Kritiky.cz > Horory > Theodore Robert Bundy

Theodore Robert Bundy

rp thumbCoverMain.jpeg
rp thumbCoverMain.jpeg
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Dodnes se přes­ně neví, kolik ve sku­teč­nos­ti zavraž­dil žen. On sám však řekl, že nej­lep­ší žen­ská je ta, kte­rá je mrt­vá!

Ted Bundy se naro­dil 24. lis­to­pa­du 1946 v Elizabeth Lund Home (domo­vě pro svo­bod­né mat­ky) v měs­teč­ku Burlington, stá­tě Vermont. Jeho mat­ka Eleanor Louise Cowellová něko­li­krát uved­la různá jmé­na prav­dě­po­dob­ných otců, ale nikdy se to nepo­tvr­di­lo, tak­že totož­nost jeho otce zůsta­la nezná­má. Aby ho neda­li do něja­ké­ho soci­ál­ní­ho zaří­ze­ní (pro­to­že mat­ka se o něj neby­la schop­ná posta­rat), vza­li si ho do opa­t­rov­nic­tví jeho pra­ro­di­če. Vydávali ho za své­ho syna a on v dět­ství věřil, že jeho pra­vá mat­ka je ve sku­teč­nos­ti jeho sestrou. V dět­ství se něko­li­krát stě­ho­val a prav­du se dozvě­děl až v roce 1951 když si jeho pra­vá mat­ka vza­la Johna Bundyho a on si ho ado­p­to­val a dal mu své pří­jme­ní.

Usadili se ve měs­tě Tacoma ve stá­tě Washington. Jeho „noví rodi­če“ měli ješ­tě něko­lik dal­ších dětí a malý Ted se o ně musel sta­rat a hlí­dat je, což mu už teh­dy moc nevy­ho­vo­va­lo, pro­to­že se cítil pod­ve­de­ný. Jeho otec se mu vše sna­žil vyna­hra­dit a brá­val ho s sebou na růz­né výle­ty do pří­ro­dy, hrál s ním růz­né hry, ale nikdy se mezi nimi neu­tvo­řil žád­ný pev­něj­ší vztah. Ve ško­le se Tedovi doce­la daři­lo a úspěš­ně vystu­do­val Woodrow Wilson High School v Tacomě. Tak jako v dneš­ní době exis­tu­jí růz­né skaut­ské či jim podob­né orga­ni­za­ce, tak i Ted cho­dil do Boy Scouts of America.

Do spo­le­čen­ské­ho živo­ta se mu však nepo­da­ři­lo nikdy pořád­ně zařa­dit. Byl pla­chý, nespo­le­čen­ský, s nikým neka­ma­rá­dil a niko­mu moc nevě­řil. Jeho záli­bou byla čet­ba kri­mi­nál­ních pří­bě­hů, ve kte­rých se dost čas­to psa­lo o vraž­dách a bru­tál­ním nási­lí. To ho doslo­va fas­ci­no­va­lo a jak sám při­znal, růz­né fot­ky či obráz­ky, kde bylo zob­ra­ze­né nási­lí, ho nevý­slov­ně vzru­šo­va­ly. Již v mlá­dí začal jeho kri­mi­nál­ní zlo­čin. Už odma­la měl rád lyžo­vá­ní a jeli­kož si nemohl dovo­lit nové lyže, tak je pros­tě ukra­dl. Začal fal­šo­vat lyžař­ské líst­ky, ale byl odha­len a dopa­den. Tyto pře­stup­ky se mu však poz­dě­ji vyma­za­ly z jeho spi­su.

