­rý byl strůj­cem jeho pře­de­šlé­ho pádu. Zkrátka ta samá pís­nič­ka. Tady scé­náris­ta Kurt Sutter jede pod­le lety ově­ře­ných not, nicmé­ně ve výsled­ku mu chy­bí prá­vě ten důraz, kte­rý podob­né momen­ty a prv­ky podob­ných dra­mat uči­nil legen­dár­ní­mi. 

Tento neduh do znač­né míry vyna­hra­zu­je sám Jake Gyllenhaal. Jeho ode­vzda­nost rolím, pře­de­vším v posled­ních letech, je vše­o­bec­ně zná­má a Bojovník v tom­to tren­du není výjim­kou. Po feno­me­nál­ním výko­nu ve Slídilovi se opět polo­žil napl­no do role a ani na moment ji v rám­ci dvou hodin neo­pus­til. Škoda jen, že mu scé­nář fil­mu brá­ní čas­to v herec­kém roz­le­tu a nutí mu, podob­ně jako zbyt­ku postav, těž­ce uvě­ři­tel­né repli­ky a ne úpl­ně cha­rak­te­rům odpo­ví­da­jí­cí cho­vá­ní. Antoine Fuqua, kte­rý by měl ale­spoň v těch­to slab­ších momen­tech vytáh­nout něja­ké trum­fy, čas­to zkla­má­vá vlast­ní absen­cí audi­o­vi­zu­ál­ní pre­ciz­nos­ti. Na dru­hou stra­nu abych jen nesy­pal špí­nu, hned v něko­li­ka momen­tech se nao­pak vytáh­ne s audi­o­vi­zu­ál­ní lahůd­kou, kte­rá více než potě­ší. Bohužel ten poměr je zhru­ba pade­sát na pade­sát.        

Pokud jde o zby­tek obsa­ze­ní, neměl bych s ním nejmen­ší pro­blém. Rachel McAdams je i na onom zre­du­ko­va­ném pro­sto­ru téměř sto­pro­cent­ní, Forest Whitaker je tak­též fajn a dcer­ka v podá­ní Oony Laurence je tak­též v rám­ci mož­nos­tí parád­ní. Bohužel se ale dostá­vá­me zpět k hlav­ní­mu pro­blé­mu fil­mu, kte­rým je vylo­že­ně nedo­ta­že­ný scé­nář, kte­rý tro­chu nároč­něj­ší­mu divác­tvu hned něko­li­krát způ­so­bí mír­ný bolehlav. Zkrátka Bojovník není pre­ciz­ním boxer­ským dra­ma­tem, nýbrž kon­zum­ním pro­duk­tem, kte­rý se sna­ží být o něco víc, než ve sku­teč­nos­ti je. Pokud tedy neče­ká­te něco kdo­ví jak kul­tur­ně zásad­ní­ho, roz­hod­ně zkla­má­ni nebu­de­te. Spíše nao­pak.   

Antoine Fuqua opět tedy spí­še komerč­ně. Asi bylo blá­ho­vé čekat od Bojovníka, že bude něčím víc než jen dob­ře nato­če­nou a sluš­ně zahra­nou boxer­skou vykrá­dač­kou, kte­rá bude sice v rám­ci mož­nos­tí dob­rá, nicmé­ně také čás­teč­ně naiv­ní, mís­ty hlou­pá a plytká. Hudebně i vizu­ál­ně zají­ma­vá, herec­ky (mini­mál­ně co se týče hlav­ních akté­rů) parád­ní avšak pod veš­ke­rým tím pozlát­kem tak tro­chu prázd­ná. Zkrátka pokud od Bojovníka neče­ká­te nic víc než jen solid­ní dra­ma o boxe­ro­vě ces­tě zpět na vrchol, návště­vu kina si uži­je­te. Další Rocky, Warrior nebo Zuřící býk to ovšem není ani náho­dou.