Film je příběhem dvou lidí – Roberta Angiera (Hugh Jackman) a Alfreda Bordena (Christian Bale). Jsou kouzelníci a jejich spolupráce je poznamenaná určitou rivalitou, zdravou chutí být lepší než te druhý. Jejich partnerství však končí ve chvíli, kdy kvůli chybě Alfreda zemře Robertova láska. Jejich světy se rozdělí a každý jde svou cestou, avšak jejich rivalita se mění v boj o to, být za každou cenu lepší než ten druhý, a to i za cenu poškození toho druhého. Robert umí udělat dobrou kouzelnickou show, avšak jeho schopnosti udělat dokonalý trik oproti Alfredovi malé. Ten přichází na scénu s novým trikem, který však nedokáže Robert napodobit. Nedokáže..?
Jak již anglický název filmu říká, tenhle film je především o prestiži. Oba hlavní hrdinové se snaží být uznávanější než ten druhý, vymoct si více slávy a jsou schopní udělat pro to cokoliv. Když to tak vezmeme, není ve filmu ani jeden kladný hrdina (myslím v hlavní roli, protože ve vedlejších rolích se to chudáky, kteří doplatí na soupeření této dvojice jen hemží). Zaslepení, s kterým se oba snaží dosáhnout svého vítězství nad druhým, je pak utrpením pro všechny lidi okolo a postupně jsou to i oni, kdo prohrává, aniž by měli nějakou šanci na vítězství, či dokonce očištění... Jen jsem zde chtěl říct tuto důležitou myšlenku díla, protože si myslím stojí na zamyšlení. Dala by se také očistit a položit do extrému, jako: „Kolik lidí, kterým jde jenom o kariéru, dokázalo přinést něco dobrého, kromě dobré show?“ Ale také další otázka, která se v tomto filmu kryje s tou předešlou stojí za to položit, a tou je „pomsta“. Nehodlám zde moralizovat, jen pouze nastínit základní ideje tohoto filmu. Dost tedy toho; jak tedy vypadá film dále?
Člověk prostě musí zatleskat, když vidí herecké výkony obou hlavních protagonistů. Patří mezi špičku herců, které současný Hollywoodský film nabízí a musím poznamenat, že zde ze sebe vydávají opravdu realistické herecké výkony, které působí tak...opravdově. Teda pokud pomineme závěr, kde se Nolan nevyhnul zaváhání a vklouznul tak do klasického patosu, kterým se honosí minimálně každý druhý americký film (nechci se teď vůbec navážet do amerického filmu, jen poukázat, na to s jakým důrazem na kvantitu a ne na kvalitu je nynější filmová tvorba formována).
Mimo této chvilky zaváhání však drží Nolan pevně režii a celý film v rukou, který podporuje i pěkně napsaný scénář. Ten nikdy nenudí a svými zvraty nechá diváka se pořádně ve filmu „vykoupat“. Možná jen na konci bylo podle mého názoru více vysvětlování, než bylo potřeba, protože snad každý aspoň trochu domýšlivý divák by si dokázal různé věci domyslet (je cítit, že cílem byl klasický „popcornový“ divák, kterému je potřeba vše naservírovat až pod nos), i když právě celý předchozí film se tváří spíše jako impluz k přemýšlení. A zde je právě největší chyba. Jako by autoři (teď nemyslím jen pana režiséra Christophera Nolana, ale i producenty, kteří mají na výsledné podobě filmu také velký podíl) sami nevěděli, pro koho je ten film určen. Jestli je tento film kocipován pro konzumní diváky (tomu myslím vadí téma a zpracování scénáře filmu) či pro opačnou diváckou obec (kvůli těm zase nechápu, onu potřebu vysvětil vše až do detailu). Film bych možná i trochu více zkrátil, protože některé záběry a scény (které sice navazovali na jiné, ale ne nezbytně) mi přišli zbytečné právě svou chutí „vše vysvětlit“.
Kamerové záběry nijak neruší a příjdou mi celkem vkusně udělané na daný druh filmu. Žádné příliš velkolepé scény, ani momentálně velmi populární ruční kamera. Velmi dobrá práce s hloubkou ostrostí by si zde také zasloužila zmínit, protože přece jenom, některé záběry mi nepůjdou ještě dlouho z hlavy.
I přes všechny mé hnidopišské poznámky je tento film hodně dobrý. Jeden z nejlepších, jaké jsem tento rok viděl (ano, uvědomuju si, že je leden:) Myslím, že to je výzva, tenhle film vás uchopí a vyhodí až na konci a vsaďte se, že budete na konci sedět a koukat jako já. 🙂
Nejnovější komentáře