Deliria (1987)

rp thumbCoverMain.jpeg

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Nepovolené opuš­tě­ní diva­dla kvů­li zra­ně­ní si měla Alice radě­ji odpus­tit. Po návra­tu s sebou při­ve­ze neče­ka­né­ho hos­ta. Co se sta­ne, když se reži­sér roz­hod­ne taj­ně zamknout dve­ře a ztra­tí se klíč? Kromě něho a her­ců je totiž uvnitř i psy­cho­pa­tic­ký vrah. A ten se roz­hod­ně nepři­šel podí­vat na jejich před­sta­ve­ní!!!

Děj se ode­hrá­vá v diva­dle, kde sku­pi­na ama­tér­ských her­ců nacvi­ču­je svo­je prv­ní vystou­pe­ní. Pod vede­ním nemi­lo­srd­né­ho reži­sé­ra, kte­rý jim nic neda­ru­je, zkou­ší jed­nu scén­ku za dru­hou. Alicia si taj­ně stě­žu­je kole­gy­ni na bolest v kot­ní­ku a tak taj­ně opouš­tí diva­dlo. Jenže v oko­lí není žád­ná nemoc­ni­ce, jen kli­ni­ka pro dušev­ně nemoc­né paci­en­ty. Nechá se ošet­řit a vrá­tí se zpět do diva­dla. Ani jed­na si však nevšim­ne, že si k nim do auta taj­ně nastou­pil čer­ný pasa­žér a to byla chy­ba. Jde o Irvinga Wallace psy­chic­ky labil­ní­ho býva­lé­ho her­ce, kte­rý zavraž­dil pro poba­ve­ní 16 svých kole­gů a pro­to byl zavřen na psy­chi­atrii. Režisér Peter si všim­ne její absen­ce a zuří. Po návra­tu ji vyho­dí a když se Alicia vrá­tí k autu, kde zůsta­la její kama­rád­ka Betty, nalez­ne ji mrt­vou s krum­pá­čem v oku. Zavolaná poli­cie pro­hle­dá oko­lí, ale niko­ho nena­jde. Odjede a na mís­tě nechá jen jeden slu­žeb­ní vůz. Peter pošle domů vět­ši­nu her­ců kro­mě Alicie, pár jedin­ců a spon­zo­ra Ferrariho. Rozhodne se, že budou zkou­šet dál. Nechá je taj­ně zamknout a klíč scho­vá. Venku začne mohut­ný déšť, poli­caj­ti zale­zou do auta, her­ci zkou­ší, ale nejsou tam sami: vrah je v diva­dle zavře­ný s nimi a masa­kr může začít!!!

Český název: Hrůza na jeviš­ti
Režie: Michele Soavi
Rok výro­by: 1987
Délka: 87 min
Země: Itálie
Alternativní název: StageFright Aquarius

Hrají:
Barbara Cupisti ... (Alicia)
David Brandon ... (Peter Connor)
Clain Parker ... (Irving Wallace)
Mary Sellers ... (Laurel)
Martin Philip ... (Mark)
...atd

Režie se ujal Michele Soavi, kte­rý je původ­ní pro­fe­sí herec (zahrál si i jed­no­ho z poli­caj­tů čeka­jí­cích v deš­ti v autě). Své zku­še­nos­ti zís­kal i díky tomu,že pra­co­val jako asi­s­tent Daria Argenta - kte­rý mu nabí­dl i men­ší roli ve fil­mech Tenebre, nebo Phenomena. Soavi nato­čil napří­klad fil­my jako The Church, The Devil Daughter a doku­ment Dario Argento’s World of Horror. Přestože nepat­ří mezi nej­zná­měj­ší ital­ské reži­sé­ry, tak se jeho díla dočka­li doce­la sluš­ných divác­kých ova­cí i uzná­ní fil­mo­vých kri­ti­ků. Soavi při­stu­pu­je ke svým dílům s obrov­ským odhod­lá­ním a nepře­ber­ný­mi zku­še­nost­mi, kte­ré zís­kal prá­vě od reži­sé­rů jenž mu dali šan­ci si zahrát v jejich fil­mech. Od své­ho štá­bu poža­du­je vždy ten nej­lep­ší pří­stup, a to se pocho­pi­tel­ně pro­je­vi­lo na prv­ní pohled.