Když v roce 1965 dokon­čil úspěš­ně stu­di­um na Woodrow Wilson High, dostal sti­pen­di­um a vybral si University of Puget Sound, kde začal stu­do­vat psy­cho­lo­gii a ori­ent. Po dvou semestrech pře­šel na University of Washington v Seattlu. Zatímco stu­do­val, tak si při­vy­dě­lá­val jako sklad­ník v obcho­dě a poz­dě­ji začal pra­co­vat v kri­zo­vém cen­t­ru. Jeho spo­lu­pra­cov­ni­cí zde byla býva­lá poli­cist­ka Ann Rule, kte­rá poz­dě­ji napsa­la jeho živo­to­pis. V roce 1968 se díky svým stu­dij­ním výsled­kům dostal do kan­ce­lá­ře Nelsona Rockefellera, kte­ré­mu pomá­hal při jeho repub­li­kán­ské kam­pa­ni. V roce 1969 se Ted sezná­mil s roz­ve­de­nou Elizabeth Kloepfer a její malou dcer­kou. S Elizabeth začal cho­dit a vydr­že­li spo­lu až do jeho uvěz­ně­ní. V roce 1972 Bundy úspěš­ně pro­mo­val z psy­cho­lo­gie. Poté začal opět pra­co­vat pro repub­li­kán­skou stra­nu, ale po men­ším skan­dá­lu ode­šel. V roce 1973 se roz­ho­dl začít stu­do­vat prá­va, ale v polo­vi­ně prv­ní­ho roč­ní­ku ho vyho­di­li ze ško­ly. Zhruba ve stej­nou dobu, kdy zača­li podiv­ně mizet dív­ky ve stá­tě Washington.

Dodnes se přes­ně neví, kdy začal Ted Bundy vraž­dit. Stejné je i tápá­ní poli­cie v koneč­ném počtu jeho obě­tí. V době jeho řádě­ní zmi­ze­lo něco přes stov­ku žen a mla­dých dívek. Bundy se však při­znal jen ke zhru­ba 30 vraž­dám. První nepo­tvr­ze­nou obě­tí se moh­la stát tepr­ve osmi­le­tá dív­ka Ann Marie Burrnová, kte­rá zmi­ze­la poblíž Tedova domu, když mu bylo čtr­náct. On však až do své smr­ti popí­ral, že by měl s jejím zmi­ze­ním něco spo­leč­né­ho. Poprvé se prý poku­sil unést něja­kou ženu v roce 1969, ale neú­spěš­ně.

První zná­mý pří­pad se stal 14. led­na 1974, když se vkra­dl do poko­je osm­nác­ti­le­té stu­dent­ky Jeni Lenz. Ve spán­ku ji ude­řil do hla­vy kovo­vou tyčí, kte­rou vyrval z její poste­le. Následně ji tou­to tyčí pohlav­ně zne­u­žil. Dívka však útok pře­ži­la, ale skon­či­la s trva­lým poško­ze­ním moz­ku. Takové štěs­tí však již nemě­la dal­ší oběť Lynda Ann Healy, kte­rou Bundy omrá­čil, zaba­lil do pro­stě­ra­dla a odve­zl do lesa, kde ji uškr­til a poté zná­sil­nil. Následně jí ješ­tě use­kl hla­vu. V témže roce zača­lo dochá­zet k dal­ším zmi­ze­ním. Bundy se při­znal k vraž­dám deva­te­nác­ti­le­té Donny Gail Mansonové, Susan Rancourtové, Kathy Parksové, Brendy Ballové a Georgeann Hawkinsové, kte­rou une­sl pří­mo před vcho­dem do stu­dent­ských kole­jí. V červ­nu 1974 se mu pove­dl obzvláš­tě husar­ský kou­sek. Během něko­li­ka hodin une­sl za bílé­ho dne dvě dív­ky (Janicu Ottovou a Denise Naslundovou) u jeze­ra Sammamish v národ­ním par­ku Issaquah. Ten den ho vidě­lo osm růz­ných lidí, kte­ří se však nedo­ká­za­li pořád­ně shod­nout na jeho popi­su. Jediné co si pama­to­val kaž­dý, byl mla­dý hez­ký muž s rukou v sád­ře, kte­rý potře­bo­val pomo­ci se svou lodí. Ostatky nebo­hých dívek byly nale­ze­ny až 7. září 1974. Policisté pomo­cí Bundova dozná­ní a čás­tí kos­tí nalez­li poz­dě­ji na tom samém mís­tě nebo blíz­kém oko­lí i zbyt­ky těl jeho ostat­ních obě­tí.

Po udá­los­ti u jeze­ra se roz­ho­dl Ted Bundy, že je nača­se začít zno­vu stu­do­vat a odjet jinam. Přihlásil se na prá­va a začal stu­do­vat na University of Utah v Salt Lake City. Ani tady si však Ted nedal pokoj a brzy začal vraž­dit zno­vu. V říj­nu 1974 une­sl a zavraž­dil Nancy Wilcoxovou. O dva týd­ny poz­dě­ji zavraž­dil tepr­ve sedm­nác­ti­le­tou Melissu Smithovou, dce­ru šeri­fa malé­ho měs­teč­ka Midvale. Bundy ji zná­sil­nil, uškr­til a tělo poho­dil. To bylo nale­ze­no o devět dní poz­dě­ji. Další v řadě byla tak­též sedm­nác­ti­le­tá dív­ka Laura Aime, kte­rá zmi­ze­la během halloween­ské noci. Její tělo bylo nale­ze­no na Den díkůvzdá­ní na bře­hu řeky.

