Murders in the Rue Morgue, The (1986)

Jedno z mno­ha fil­mo­vých zpra­co­vá­ní skvě­lé povíd­ky Edgara Allana Poea, pojed­ná­va­jí­cí o vyšet­řo­vá­ní bru­tál­ní vraž­dy v uli­ci Morgue.

Poslední dobou zapl­ňu­jí paříž­ské dení­ky zne­klid­ňu­jí­cí zprá­vy o záhad­ném úmr­tí něko­li­ka osob v oko­lí par­ku. Asi nejdě­si­věj­ší udá­lost se však ode­hrá­la v uli­ci Morgue. Včasných ran­ních hodi­nách vzbu­di­ly hrů­zostraš­né výkři­ky z domu paní L´Espanayové a její dce­ry něko­lik vydě­še­ných oby­va­tel. Ti vyčka­jí na pří­chod stráž­ní­ka a spo­leč­ně se vydá­va­jí k domu na prů­zkum. Křik mezi­tím usta­ne a nasta­ne hro­bo­vé ticho, kte­ré ješ­tě více roz­pum­pu­je strach v tělech všech zúčast­ně­ných. Když vyjdou až do nej­vyš­ší­ho pat­ra a vyra­zí zamče­né dve­ře, naskyt­ne se jim děsi­vá podí­va­ná, kte­rá je ochro­mí hrů­zou a zdě­še­ním. V míst­nos­ti je všech­no roz­mlá­ce­né napadrť, stě­ny jsou zali­té krví a na pod­la­ze se válí spous­ta fran­ků. Jediné co chy­bí jsou těla obě­tí a samo­zřej­mě i samot­ný pacha­tel či pacha­te­lé. Když na mís­to dora­zí sku­pi­na vyšet­řo­va­te­lů spo­leč­ně s poli­cej­ním Prefektem, tak po důklad­ném pát­rá­ní pře­ce jenom nalez­nou obě těla mrtvých žen, kte­ré jsou děsi­vě zoha­ve­na. Jenže nema­jí žád­né sto­py, kte­ré by je doved­ly až k vra­ho­vi, a tak se uchý­lí k obvi­ně­ní prv­ní­ho, kte­rý se jim dosta­ne pod ruky. Tím se stá­vá Adolphe Le Bon, kte­rý obě dámy v den vraž­dy dopro­vá­zel k domu i s peněž­ním obno­sem. Nešťastníkovým jedi­ným štěs­tím je fakt, že je snou­ben­cem pohled­né Claire Dupinové, jejíž otec je vše­mi uzná­va­ný poli­cej­ní detek­tiv na pen­zi. Toho taj­ně požá­da­jí jeho býva­lí kole­go­vé o spo­lu­prá­ci na pří­pa­du a on se toho s rados­tí ují­má. Na pomoc si při­zve své­ho rodin­né­ho pří­te­le Phillipa Hurtona a oba se ihned pouš­tě­jí do vyšet­řo­vá­ní na vlast­ní pěst. Jejich prá­ce brzy začne nést kýže­ný efekt, ale jak to všech­no dopadlo si musí­te zjis­tit sami…

Český název: Vraždy v uli­ci Morgue / Vraždy na Rue Morgue
Režie: Jeannot Szwarc
Rok výro­by: 1986
Délka: 92 min
Země: USA

Hrají:
George C. Scott ... (Auguste Dupin)
Rebecca De Mornay ... (Claire Dupin)
Val Kilmer ... (Phillipe Huron)
Neil Dickson ... (Adolphe Le Bon)
Ian McShane ...(Policejní Prefekt)
...a dal­ší

Skvělou kniž­ní před­lo­hu napsal v roce 1841 Edgar Allan Poe, kte­rá mu vyšla v Graham´s Magazíne, kde nastou­pil jako redak­tor. Jeho povíd­ka zau­ja­la obrov­ské množ­ství čte­ná­řů, pře­de­vším díky veli­ce skvě­lé­mu popi­su vyprá­vě­ní a tou dobou i detail­ním popi­sem detek­tiv­ní­ho vyšet­řo­vá­ní. Díky této povíd­ce vznik­la i legen­dár­ní posta­va detek­ti­va Auguste Dupina, před­chůd­ce Sherlocka Holmese nebo Hercule Poirota. Asi málo kdo však tuší, že ten­to film není roz­hod­ně prv­ním fil­mo­vým zpra­co­vá­ním této povíd­ky. Již v roce 1914 vzni­kl čer­no­bí­lý film The Murders in the Rue Morgue, kte­rý ovšem moc lidí nezná. Mnohem zná­měj­ším se sta­la Floreyho ver­ze z roku 1932 s Belou Lugosim v hlav­ní roli. Následovala ješ­tě ver­ze z roku 1971, ale ta se od původ­ní myš­len­ky dost liši­la. No a potom při­šel na řadu ten­to film reži­sé­ra Szwarce, kte­rý se ovšem rov­něž v někte­rých věcech pod­stat­ně liší od ori­gi­ná­lu.

