Před prvním shlédnutím filmu je člověk plný očekávání – bude film lepší než čekám? Bude to katastrofa? Nezklame mě rozuzlení? Někdy jsme při odchodu spokojení, jindy vyvedení z míry, zklamaní; a občas máme v hlavě spoustu otázek. Otázky jsou to, co si odnesete ze sledování snímku Shortbus.
Shortbus je klub, ve kterém se schází různé existence obývající město New York. Mají možnost zde otevřeně provádět činnnosti, které je těší, které jsou součástí jejich přirozenosti, které „běžná“ populace neakceptuje. Podotkněme, že se jedná veskrze o činnosti spojené se sexualitou. Nic není zakázáno, každý si přijde na své. Je libo se dívat, přidat se či jen konverzovat? Hledáte spřízněné duše? Od toho jsme zde…
Propojením tří dějových linií vzniká nádherně ucelený příběh, ve kterém jste stále znovu překvapováni. Sledujme příběh 1) heterosexuálního manželského páru, 2) homosexuálního páru a 3) dominy. Osudy těchto lidí se setkávají a protínají ve chvíli, kdy všichni řeší svá trápení, problémy. Neschopnost dosáhnout orgasmu, deprese, beznaděj, potlačení identity, hluchá komunikace. Vítejte do společnství, kde nikdo není vlastně tak docela šťastný.
Tento film není ničím originální a přesto divákovi zůstává dlouho v hlavě – tedy pokud je nad ním ochotný přemýšlet. Shortbus nenabízí totiž mnoho odpovědí. Seznámí sice diváka s mužem, který se půl roku chystá na svou sebevraždu a dělá opatření, ať jeho partner není sám až on zemře, ale na závěr neprozradí de facto nic. Ukáže náznak možnosti interpretace a pak – titulky. Také umožní divákovi sledovat příběh Severin, která neumí žít se svým pravým jménem (které vám neprozradímJ - docela stojí za to si počkat na jeho znění) a touží dělat mnohem prostější věci, než mlátit chlapy bičíkem a podobné úkony. A co myslíte, dozvíte se zda se jí to povede? Tušíte správně. Jakoby dopopředí celého filmu se ovšem dere linie, která je kupodivu nejméně zajímavá. Psychoterapeutka (odbornice na partnerské a sexuální problémy), která má za manžela muže se zálibou v S/M, který ji to ovšem nikdy neřekl, protože se bojí, že by to nepochopila; a ona prozměnu není schopna dosáhnout orgasmu a tak se stane, že občas nafackuje svému klientovi (což je skutečně ve filmu dáno do přímé souvislosti). Tak se po velkou část doby filmu vedou řeči o sexu a orgasmu, až se občas neubráníte ušklíbnutí, že to až snad trochu přehání. Musím se přiznat, že pro mě vyústění této linie bylo lehce zklamáním, protože na závěr došlo k sklouznutí k fádnosti, kterého jsme mohli být ušetřeni. A navíc mě napadá otázka: Proč tato linie skončila tak jasně, když ostatní zůstaly v mlze?? Je to Škoda.
Během filmu se také seznámíte s mnoha bizardními postavičkami, které jsou ovšem velmi uvěřitelné a tak lidské! Nezapomenutelná je scéna, kratičká – snad 3 minuty trvající, ve které rozpráví s mladým hochem stařičký bývalý starosta NY. Jeho monolog patří k tomu nejlepšímu, co film nabízí. Další krásnou postavou je „průvodce“ Shortbusem. Jeho vystoupení opět snímek příjemně osvěžují a navíc utváří atmosféru; až je uvidíte, pochopíte.
Ještě bych se zřejmě měla zmínit o velmi „zajímavých“ sexuálních scénách, které film prostupují od prvních minut až do spuštění závěrečných titulků. Ale neudělám to. Jsou prostě součástí filmu, kterou není potřeba osvětlovat. Snad jen podotknu, že přístupnost od 18ti let je snadno pochopitelná. A tak mě napadá, že možná i proto bylo kino tak nezvykle zaplněné.
Takže na závěr jen toto: nechoďte na Shortbus pokud vás zrovna sužují deprese a jiné obtíže, pokud nemáte rádi nezvyklý sex, pokud se vám nechce přemýšlet, pokud nesnesete pohled na dva a více praktikující homosexuály a pokud jdete na první rande. Všem ostatním přeji ničím nerušenou podívanou a dostatek prostoru na přemýšlení po skončení projekce.