8. lis­to­pa­du 1974 udě­lal Ted Bundy prv­ní vel­kou chy­bu. Do své­ho auta nalá­kal Carol DaRonchovou, kte­rou poté během jízdy ude­řil páči­dlem do hla­vy, ale dív­ka se z rány vzpa­ma­to­va­la a zača­la s ním v plné rych­los­ti bojo­vat o holý život. Ted zpa­ni­ka­řil a zasta­vil na kra­ji vozov­ky. Dívka toho vyu­ži­la a z auta utek­la na dru­hou stra­nu vozov­ky, kde zasta­vi­la pro­jíž­dě­jí­cí auto a uje­la. Bundy se začal zase věno­vat stu­diu a vraž­dy v Utahu skon­či­ly. Bohužel v roce 1975 to v Tedově mys­li zača­lo zase skří­pat, a tak svou pozor­nost upřel na Colorado. 12. led­na 1975 zmi­ze­la pří­mo před svým domem Caryn Campbellová, její ostat­ky nalez­li 17. úno­ra. Další obě­tí se sta­la lyžař­ská instruk­tor­ka Julie Cunninghamová, kte­rou pře­svěd­čil, aby mu pomoh­la odnést lyže do jeho auta. 6. dub­na une­sl a zavraž­dil Denise Oliversonovou. Tesně před tím než use­dl na elek­tric­ké křes­lo se Bundy při­znal, že v té době zavraž­dil ješ­tě dvě sedm­nác­ti­le­té dív­ky Lynette Culverovou a Susan Curtisovou.

Bundy byl popr­vé zatčen 16. srp­na 1975 při poli­cej­ní kon­t­ro­le. V jeho autě byly nale­ze­ny tyto před­mě­ty: páči­dlo, pou­ta, seká­ček na led, lyžař­skou mas­ku, atd. K jeho iden­ti­fi­ka­ci byla povo­lá­na Carol DaRochová, kte­rá ho pozna­la a on byl odsou­zen k pat­nác­ti­le­té­mu věze­ní za její únos. Trest měl vyko­nat v Utahské věz­ni­ci. V červ­nu 1977 měl být Bundy před­vo­lán k sou­du za vraž­dy spácha­né v Coloradu a byl pře­ve­zen do soud­ní budo­vy ve měs­tě Osiko. Tam během pau­zy ute­kl oknem, ale při pádu z budo­vy si pora­nil kot­ník. To ho zbrz­di­lo a po šes­ti dnech byl opět chy­cen. Převezli ho do Coloradské věz­ni­ce Glenwood Springs. Bundy měl však v hla­vě plán útě­ku a za 500 dola­rů si poří­dil pil­ku. Podařilo se mu utéct zno­vu, ukra­dl auto a odle­těl do Chicaga. Stráže si jeho útě­ku všimly až za trestu­hod­ných 17 hodin. V tu dobu se již pro­chá­zel po uli­cích Chicaga.

8. led­na 1978 při­jel auto­bu­sem na Floridu. Po dvou a půl letech v něm vypuklo jeho šílen­ství zno­vu. Chuť zabí­jet byla veli­ká, a tak se 15. led­na vkra­dl na Floridskou dív­čí kolej (spo­lek Omega) a ve spán­ku zabil dvě dívky- Lisu Levy a Margaret Bowmanovou. Pokusi se zavraž­dit ješ­tě dvě dal­ší spí­cí stu­dent­ky Karen Chandlerovou a Kathy Kleinerovou, ale byl vyru­še­ný. Jeho posled­ní pro­ká­za­nou obě­tí se sta­la tepr­ve dva­nác­ti­le­tá Kimberly Leachová. 15. úno­ra 1978 ho zasta­vi­la poli­cej­ní hlíd­ka. Při poku­su o útěk byl chy­cen a pře­ve­zen do věze­ní. V červ­nu 1979 byl sou­zen za vraž­du mla­dých dívek a odsou­zen k smr­ti na elek­tric­kém křes­le. Ve věze­ní si Ted Bundy vzal za man­žel­ku Carole Ann Booneovou, kte­rá mu poro­di­la dce­ru v říj­nu 1982.