Především bych chtěl upo­zor­nit, že jde o tele­viz­ní film a pře­de­vším o kla­sic­kou detek­tiv­ku, tak­že ti z vás, jenž oče­ká­va­jí spa­ni­lou horo­ro­vou jízdu budou asi nej­spíš pěk­ně zkla­má­ni. Děj fil­mu se od své kniž­ní před­lo­hy v ledasčem liší a asi nej­vý­raz­něj­ší pro­mě­nou je samot­ná posta­va detek­ti­va Duplina. Ti, jenž povíd­ku čet­li si jis­tě vzpo­me­nou na mla­dé­ho muže z boha­té rodi­ny, ale zde se musí spo­ko­jit se sta­rým mužem, kte­rý byl odsu­nut na pen­zi a nyní hoře­ku­je nad svým osu­dem. V podá­ní George C. Scotta jsem si tenhle film však uží­val, jedi­né co se mi moc nelí­bi­lo byl jeho dabing, ale to je otáz­ka vku­su. Atmosféra fil­mu nabe­re hned od začát­ku pří­jem­ně mra­zi­vé obrát­ky a musím uznat, že se tvůr­cům poda­ři­lo téměř doko­na­le divá­ky vtáh­nout do děje hlav­ně úvod­ní scé­nou ze zamknu­té­ho poko­je. Zde se poma­lu, pou­ze za cha­bé­ho osvět­le­ní odkrý­vá děsi­vý pohled na zde­mo­lo­va­ný pokoj a násled­né pát­rá­ní po tělech obě­tí nene­chá jen tak něko­ho klid­ným.

Prostřední část fil­mu je už mír­ně slab­ší, pro­to­že se zde pře­de­vším sezna­mu­je se vše­mi důle­ži­tý­mi posta­va­mi a poma­lu krů­ček po krůč­ku sle­du­je­me prů­běh Duplinova pát­rá­ní. Občas si ve fil­mu říkám, jak je jed­no­du­ché nalézt něja­ké pořád­né sto­py, ale ten­to­krát je celý pří­pad oba­len do mlž­né­ho opa­ru až téměř dokon­ce. Samozřejmě jen pro ty, co nikdy nevi­dě­li žád­nou z pře­de­šlých fil­mo­vých ver­zí, nebo nečet­li kni­hu. Ti si samo­zřej­mě uži­jí doce­la solid­ní finál­ní rozuz­le­ní pří­pa­du a budou urči­tě mile spo­ko­je­ni. Pro ostat­ní to už sice tako­vá slá­va nebu­de a vra­ho­va totož­nost a ztvár­ně­ní je lehce roze­smě­je, ale i tak si mys­lím, že se kva­li­ta celé­ho sním­ku udr­že­la v leh­kém nad­prů­mě­ru.

Asi nej­vět­ším láka­dlem je herec­ké obsa­ze­ní. Objeví se zde hned něko­lik veli­ce zná­mých tvá­ří. Kromě již zmí­ně­né­ho George C. Scotta (The Exorcist III) si zde zahrá­la i půvab­ná Rebecca De Mornay. Ta sice před­ved­la poně­kud slab­ší výkon, ale i tak její pří­tom­nost roz­hod­ně potě­ší. Musím však zkla­mat ty, jenž se snad těši­li na její dal­ší z mno­ha lech­ti­věj­ších scén, pro­to­že tato dáma zůsta­la ten­to­krát zce­la zaha­le­na. Další v řadě zná­mých jmen je Val Kilmer (Reset). No a v nepo­sled­ní řadě nesmím zapo­me­nout ani na ang­lic­ké­ho her­ce Iana McShanea, kte­ré­ho bude­te jis­tě všich­ni znát pře­de­vším z legen­dár­ní­ho váleč­né­ho fil­mu Battle of Britain (1969).

Svým způ­so­bem jde o doce­la solid­ní zpra­co­vá­ní skvě­lé povíd­ky, kte­rou oce­ní pře­de­vším ti, jenž s ní ješ­tě nikdy nemě­li co doči­ně­ní. Samozřejmě, že se zde najde něko­lik výraz­ných chyb, jenž jsou vidi­tel­né na prv­ní pohled, ale v koneč­né fázi si mys­lím, že to tvůr­ci zvlád­li doce­la obstoj­ně. Hlavně začá­tek fil­mu doká­zal diky své atmo­sfé­ře naje­žit chloup­ky nejed­no­mu divá­ko­vi či divač­ce.

Hodnocení:
60%

---