Ragazzi del massacro, I (1969)

Italské giallo, kte­ré vám uká­že co se může stát, když vypi­je­te moc aný­zo­vé pálen­ky.

Ve večer­ní ško­le pro mla­dé delik­ven­ty je v jed­né tří­dě nale­ze­na zavraž­dě­ná mla­dá uči­tel­ka. Případem se začne zabí­rat detek­tiv Lamberti, kte­rý nevě­ří, že by šlo jen o chvil­ko­vý zkrat něko­li­ka opi­lých výrost­ků, kte­ří šab­lo­no­vi­tě kry­jí jeden dru­hé­ho. Jenže z pode­zře­lých nedo­sta­ne zho­la nic a tak musí najít sto­py a důka­zy v oko­lí, ve kte­rém žili. Během své­ho pát­rá­ní zjis­tí něko­lik veli­ce zají­ma­vých infor­ma­cí, kte­ré uka­zu­jí nato, že chlap­ci nejsou žád­ná nevi­ňát­ka, ale jedou v orga­ni­zo­va­ném zlo­či­nu. Jenže kdo může být jejich vůd­ce? Poté, co jeden z pode­zře­lých spáchá sebe­vraž­du, se naský­tá pro poli­cii pří­le­ži­tost na ostat­ní více při­tla­čit, pro­to­že jsou roz­ho­ze­ní a nejsou už tak pev­ní jako dří­ve. To co vyplu­je na povrch, se však nebu­de líbit niko­mu.

Český název: Nahé nási­lí
Režie: Fernando Di Leo
Rok výro­by: 1969
Délka: 92 min
Země: Itálie
Alternativní název: Naked Violence

Hrají:
Pier Paolo Capponi ... ( Marco Lamberti)
Nieves Navarro ... ( Livia Ussaro)
Marzio Margine ... ( Carolino Marassi)
Renato Lupi ... ( Mascaranti)
Giuliano Manetti ... ( Fiorello Grassi)
...a dal­ší

Režisér Fernando Di Leo nato­čil tohle detek­tiv­ní dra­ma na moti­vy romá­nu Giorgia Scerbanenca a svým způ­so­bem by jsme ho moh­li okra­jo­vě zařa­dit mezi prů­měr­né ital­ské giallo. Tento člo­věk za svou kari­é­ru nato­čil zhru­ba dvě desít­ky fil­mů, ale vět­ši­na z nich se k nám nikdy nedo­sta­la. Jeho nej­zná­měj­ším fil­mem je asi Wipeout! (1973). Hororovému žán­ru však nezů­stal vůbec nic dluž­ný. Pro své věr­né divá­ky nato­čil fil­me­ček Asylum Erotica s Klausem Kinskim a Margaret Lee v hlav­ních rolích.

Tento sní­mek zachy­cu­je sexu­ál­ní agre­si­vi­tu nezle­ti­lých chlap­ců, kte­rá vyvr­cho­lí zná­sil­ně­ním a vraž­dou své uči­tel­ky. Na prv­ní pohled je jas­ně patr­né, že o horror se moc nejed­ná. Tedy ale­spoň ve fil­mo­vé podo­bě. V ital­ských giallech nena­jde­te žád­né mutan­ty, důmy­sl­né vra­žed­né pas­ti, nebo zví­ře­cí zabi­já­ky. Tyto fil­my okouz­lu­jí divá­ky něčím úpl­ně jiným. Původně šlo o mys­te­ri­óz­ní detek­tiv­ky, kte­ré čas­to obsa­hu­jí krva­vé scé­ny, sty­li­zo­va­nou kame­ru, kva­lit­ní hudeb­ní dopro­vod a hlav­ně důmy­sl­ně pro­pra­co­va­nou atmo­sfé­ru, kte­rá divá­ka pohl­ti­la. S pří­cho­dem Fulciho, Argenta a Bava se do toho­to kon­cep­tu zapra­co­val ješ­tě ero­tic­ký pod­text, kte­rý samo­zřej­mě potě­šil hlav­ně muž­skou popu­la­ci.

Film Nahé nási­lí se k nám dostal díky spo­leč­nos­ti Řitka, kte­ré se ten­to­krát doce­la obstoj­ně pove­dl dabing a ten­to fak­tor dopo­mohl k tomu, že jsem si film mohl víc vychut­nat. Atmosféra i samot­ný obsah fil­mu mě zau­ja­ly a až na něko­lik oka­mži­ků jsem se nenu­dil. Ve fil­mu se sice více zapra­co­va­lo na detek­tiv­ní strán­ce a nási­lí jsme moc nevi­dě­li, ale ten­to men­ší nedo­sta­tek nahra­di­ly herec­ké výko­ny, kte­ré jsou na důstoj­né prů­měr­né úrov­ni. Od mla­dých her­ců je to potě­šu­jí­cí okol­nost, pro­to­že vět­ši­nu z nich vůbec neznám. Jedinou výjim­kou je herec Pier Paolo Capponi, kte­ré­ho jsem měl mož­nost vidět ve fil­mu Sette orchi­dee macchi­a­te di ros­so (1972).

Fanoušci ital­ské­ho gial­la by si nemě­li nechat ujít mož­nost shléd­nout ten­to film, pro­to­že by to byla vel­ká ško­da. Ti z vás, kdo podob­né fil­my moc nemu­sí, budou urči­tě zkla­má­ni, jeli­kož pro podob­né sním­ky musí­te mít nála­du a cit. Ne kaž­dé­ho baví pro­pra­co­va­ná detek­tiv­ka, kte­rá vám uká­že zka­že­nost lidí a jejich cho­rob­nou mysl. Hororový žánr totiž není jen o tom, aby jste vidě­li krva­vé láz­ně, hor­du spe­ci­ál­ních efek­tů, vesmír­né mon­stra, nebo psy­cho­pa­tic­ké séri­o­vé vra­hy, kte­ří si s vámi zahra­jí na koč­ku a myš.

Hodnocení:
Já hod­no­tím 60-70%, ale při­klo­ním se spíš k men­ší­mu hod­no­ce­ní, pro­to­že jsem viděl už i lep­ší fil­my toho­to žán­ru.

---