Jeho popra­va byla něko­li­krát odlo­že­ná, pro­to­že se Bundy roz­ho­dl spo­lu­pra­co­vat s poli­cej­ním vyšet­řo­va­te­lem Robertem K. Resslerem. Pomohl sesta­vit pro­fi­ly něko­li­ka dal­ších séri­o­vých vra­hů a dokon­ce spo­lu­pra­co­val i na vyšet­řo­vá­ní vlast­ní­ho pří­pa­du. Doznal se k dal­ším vraž­dám a upo­zor­nil na mís­ta, kde se nachá­ze­ly jeho obě­ti. Své ohav­né činy popi­so­val s tako­vým elá­nem, že se poli­cis­tům děla­lo špat­ně a vět­ši­na z nich potvr­di­la, že si to Bundy nále­ži­tě vychut­ná­val. Popsal kaž­dič­ký detail tak přes­ně, jako by se ty vraž­dy ode­hrá­va­ly pří­mo před ním (zno­vu). On spo­lu­pra­co­val hlav­ně pro­to, že dou­fal ve změ­nu tres­tu na doži­vo­tí. Vrchní soud nad tím dokon­ce uva­žo­val, pro­to­že chtěl vyšet­řit všech­na zmi­ze­ní v době Bundyho řádě­ní, ale rodi­ny obě­tí byly zásad­ně pro­ti.

24. led­na 1989 byl Ted Bundy popra­ven na elek­tric­kém křes­le. Čas popra­vy 7.06 hod. Před stát­ním věze­ním na Floridě se sešel nesku­teč­ný počet lidí, kte­ří čeka­li na ově­ře­ní, že je Bundy sku­teč­ně mrtev.

Proč a jak se mu daři­lo své obě­ti pře­svěd­čit?

Ted Bundy čas­to­krát pou­žil fin­tu se zlo­me­nou rukou či pora­ně­nou nohou, aby tak nalá­kal své obě­ti k autu, kde mu měli pomo­ci něco donést či nalo­žit. Jeho cha­rak­te­ro­vé rysy byly zce­la oby­čej­né a neměl nějak moc zají­ma­vý obli­čej, kte­rý by si svěd­ci moh­li zapa­ma­to­vat. Navíc mu čas­to sta­či­lo tro­chu upra­vit svůj vzhled a byl k nepo­zná­ní. Ne nadar­mo se mu pře­zdí­va­lo „cha­me­le­on“. Všechny obě­ti byly bílé ženy v roz­me­zí 12-25 let a vět­ši­na z nich měla dlou­hé rov­né vla­sy. Bundy své obě­ti vět­ši­nou ude­řil tupým před­mě­tem do hla­vy (tím je omá­mil), poté je uškr­til a zná­sil­nil. Některé z nich dokon­ce pře­vá­žel ve svém autě na vel­ké vzdá­le­nos­ti, kvů­li zba­ve­ní těla. Před kaž­dou akcí se vět­ši­nou dost posil­ňo­val alko­ho­lem. Některé obě­ti zná­sil­nil až po smr­ti, což vyvo­lá­vá reak­ce, že by mohl trpět i nek­ro­fí­lií. Ta byla nako­nec pro­ká­za­ná, pro­to­že se při­znal, že k někte­rým mrt­vo­lám se vra­cel i něko­li­krát jen pro­to, že potře­bo­val uko­jit svou potře­bu. Hnijící těla nama­lo­val make-upem a poté s nimi sou­lo­žil. Některým obě­tem dokon­ce uří­zl hla­vu pil­kou a jejich hla­vy si scho­vá­val po domě. Konečné čís­lo, ke kte­ré­mu se při­znal, je 36 žen. Jenže při něko­li­ka výsle­ších dělal údaj­ně naráž­ky, že si mají poli­cis­té při­psat před tyto čís­la ješ­tě jed­nič­ku. Což by odpo­ví­da­lo zhru­ba počtu zmi­ze­lých osob. Jenže tohle se již nikdy nepo­da­ří doká­zat.


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,63231 s | počet dotazů: 252 | paměť: 71734 KB. | 17.07.2024 - 18:36:47