Medvěd - Není to dokument! Je to opravdu hraný film!

Medved

Britská Columbie, 1885. Na vel­kou med­vě­di­ci při vybí­rá­ní medu z hníz­da hor­ských včel spad­ne vel­ký kámen a zabi­je ji. Její mlá­dě York tak musí samo začít obje­vo­vat život. Když med­ví­dě potká postře­le­né­ho med­vě­dí­ho sam­ce Kaara, uza­vřou po počá­teč­ní anti­pa­tii přá­tel­ství. Jenže lov­ci se nechtě­jí vzdát a sle­du­jí sto­py už dvou med­vě­dů....

Hned na začá­tek je nut­no dodat, že Medvěd sku­teč­ně není doku­ment ale nor­mál­ní celo­ve­čer­ní film ve kte­rém jsou hlav­ní­mi posta­va­mi dvo­ji­ce med­vě­dů. Za fil­mem sto­jí reži­sér Jean-Jacques Annaud, kte­rý film nato­čil na moti­vy kni­hy Jamese Olivera Curwooda, kte­rý ten­to pří­běh napsal pod­le sku­teč­né pří­ho­dy, kte­rou jako mla­dý lovec zažil. V Medvědovi se sice obje­ví trio lid­ských her­ců, důraz je ale ve finá­le sku­teč­ně kla­den pře­de­vším na herec­kou med­vě­dí dvo­ji­ci jmé­nem Bart a Dounce. Tenhle pár med­vě­dů grizz­ly se poté úpl­ně v poho­dě může zapsat do sezna­mu nej­vý­raz­něj­ších fil­mo­vých dvo­jic a cel­ko­vě je Medvěd sku­teč­ně milý rodin­ným fil­mem, kte­rý fas­ci­nu­je tím jak je vizu­ál­ně nád­her­ný, emo­ci­o­nál­ně nesku­teč­ně sil­ný a jak per­fekt­ně šikov­né med­vě­dy v hlav­ních rolích má.

Ze začát­ku sice hro­zi­lo, že Bart Dounceho seže­re jak to sam­ci med­vě­da grizzly­ho v pří­ro­dě s mlá­ďa­ty děla­jí, nako­nec se tak ale nesta­lo a je to dob­ře. Dá se sice pole­mi­zo­vat nad tím, že kdy­by ve fil­mu hrá­lo jiné med­ví­dě tak si to vůbec neu­vě­do­mí­me, pro­to­že vět­ši­na med­vě­dů jsou auto­ma­tic­ky téměř totož­ní, přes­to to ale Bartovi a Dounceovi spo­leč­ně před kame­rou sek­ne a prá­vě oni jsou dost mož­ná důvo­dem proč ten film tak fun­gu­je. Bart a Dounce před kame­rou půso­bí při­ro­ze­ně, sehra­ně a pře­de­vším sku­teč­ně sym­pa­tic­ky. Pracovat se zví­řa­ty je cel­ko­vě jako s malý­mi dět­mi při natá­če­ní vždy nároč­né a natá­če­ní Medvěda roz­hod­ně neby­lo pro­cház­kou růžo­vou sadou. Ve finá­le ale sku­teč­ně dora­zil vel­mi pove­de­ný dob­ro­druž­ný film pro celou rodi­nu, kte­rý med­vě­dy grizz­ly uka­zu­je v tom nej­lep­ším svět­le a ve finá­le pře­ce jen doká­že uká­zat tak tro­chu jiný pohled na emoč­ní fun­go­vá­ní mezi dvě­ma bytost­mi.

