REVENANT Zmrtvýchvstání - PRAPŮVODNÍ A AUTENTICKÉ: KOSTÝMY

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Muži z hor a jejich podo­ba se sta­li ame­ric­kou iko­nou, ale pro REVENANT chtě­la kos­tým­ní výtvar­ni­ce Jacqueline Westová (Argo, Podivuhodný pří­pad Benjamina Buttona) zajít za hra­ni­ce klišé.

Westová pozna­me­ná­vá, že s legen­dou o Glassovi vyrůs­ta­la: “Znám pří­běh Hugha Glasse, pro­to­že vlast­ním ranč v Jižní Dakotě a on je tam tako­vou mýtic­kou posta­vou. Tito lov­ci byli sku­teč­ní prů­kop­ní­ci,” pou­ka­zu­je Westová. “Přesto mi scé­nář více při­po­mí­nal rus­ký román, než wes­tern. Jsem posed­lá Dostojevským, Čechovem a Tolstojem. Psychologická rovi­na pří­bě­hu mě oprav­du láka­la.”

Když se pono­ři­la do prá­ce, čer­pa­la inspi­ra­ci z děl širo­ké­ho spek­tra uměl­ců, včet­ně obra­zů a skic od dvou význam­ných uměl­ců dané­ho obdo­bí: Alfreda Jacoba Millera, kte­rý se vydal do hor Rocky Mountains v polo­vi­ně 19. sto­le­tí a jako jeden z mála zachy­til tam­ní život; dal­ším uměl­cem byl Karl Bodmer, švý­car­ský malíř zná­mý por­tréty původ­ních Američanů, zejmé­na indi­á­nů z kme­ne Mandan z Jižní Dakoty.

Jeden obraz se dokon­ce stal i inspi­ra­cí pro vzhled Leonarda DiCapria. “Je to obraz domo­ro­dé­ho lov­ce ve vel­mi jed­no­du­chém kabá­tu ke kole­nům a s kapu­cí,” popi­su­je. “Alejandrovi se to líbi­lo. Má rád pros­té věci. Kapuce pochá­zí z před­sta­vy, jakou měl Alejandro o Glassovi, viděl ho sko­ro jako mni­cha. Jeho koši­le je vel­mi prak­tic­ká, vyro­be­ná ze lnu, kte­rý si kou­pil v míst­ním hra­diš­ti. Není na něm nic nápad­né­ho.”

Pokračuje: “Alejandro měl vel­mi poe­tic­kou před­sta­vu, že by Leo mohl nosit med­vě­dí kože­ši­nu poté, co ho jeho sou­put­ní­ci opus­ti­li. Je to tako­vý lyric­ký obraz a je v něm iro­nie. To, co ho málem zabi­lo, mu nyní zachra­ňu­je život. Udržuje ho v tep­le, chrá­ní ho a v řece ho nad­ná­ší.”

Westová posta­vi­la do kon­tras­tu vzhled Glasse s jeho pro­tiv­ní­kem, Fitzgeraldem. “Vidím Fitzgeralda jako něko­ho, kdo je pohá­něn stra­chem,” vysvět­lu­je. “Takže jsem v jeho kos­tý­mech vyu­ži­la hod­ně zví­ře­cích kůží, vydry lemu­jí jeho kabát a nosí bob­ří klo­bouk.” (Westová zdů­raz­ňu­je, že všech­ny kože­ši­ny a kůže pou­ží­va­né ve fil­mu byly zakou­pe­ny od spo­leč­nos­ti Pacific Fur Trade, kte­rá kůže zís­ká­vá z par­ků, a jsou poří­ze­né humán­ním způ­so­bem.)

Každý lovec má svůj oso­bi­tý vzhled. “Jim Bridger byl far­mář­ský chla­pec, jeho oble­če­ní bylo tedy pros­té, ale dala jsem mu úžas­ný buvo­lí kabát. Pro vzhled Stubbyho Billa jsem se necha­la inspi­ro­vat obráz­kem jed­no­ho lov­ce v pru­ho­va­ných kalho­tách s mod­rým kabá­tem. Murphy byl více evrop­ský a napadlo mě, že by zís­kal svůj kabát ve smě­ně s Francouzi. Dala jsem kaž­dé oso­bě pří­běh, díky kte­rým byly jejich kos­týmy zce­la odliš­né.”

Oděv kapi­tá­na Henryho je inspi­ro­ván sku­teč­ný­mi arte­fak­ty, kte­ré jsou vysta­ve­ny v Muzeu obcho­do­vá­ní s kože­ši­na­mi v Nebrasce. “O něm jsem měla nej­ví­ce vizu­ál­ních infor­ma­cí. Jeho ochran­né kože­né návle­ky byly hroz­ně nepo­ho­dl­né, ale sku­teč­ně je nosil. A střih jeho kabá­tu je také vel­mi slav­ný a to se muse­lo odrá­žet v našem návr­hu.”

Stejně jako u prá­ce Jacka Fiska, Westová se při­stih­la, že neu­stá­le pati­nu­je a ztma­vu­je. “Naše mot­to bylo ‘Natři to na čer­no,’” smě­je se. “Cupovali jsme, smir­ko­va­li a řeza­li. Vše je špi­na­vé a ošle­ha­né; i přes­to to pova­žu­ji za krás­né, pro­to­že oči her­ců v kon­tras­tu s kos­týmy jen září.”

Westová byla obzvláš­tě nad­še­ná, že měla mož­nost zob­ra­zit oděvy původ­ní­ho ame­ric­ké­ho oby­va­tel­stva. “Mužská část původ­ní­ho oby­va­tel­stva nosi­la něco, co se nazý­vá “váleč­ná koši­le”, kte­rá sestá­vá ze dvou kusů kůže, kte­ré obvykle ozdo­bi­ly jejich man­žel­ky. Dali jsme si také zále­žet na tom, aby byl mezi jed­not­li­vý­mi kme­ny roz­díl,” vysvět­lu­je. “Indiáni Pawnee měli bavl­nu a vlnu, pro­to­že se nachá­ze­li v blíz­kos­ti obchod­ních kři­žo­va­tek, zatím­co Indiáni Arikara, Mandan a Sioux se oblé­ka­li do kůží.”

Pro váleč­nou koši­li Elk Doga Westová pou­ži­la jeden z nej­dů­le­ži­těj­ších sym­bo­lů kme­ne Arikara: kuku­ři­ci. “Kukuřice sym­bo­li­zu­je, že pokud zemře­te v boji, její zrna osá­zí půdu a něco nové­ho z nich vyros­te. Je to způ­sob, jak vzít půdu do bitvy spo­leč­ně s vámi,” vysvět­lu­je.

Jednoduchý, ale auten­tic­ký oděv pro léči­te­le Hikuce s odka­zy na minu­lost, Arthura Redclouda dojal. “Cítil jsem, jako by se můj kos­tým stal mojí sou­čás­tí. Vytvořil jsem si k němu cito­vý vztah. Cítil jsem, že můj kos­tým si mě zvo­lil a já ho nosil se ctí a vel­kou úctou,” říká, “nejen kvů­li sobě nebo fil­mu, ale kvů­li svým před­kům.”

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře