Saw II

Po kaž­dém úspěš­ném fil­mu násle­du­je sko­ro vždy něja­ké jeho pokra­čo­vá­ní. K loň­ské­mu veli­ce úspěš­né­mu horo­ru se nato­či­lo pokra­čo­vá­ní, kte­ré má spl­ňo­vat tou­hy lidí po pokra­čo­vá­ní úspěš­né série, ale má i spl­ňo­vat i tou­hy pro­du­cen­tů po lač­ném zis­ku. Tento týden se k nám dosta­lo pokra­čo­vá­ní horo­ru Saw: Hra o pře­ži­tí, kte­ré spl­ňo­va­lo krve­lač­né tou­hy lidí po krvi, ale ne jenom po krvi, ale po krvi, kte­rá sebou nese roz­ma­ni­té způ­so­by, jak umřít a jak si vážit živo­ta. První díl nás zane­sl do kou­pel­ny, kde byli pro­ti sobě posta­ve­ni dva muži, kte­ří mají za úkol postup­ně zjiš­ťo­vat jak si váží živo­ta. Musí si něco udě­lat, aby moh­li zachrá­nit sebe, nebo i jejich man­žel­ku s dět­mi.

V dílu dru­hém je pro­ti sobě posta­ve­na už vel­ká sku­pi­na, co má jed­nu věc spo­leč­nou, ale musí se postup­ně pro­bít ke svo­bo­dě, pro­to­že je čeká smrt ner­vo­vým ply­nem a mají pomo­cí logic­kých háda­nek najít záchra­nu. Mezi tou sku­pi­nou lidi, se vysky­tu­je i synek jed­no­ho muže záko­na, kte­rý vyšet­řu­je „vraž­dy“ a tím se to začí­ná kom­pli­ko­vat..

Ale nemu­sím urči­tě poví­dat celý pří­běh, ale roz­hod­ně Saw má něco do sebe, pro­to­že to k horo­ru nemá dale­ko, ale není to typic­ký vyvraž­ďo­va­cí horor, spíš bych řekl, že je to pocti­vě drs­ný thriller o živo­ty lidí, jak se oni zacho­va­jí v dané situ­a­ci, jak si doká­ží cenit živo­ta a jest­li doká­žou něco ztra­tit, aby neztra­ti­li svůj život.
Když se to vez­me, tak i dru­hý díl vzni­kal za málo peněz, a má pou­ze něko­lik fil­mo­vých loka­cí, má málo slav­ných her­ců, ale jeden slav­něj­ší herec se dokon­ce i obje­vil, jím je bra­tr slav­něj­ší­ho Marka Wahlberga, slav­né­ho Marky Marka., Donnie Wahlberg, kte­rý hra­je nej­dů­le­ži­těj­ší posta­vu, poli­cej­ní­ho muže, kte­rý vyšet­řu­je  akce „Skládačkového vra­ha“ - Jiqsaw a jde mu hlav­ně o život jeho syna. Další her­ci jsou pou­ze k tomu, aby byly postup­ně mrt­vo­la­mi, na kte­ré pad­ne prach, nebo k tomu, aby pře­ži­li. A nako­nec obje­vi­li, v čem je zako­pa­ný vel­ký pes.

Když se podí­vá­me na zají­ma­vos­ti, jak byl celý film nato­čen, na to, že ho nato­čil fil­mo­vý debu­tant, tak je v něm doce­la dob­ře vidět atmo­sfé­ra, cha­o­su, neúvoz­ní­ho jed­ná­ní, když jde o život. Několik smr­tí je doce­la úchvat­ných, kdy teče krev, kdy se postup­ně odlu­pu­jí vrst­vy lid­ských povah, a kde je i troš­ku nechut­ně. S fil­try a umě­lec­ký­mi zábě­ry moc reži­sér neplýtval. Na roz­díl od prv­ní­ho dílu už neby­lo pou­ži­to občas kli­po­vé­ho stři­hu, ale vět­ši­nou doce­la ste­ril­ní­ho sys­té­mu stří­há­ní, aby se v tom člo­věk vyznal, co se dělá a kdo zrov­na umí­rá.  I když je na co stá­le kou­kat, pro­to­že úhly kame­ry jsou dost zají­ma­vé

---