Maneater (2022)

Smutná Nicky Whelan si chtě­la zlep­šit nála­du exo­tic­kou dovo­le­nou s par­tou přá­tel. Místo zába­vy tu však na ně čeká lido­žra­vý žra­lok…

Jessie se jen těž­ce vzpa­ma­to­vá­vá ze zru­še­né­ho zasnou­be­ní a tak se nechá uke­cat par­tou kama­rá­dek a kama­rá­dů, kte­ří jí hod­la­jí zved­nout nála­du na exo­tic­ké dovo­le­né. Zábava sice poně­kud váz­ne, ale když jim nabíd­ne kapi­tán Wally pro­jížď­ku k malé­mu ost­rův­ku, kte­rý je dle jeho slov „Rájem na zemi“, samo­zřej­mě nemů­žou odmítnout. Nikdo z nich však netu­ší, že v těch­to vodách začal nedáv­no úřa­do­vat obrov­ský lido­žra­vý žra­lok. A bohu­žel par­tič­ka přá­tel neu­nik­ne jeho pozor­nos­ti…

Režie: Justin Lee

Rok výro­by: 2022

Délka: 89 min

Země: USA

 

Hrají:

Nicky Whelan...(Jessie)

Porscha Coleman...(Sunny)

Trace Adkins...(Harlan)

Branscombe Richmond...(šerif Kua)

Jeff Fahey...(Harlan)

Shane West...(Will)

...a dal­ší

Herecké obsa­ze­ní nevy­pa­da­lo úpl­ně nej­hůře (pár zná­měj­ších tvá­ří), no a dokon­ce jsem si vši­ml, že za tím­to fil­mem nesto­jí ani Syfy ani Asylum, tak­že jsem tomu hod­lal dát šan­ci, pro­to­že jsem měl po dlou­hé době zase chuť, si pus­tit něja­ký ale­spoň prů­měr­ný žra­lo­čí kou­sek. Bohužel jsem dostal jen dal­ší céč­ko­vou škvá­ru, kte­rých exis­tu­je již celá řada. Scénář samot­ný je jed­nou z nej­vět­ších sla­bin celé­ho fil­mu. Nejen že nám nabíd­ne celou řadu nere­ál­ných situ­a­cí (na to už jsme u podob­ných bra­ků ale zvyklí), ale po vět­ši­nu času jsem se i dost nudil.

 

Jeho tvůr­ce Justin Lee se to divá­kům sna­žil vyna­hra­dit pře­krás­nou loka­cí, kde se natá­če­lo a rov­něž i cel­kem sluš­nou por­cí obě­tí (dokon­ce se dočká­me i něko­li­ka jakž­takž pove­de­ných gore scén), jenomže i zde si vza­la logi­ka dovo­le­nou, opět tu máme žra­lo­ka, co úto­čí ve vodě po kole­na, dost čas­to mění svou veli­kost, vět­ši­na postav se cho­vá jako napros­tí demen­ti a nějak zvlášť mi nezved­li nála­du ani děv­ča­ta v biki­nách. Musím ale uznat, že žra­lok měl asi „zvrá­ce­ný smy­sl pro humor“ nebo si pros­tě jen rád „hrál“ se svý­mi obět­mi a někte­rým dával hned něko­lik šan­cí na únik (nebo je postup­ně roz­tr­hal na cuc­ky), jin­dy jim jen uhry­zl něja­kou tu kon­če­ti­nu a nechal je tak.

 

Celková atmo­sfé­ra fil­mu byla taky dost cha­bá. Časy prv­ních Čelistí jsou už dáv­no pryč. Dnešní tvůr­ci se jen sna­ží při­jít s co nejabsurd­něj­ší záplet­kou nebo z tuc­to­vou nudou, ve kte­ré vám nena­bíd­nou nic navíc a vy jen znudě­ně poku­ku­je­te po časo­mí­ře. Úplný odpad to není, ale žád­ný žra­lo­čí zázrak taky ne. Podprůměrná zále­ži­tost, kte­rou neza­chrá­ní ani pří­tom­nost Nicky Whelan a Branscombeho Richmonda .

Hodnocení:

20% 

---