Frankenweenie (2012)

Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Mladý Viktor zce­la pro­pa­dl natá­če­ní vlast­ních domá­cích videí (fil­mů), v nichž hlav­ní roli hra­je jeho nej­lep­ší pří­tel a domá­cí maz­lí­ček pes Sparky. Jednoho dne však dojde k neštěs­tí, při němž skon­čí Sparky pod koly pro­jíž­dě­jí­cí­ho auto­mo­bi­lu a zemře. Od té chví­le se chla­pec uza­vře do sebe a pře­stal ho zají­mat okol­ní svět. Až jed­no­ho dne pří­jde uči­tel se zají­ma­vým poku­sem, kdy žákům názor­ně uká­že, co doká­že elek­tric­ký proud udě­lat s mrt­vou žábou. V tu chví­li jej napad­ne bláz­ni­vá myš­len­ka, jak by mohl Sparkymu vrá­tit život. Věda je vše­moc­ná a sku­teč­ně se mu to poda­ří. Nechce však, aby o tom zatím někdo věděl a tak se sna­ží své­ho psa držet z dosa­hu rodi­čů i sou­se­dů. Jenomže nic nelze tajit dlou­ho a tak když se o Sparkym dozví něko­lik jeho spo­lu­žá­ků, je pohro­ma na svě­tě. 

Český název: Frankenweenie: Domácí maz­lí­ček

Režie: Tim Burton

Rok výro­by: 2012

Délka: 87 min

Země: USA

Hlasy:

Charlie Tahan...(Victor Frankenstein)

Martin Landau...(Mr. Rzykruski)

Atticus Shaffer...(Edgar „E“ Gore)

Catherine O’Hara...(Mrs. Frankenstein)

Martin Short...(Mr. Frankenstein)

Winona Ryder...(Elsa Van Helsing)

...a dal­ší

Když v roce 1984 stvo­řil Tim Burton svůj prv­ní hra­ný sní­mek, dočkal se se obrov­ské divác­ké pod­po­ry, což násled­ně nastar­to­va­lo jeho hvězd­nou reži­sér­skou kari­é­ru. To ovšem nezna­me­ná, že by snad jeho star­ší kous­ky byli snad špat­né, to v žád­ném pří­pa­dě. Nicméně od té doby nepře­stá­val tou­žit o tom, že si jed­nou spl­ní si svůj sen a Frankenweeniho nato­čí jako celo­ve­čer­ní film. Po zku­še­nos­tech s Mrtvou nevěs­tou Tima Burtona (Corpse Bride) se k tomu koneč­ně odhod­lal. Což se samo­zřej­mě pro­je­vi­lo i na jis­té podob­nost co se ani­ma­ce týče.

Já sám sice pat­řím do sku­pi­ny těch, pro kte­ré je původ­ní krát­ko­me­tráž­ní sní­mek o pověst­ný fous lep­ší, ale ani tady to špat­ně nedo­padlo. O čemž ostat­ně svěd­čí i vyso­ké hod­no­ce­ní na inter­ne­tu a doce­la počet­ný fan­klub. I zde se může pří­běh opřít o ponu­rou atmo­sfé­ru, kte­rá jak ply­nul čas sebou při­nes­la i hut­nou dáv­ku napě­tí. Samozřejmě v rám­ci mož­nos­tí, pro­to­že co si bude­me vyklá­dat, jde pře­de­vším o rodin­ný film urče­ný pro men­ší pub­li­kum. Nicméně kost­ra původ­ní­ho scé­ná­ře zůsta­la zacho­vá­na, ale roz­hod­ně nejde jen o kla­sic­kou pře­dě­láv­ku své­ho díla, nýbrž Burton tomu vde­chl novou tvář a dru­há polo­vi­na fil­mu se už nese ve zce­la odliš­ném poje­tí.

Je doce­la úsměv­né, že to spo­leč­nos­ti Walt Disney ten­to­krát neva­di­lo. Proč tedy ty cavy­ky u sním­ku z roku 1984? Po vizu­ál­ní strán­ce si divá­ci nemů­žou ani moc stě­žo­vat – pokud tedy máte rádi reži­sé­ro­vy ani­mo­va­né fil­my. Držel se osvěd­če­ných metod a Frankenweenie se dokon­ce dočkal i jed­né nomi­na­ce na Oscara v kate­go­rii Nejlepší ani­mo­va­ný film. V nepo­sled­ní řadě bych chtěl oce­nit i hud­bu, kte­rou měl na sta­ros­ti Danny Elfman. Tim Burton si tak spl­nil svůj sen, ale já i přes­to zůstá­vám věr­ný původ­ní kla­si­ce, kte­rá je spo­leč­ně s Vincentem v mých očích o něco lep­ší, než ten­to ani­mo­va­ný film. Přece jenom se tu vyskyt­lo něko­lik krat­ších pasá­ží, kte­ré mi při­šly lehce nezá­živ­né. I tak jde však o nad­prů­měr­né dílo. Jelikož jsem dal původ­ní­mu Frankenweeniemu 70%, tak tady půjdu ješ­tě o deset pro­cent dolů. 

Hodnocení:

60%

Podívejte se na hod­no­ce­ní Frankenweenie na Kinoboxu.