Things Heard & Seen (2021)

Tuhle pro­va­ře­nou záplet­ku nemoh­la zachrá­nit ani Amanda Seyfried…

Mladý man­žel­ský pár se stě­hu­je z ruš­né­ho Manhattanu na ven­kov. George zde zís­kal sluš­ně pla­ce­né mís­to na pres­tiž­ní ško­le jako pro­fe­sor umě­ní, no a restau­rá­tor­ka Catherine se v kli­du může sta­rat o jejich dcer­ku Franny a malo­vat. Jenže brzy zjis­tí, že s jejich novým domo­vem není všech­no v pořád­ku. Stejně jako dcer­ka má pocit, že toto mís­to obý­vá něja­ký duch, ale raci­o­nál­ně uva­žu­jí­cí man­žel o tom nechce ani sly­šet. Jejich man­žel­ství začne dostá­vat trh­li­ny a Catherine poma­lu ale jis­tě odha­lu­je nejen děsi­vá tajem­ství staré­ho domu a jeho před­cho­zích oby­va­tel, ale i ty své­ho man­že­la a otáz­kou zůstá­vá, kte­rých se bát víc…

Český název: Co jsme vidě­li, co jsme sly­še­li

Režie: Shari Springer Berman, Robert Pulcini

Rok výro­by: 2021

Délka: 121 min

Země: USA

 

Hrají:

Amanda Seyfried...(Catherine Claire)

James Norton...(George Claire)

Ana Sophia Heger...(Franny Claire)

Alex Neustaedter...(Eddie Vayle)

Natalia Dyer...(Willis)

Rhea Seehorn...(Justine)

...a dal­ší

Já tak nějak nechá­pu, jak může mít někdo v roce 2021 pocit, že s tako­vou záplet­kou může ješ­tě uspět. Ohraný pří­běh sil­ně při­po­mí­na­jí­cí tucet laci­ných tele­viz­ních kri­mi dramat/thrillerů, kte­rých si tře­ba na you­tu­be může­te pus­tit celou řadu, už váž­ně nedo­ká­že niko­ho ohro­mit, natož zaujmout i když k tomu při­dá­te sexy Amandu Seyfried, něja­ké ty duchař­ské prv­ky a pár vražd. Netflix sice doká­zal vypro­du­ko­vat pár solid­ních fil­mů a seri­á­lů, ale při­jde mi, že s oprav­do­vou kva­li­tou začí­na­jí být hod­ně na ští­ru.

 

Za celou dobu jsem tu nena­ra­zil na žád­nou pasáž, kte­rá by mi ale­spoň na něja­ký del­ší čas utkvě­la v pamě­ti. Postavy mi moc sym­pa­tic­ké neby­ly, vět­ši­nu pří­bě­hu jsem se dost nudil a když k tomu při­po­čí­tám ne moc úsměv­ný a dob­rý závěr, cha­bou atmo­sfé­ru a fakt, že se tu uchý­li­li jen k něko­li­ka ohra­ným duchař­ským prv­kům a vraž­dy se ode­hrá­ly více­mé­ně mimo záběr kamer, má spo­ko­je­nost se roz­hod­ně nějak nezvý­ši­la. Celé to pros­tě vidím jako pod­prů­měr­nou zále­ži­tost, u kte­ré jsme toho (budu-li se držet čes­ké­ho názvu fil­mu) moc dob­ré­ho nevi­dě­li a sly­še­li jsme jen hro­ma­du ne moc záživ­ných dia­lo­gů.

 

Přišlo mi, že tvůr­ci ani sami pořád­ně nevě­dě­li, co chtě­jí točit. Nabídli nám tu něko­lik mož­nos­tí, jak by se film mohl dále roz­ví­jet, ale vlast­ně pořád­ně nedo­kon­či­li ani jed­nu z nich. Mohla za to jen tvůr­čí neschop­nost z toho vymáčk­nout něco víc? Nemyslím si, pro­to­že „kde nic není ani smrt nebe­re“. Podprůměrný film, kte­rý je v mých očích ztrá­tou času, jeli­kož nic kva­lit­ní­ho nena­bíd­ne. Jediné co mě zau­ja­lo, bylo to, že jde v krát­kém sle­du o dal­ší film, kde se obje­vi­ly alpa­ky – ješ­tě chví­li a asi si taky něja­kou poří­dím…

Hodnocení:

40% 

---