Se jménem Sherrybaby přichází do tuzemské distribuce vítěz loňského festivalu v Karlových Varech. Vzhledem k tomu, že letošní ročník začne za pár dní, je květnová premiéra premiérou poněkud opožděnou. Stalo se bohužel typickým jevem, že neamerické a umělecky ambicióznější filmy se do naší distribuce dostávají s časovým odstupem, pokud vůbec. Jak vidno, tak ani úspěch na prestižním filmovém festivalu, notabene českém, na tom nic nezmění. Na webu ČSFD a nejen tam se debutu režisérky a scenáristky Laurie Collyerové dostalo ne zrovna lichotivého hodnocení, přesto se domnívám, že stojí za zhlédnutí. Hlavní hrdinka filmu Sherry, v přesvědčivém podání Maggie Gyllenhaalové, je propuštěna z vězení, kde si odseděla trest za krádeže pod vlivem drog. Snaží se vrátit do života a získat zpět svou dceru a roli matky. Část trestu ji byla odpouštěna, a proto je venku pouze na podmínku, což její situaci nijak neusnadňuje. Návrat do svobodné společnosti je pro Sherry jako Alenčino dobrodružství za zrcadlem. Bývalá feťačka je nucena utkat se s úřady, se svými blízkými i s vlastní dcerou. Na jednoho člověka je toho celkem dost…
Film sleduje příběh Sherry od momentu propuštění z vězení. Neznáme tedy přesné okolnosti, které předcházely její cestě za mříže. Díky hereckému výkonu Gyllenhaalové však získáme patřičný přehled o postavě, aniž bychom její předešlé osudy důkladně studovali. Sherry je sebevědomá a přímá žena, která si nebere servítek za žádné situace. Stigmat z drogové závislosti se ovšem zbavuje těžko. Její chování a myšlení je očividně poznamenáno kriminální minulostí. Není divu, že ač se snaží, dostává se mnohdy do problémů. Nad Sherry visí Damoklův meč v podobě zrušení podmínky, ale i tak se o svou dceru rve jako lvice.
Pro Maggie Gyllenhaalovou byla role Sherry dosud největší v kariéře. Maggie zazářila v roce 2002 v nezávislém snímku Sekretářka. Poté si zahrála v několika hollywodských filmech. Až postava Sherry ji umožnila projevit svůj herecký um naplno. Maggie se dovedla vžít do Sherryiny situace bezezbytku a splývá s ní i fyzicky. Působivost filmu je přímo úměrná její herecké přesvědčivosti. Vedle Cate Blanchettové a Naomi Wattsové považuji Maggie Gyllehaalovou za v současnosti nejzajímavější mladou americkou herečku.
Kromě výkonu Maggie stojí za zmínku i výkony ve vedlejších rolích, byť se jejich protagonisté ve filmu sotva ohřejí. Vyzdvihl bych především výkony Brada Williama Henkeho a Sama Bottomse v rolích Sherryina bratra a otce. Oba museli dokázat vyjádřit vůči Sherry lásku a pochopení a zároveň frustraci z jejího minulého i současného jednání. Oba dva obtížnou roli zvládli s přehledem. Kreaci hodnou zapamatování předvádí i Giancarlo Esposito v roli Sherryina kurátora. Naopak výkon „indiána“ Danny Treja, známého gaunera z filmů Roberta Rodrigueze, byl pro mě zklamáním. Jeho postava napraveného hříšníka je pouhou karikaturou a ve filmu, založeném na neokázalém hereckém projevu, nepříjemně trčí. Trejův herecký potenciál zřejmě má své pevné meze. Vzpomeňme na výkon Benicia del Tora ve snímku 21 gramů, ve kterém podobnou postavu ztvárnil mnohem přesvědčivěji.
Do souvislosti s Sherrybaby bych rád uvedl i jiný nezávislý americký snímek, a to Bublinu od Stevena Soderbergha (Traffic – nadvláda gangů, Dannyho parťáci). Jde totiž o filmy spřízněné místem děje (šedivé maloměsto), postavami (lidé z nižší ekonomické sféry společnosti) a částečně i tématem (obraz života současného člověka). Liší se však přístupem v zachycení reality. Zatímco Soderbergh umírněnými filmovými prostředky pouze ozvláštňuje všední příběh lidí z předměstí, aniž by uměle vyvolával kolize, Collyerová více fabuluje a soustředí se hlavně na vztahy mezi Sherry a jednotlivými postavami. Bublina i přes nápadnou dokumentárnost nabízí realistický příběh, který svým vyústěním zamrazí. V Sherrybaby je realita pokřivena násilným namontováním klasického dramatického rámce, což se asi nejnápadněji projevilo v nepříliš uvěřitelném závěru filmu. Tento scénáristický nezdar považuji za jediný vážnější zápor. Filmu to však neubírá na působivosti. Tvůrci v čele s režisérkou Laurie Collyerovou téma sociálně neadaptované ženy bojující o právo na svůj život a svou dceru zpracovali způsobem, za který se nemusí
