In Dreams (1999)

Co když se zlé sny změ­ní ve sku­teč­nost?

Claire trá­pí už del­ší dobu zlé sny. V nich se jí zdá o smr­ti malé­ho děv­čát­ka, ale kro­mě své­ho man­že­la se nechce niko­mu svě­řit, pro­to­že by jí nikdo nevě­řil. Jednoho dne se však sen sta­ne kru­tou sku­teč­nos­tí a v blíz­kém jeze­ře je nale­ze­no tělo mla­dé­ho děv­čát­ka. Není to však nikdo cizí, jde o její dce­ru Rebeccu, kte­rá zmi­ze­la po škol­ní besíd­ce. Zdrcená Claire se poku­sí spáchat sebe­vraž­du, ale ješ­tě nena­de­šel její čas. Manžel ji nechá zavřít na psy­chi­at­ric­kou kli­ni­ku ve sna­ze jí pomo­ci, ale stav se abso­lut­ně nemě­ní. Stále čas­tě­ji má dal­ší a dal­ší sny, ve kte­rých se zje­vu­je vra­ho­vo dět­ství a jak se zdá, on se s ní sna­ží komu­ni­ko­vat pomo­cí snů a dává jí nové indi­cie k dal­ším vraž­dám. Claire se sna­ží vše pově­dět poli­cii a své­mu léka­ři, jen­že jí nikdo nevě­ří a tak se roz­hod­ne vra­ho­vi posta­vit sama. Jenže má jen vel­mi málo času, než vrah zno­vu ude­ří a pro­mě­ní sen v krva­vou sku­teč­nost.

Český název: Přízraky ze snů
Režie: Neil Jordan
Rok výro­by: 1999
Délka: 96 min
Země: USA

Hrají:
Annette Bening ... (Claire Cooper)
Aidan Quinn ... (Paul Cooper)
Robert Downey Jr ... (Vivian Thompson)
Paul Guilfoyle ... (Detektiv Jack Kay)
Katie Sagona ... (Rebecca Cooper)
a dal­ší……….

Tento psy­cho­lo­gic­ký thriller sto­jí na osvěd­če­ném scé­ná­ři, kdy je hlav­ní hrdin­ka obda­ře­ná podiv­ným darem jas­no­zři­vos­ti a ve svých snech vidí tra­gic­ké udá­los­ti, kte­ré se tepr­ve sta­nou. Možná si mno­zí z vás vzpo­me­nou na podob­ný film The Gift, se kte­rým je čas­to porov­ná­ván. Rozdíl v obou sním­cích je však ten, že zde je dějo­vá linie nerov­no­měr­ně roz­lo­že­ná co se zají­ma­vos­ti týká. Začátek se nese v doce­la poklid­ném tem­pu a je obklo­pen leh­čím mys­te­ri­óz­ním náde­chem, kte­rý nutí divá­ka napl­no pou­žít svou před­sta­vi­vost, ale záro­veň mu toho zrov­na dva­krát moc zají­ma­vé­ho ke shléd­nu­tí nena­bíd­ne. Vše pod­stat­né se začne ode­hrá­vat až zhru­ba upro­střed fil­mu, kdy atmo­sfé­ra začne gra­do­vat a divák tak poma­lu roz­plé­tá všech­ny otaz­ní­ky, kte­ré se mu do té doby nashro­máž­di­li v hla­vě.

Nejlepší na celém fil­mu jsou asi samot­né sno­vé pasá­že, kte­ré se tvůr­ci sna­ži­li vyšper­ko­vat něko­li­ka veli­ce zda­ři­lý­mi spe­ci­ál­ní­mi efek­ty a netra­dič­ním kame­ro­vým sní­má­ním. Ne že by v nich bylo k vidě­ní něco zce­la jedi­neč­né­ho, ale smy­sl pro jed­not­li­vé detai­ly a postup­né odkrý­vá­ní pří­bě­hu v nich hra­je klí­čo­vou roli. Zatímco někte­ré z nich nedá­va­jí na prv­ní pohled moc vel­ký smy­sl, tak ty dru­hé toho občas uká­ží až moc a při­pra­ví tím divá­ka o moment pře­kva­pe­ní v reál­ném čase (viz. scén­ka s man­že­lem a psem). Celkový dojem z pře­de­šlých minut však lehce poka­zí odflák­nu­tý konec, kte­rý se změ­ní v tuc­to­vou zále­ži­tost.

Největší záslu­hu na cel­ko­vé kva­li­tě fil­mu má pře­de­vším Annette Bening, kte­rá se sta­la hlav­ním tahou­nem a jen díky její­mu talen­tu se to mís­ty nezvrh­lo v oby­čej­nou fraš­ku. O tom, že je výbor­ná hereč­ka nás pře­svěd­či­la už něko­li­krát a tady to pla­tí dvoj­ná­sob­ně. Hlavně ke kon­ci fil­mu se muse­la sna­žit co to šlo, pro­to­že scé­nář zde měl už vel­mi znač­né trh­li­ny a ani její herec­ký kole­ga Robert Downey Jr. Neměl moc svůj den. Už jsem ho roz­hod­ně viděl před­vést mno­hem lep­ší výko­ny. Tady mi při­šlo, že ho to vlast­ně ani moc neba­ví. Občas měl sice svět­lej­ší momen­ty, ale jeho samot­ný pro­jev a gri­ma­sy mi při­šli dost nepři­ro­ze­né.

V nepo­sled­ní řadě nesmím opo­me­nout ani vyni­ka­jí­cí prá­ci Elliota Goldenthala, kte­rý měl na sta­ros­ti hudeb­ní dopro­vod. Jeho prá­ce konec­kon­ců vel­kou mírou při­spě­la k navo­ze­ní doce­la sluš­né atmo­sfé­ry a pod­ma­ni­vé tóny udr­že­li mys­te­ri­óz­ní nádech po vět­ši­nu trvá­ní fil­mu.

Ir Neil Jordan sice nepat­ří mezi špič­ku ve svém obo­ru, ale čas od času doká­že nato­čit oprav­du solid­ní fil­my a v Irsku jsou na něj nále­ži­tě hrdí. Tento prů­měr­ný sní­mek mu roz­hod­ně ostu­du neu­dě­lal, ale ani nejde o žád­né pře­vrat­né dílo. Najde se zde něko­lik výraz­ně slab­ších pasá­ží, ale výkon Annette Bening a samot­ná hud­ba to vět­ši­nou doká­ží zachrá­nit.

Hodnocení:
60%

---