Na oba­lu DVD jsem si pře­če­tl: Klasická vyvraž­ďo­vač­ka na ital­ský způ­sob - bru­tál­něj­ší, krva­věj­ší, zábav­něj­ší! No když film začal tak jsem se lekl, co jsem si to zase kou­pil. Úvodní mord byl hod­ně komic­ký, ale hned se uká­za­lo, že je to jen ta zkouš­ka her­ců na diva­del­ní hru. Začátek fil­mu se nese spí­še v lehce kri­mi­nál­ním duchu a tak jsem si začal říkat, že se nej­spíš jed­ná o dal­ší ital­ské giallo. Ovšem to byla chy­ba láv­ky. Během něko­li­ka minut se pře­de mnou začal ode­hrá­vat solid­ní sla­sher, kte­rý mi mís­ty až vyra­zil dech. Vraždy na sebe nene­cha­ly dlou­ho čekat a během chví­le se diva­dlo změ­ni­lo v krva­vou lázeň. Během těch 87 minut nám Italové nabíd­li něko­lik veli­ce zají­ma­vých vraž­dí­cích scén z nichž vět­ši­na měla i jis­tý nádech ori­gi­na­li­ty a divák se při nich urči­tě nenu­dil. Vražedné nástro­je se měni­ly jako na drát­ku a jed­na posta­va za dru­hou se ode­bí­ra­la do říše mrtvých. Krev zača­la stří­kat na všech­ny stra­ny a lid­ské orgá­ny léta­ly na všech­ny stra­ny. Prostě jed­na vět­ší lasko­mi­na za dru­hou.

Atmosféra fil­mu nabí­ra­la děsi­vých otá­ček, stá­le více hlav­ně díky napros­to úžas­né hud­bě, kte­rou tvo­ři­ly syn­chro­ni­zo­va­né melo­die Simona Boswella, kte­rý byl v té době plný síly a tvo­řil jed­no své mis­trov­ské dílo za dru­hým. Kamera a střih byly také na veli­ce sluš­né úrov­ni, ale něko­li­krát během fil­mu kva­li­tu zábě­rů zka­zi­lo špat­né pod­sví­ce­ní a někte­ré scé­ny jsou tro­chu roz­ma­za­né. Dalším vel­kým plu­sem byla samot­ná mas­ka sovy, kte­rá nahá­ně­la mís­ty oprav­du hrů­zu. Ve vět­ši­ně sla­she­rů se mas­ky zví­řat moc čas­to nepo­u­ží­va­jí a tak šlo beze­spo­ru o výraz­né oži­ve­ní děje. Když se k tomu při­da­jí ješ­tě solid­ní herec­ké výko­ny bylo vyma­lo­vá­no a Soavi vytvo­řil nad­prů­měr­ný film, kte­rý má dodnes spous­tu pří­vr­žen­ců. Nejznámější tvá­ří je asi herec Giovanni Lombardo Radice, kte­rý si zahrál napří­klad v rema­ku The Omen (2006), nebo fil­mu Woman From Deep River (1981).

Jde o jeden z nej­lep­ších reži­sé­ro­vých fil­mů a mys­lím si, že by neměl chy­bět v žád­né horo­ro­vé sbír­ce. Film má sice něko­lik slab­ších chvi­lek, kte­ré mís­ty nudí, ale jinak jde o nad­prů­měr­ný sla­sher. Nejlepší na celém fil­mu je děsi­vá atmo­sfé­ra a mys­te­ri­óz­ní hud­ba.

Hodnocení:
Sice ten­to film asi moc čas­to pouš­tět nebu­du, tak mu pros­tě musím dát 70%, kte­ré si urči­tě zaslou­ží.