Lidští her­ci sice roz­hod­ně nejsou špat­ní, zapr­vé ale nejsou ve fil­mu zase tak moc a když už se obje­ví tak jsou hlav­ní hvězdy pořád med­vě­di. Ve fil­mu se ale pře­de­vším obje­vu­jí parád­ní myš­len­ky jako „ jaký je roz­díl mezi tím, když člo­věk zastře­lí med­vě­da nebo med­věd zabi­je psa´´ nebo kdo je v divo­či­ně v prá­vu. Lovci jdou po hlav­ním med­vě­do­vi zásad­ně kvů­li jeho kůži a jeho život je pro ně více­mé­ně nepod­stat­ný. Jakmile se ale med­věd začne brá­nit je to auto­ma­tic­ky špat­ně. Ne, lid­ské cha­rak­te­ry nezačne­te nená­vi­dět, pro­to­že nejsou čis­tým zlem. S med­vě­dem se ale ve finá­le pře­ce jen sym­pa­ti­zu­je o tro­chu lépe, pro­to­že kon­flikt neod­star­to­val on a vše co násled­ně dělá je jen jeho obra­na. Především vyvr­cho­le­ní vzta­hu mezi med­vě­dem a jeho lid­ský­mi pro­ná­sle­do­va­te­li je tak bra­vur­ní a uka­zu­je jas­ně nečer­no­bí­lý pohled což je ta nej­lep­ší mož­ná ces­ta.

Už od samot­né­ho počát­ku fil­mu je Medvěd sku­teč­ně dojem­ná věc, kte­rou ješ­tě více zvý­raz­ňu­jí emo­ce mlá­dě­te. Medvědi ve fil­mu nemlu­ví a vydá­va­jí pou­ze med­vě­dí zvu­ky, přes­to je s nimi hod­ně snad­né sou­cí­tit a přát jim tu nej­lep­ší mož­nou ces­tu do bez­pe­čí. Postupně budo­va­ný vztah mezi Kaarem a Yorkem je také bra­vur­ní a auto­ři i bez dia­lo­gů doká­za­li před­vést plejá­du sil­ných emo­cí.

Součástí fil­mu jsou i ani­mo­va­né sno­vé sek­ven­ce med­ví­dě­te jejíž auto­rem není nikdo jiný než Břetislav Pojar, autor kul­tov­ní­ho večer­níč­ků jako „ Pojďte pane, bude­me si hrát! ´´, „ Jája a Pája´´ nebo „ Zahrada´´. Pojarův styl při lout­ko­vé ani­ma­ci se tu neza­pře a i když dle mého názo­ru do výsled­né­ho fil­mu úpl­ně neza­pa­da­jí, roz­hod­ně se jed­ná o bra­vur­ně vykon­stru­o­va­né noč­ní můry med­ví­dě­te a dost mož­ná jeden z nej­vět­ších záse­ků čes­ké­ho tvůr­ce v ději­nách celo­svě­to­vé­ho fil­mu pokud člo­věk pomi­ne Miloše Formana či Miroslava Ondříčka. Snové sek­ven­ce dohro­ma­dy neza­be­rou víc než 3 minu­ty, přes­to jsou ale pove­de­né a zaujmou i když jsou mož­ná pře­ce jen ve fil­mu tro­chu navíc. I tohle je ovšem pře­ce jen bra­vur­ní způ­sob jak před­vést ty pra­vé med­vě­dí emo­ce na správ­ném mís­tě.

Francouzský Medvěd je pove­de­ným rodin­ným fil­mem, kte­rý je milý, emoč­ně sil­ný, bra­vur­ně nato­če­ný a pře­de­vším má ty nej­lep­ší mož­né dva med­vě­dí pro­ta­go­nis­ty co si tvůr­ci moh­li sehnat. Právem jeden z nej­slav­něj­ších fil­mů se zví­řa­ty v hlav­ní roli a prá­vem se med­věd Bart stal v rám­ci svých mož­nos­tí fil­mo­vou hvězdou, jeli­kož se po tom­to fil­mu obje­vil též tře­ba ve fil­mech Legenda o váš­ni, Aljaška v pla­me­nech nebo Na ostří nože. Zemřel sice už v roce 2000 ve věku 22 let, jeho med­vě­dí odkaz tu ale bude mini­mál­ně díky tomu­to fil­mu (snad) navždy. A i když u med­vě­da Youka šlo o jeho prv­ní a záro­veň posled­ní film (zemřel v roce 2011), jeho legen­dár­ní kom­bi­na­ce s Bartem pře­ce jen bude vždy stát za to. Lepší med­vě­dí dvoj­ku pros­tě nena­jde­te ani v ani­má­ku Medvědí brat­ři a ani v Méďovi Béďovi.....

Trailer:

Verdikt: 4 z 5

Foto: TriStar Pictures