Soudný den -

Soudný den - Recenze
16.5.2008

recen­ze

Přečteno: 89 krát

Žánr: Akční / Drama / Sci-Fi / Thriller
Režie: Neil Marshall
Premiéra v ČR: 10.04.2008

Mám rád akč­ní fil­my, a mám rád kata­stro­fic­ké fil­my. Ještě rad­ši mám, když jsou tyto dva žán­ry spo­je­ny dohro­ma­dy. Přesně tak je tomu v pří­pa­dě Doomsday. Režisér toho­to sním­ku, Neil Marshall, má za sebou jeden oprav­du, ale­spoň pro mne, kva­lit­ní sní­mek. Tím je horor Pád do tmy.

Byla to pou­ze náho­da, nebo nám ten­to reži­sér bude mít ješ­tě v budouc­nu co říct? Po tom­to sním­ku mohu jed­no­znač­ně říct, že štěs­tí v tom bohu­dík výji­meč­ně prs­ty nemě­lo, a tak se už teď může­me těšit na jeho dal­ší sní­mek, jmé­nem Drive. Ten k nám dora­zí sice až za dva roky, ale už teď se ví, že by moh­lo jít o pře­dě­láv­ku hry Driver, a to může být oprav­du zají­ma­vé. Nicméně pojď­me se podí­vat jak dopa­dl jeho sou­čas­ný sní­mek.
Do hlav­ní role obsa­dil hereč­ku Rhona Mitra, kte­rou jste moh­li vidět napří­klad v thrille­ru s Jimmem Carym (23) či v akč­ním sním­ku Odstřelovač. Já si jí tam teda osob­ně nepa­ma­tu­ji, ale to není pod­stat­né. Podstatné je, že pro tuhle roli jako by byla stvo­ře­na, i když bych mís­to ní radě­ji viděl Millu Jovovich. Jedno mají obě dvě spo­leč­né. A to, že to jsou oprav­du tvr­dé dámy, nebo to ale­spoň věro­hod­ně umě­jí zahrát.

Za zmín­ku sto­jí ješ­tě Bob Hoskins ( Paříži, milu­ji tě, Hranice živo­ta), kte­rý zde ale bohu­žel, dostal jen mini­mum pro­sto­ru. O čem, že ten­to sní­mek je? Skotsko zasáh­ne smr­tí­cí epi­de­mie. Britská vlá­da se roz­hod­ne, z důvo­du bez­peč­nos­ti, vybu­do­vat kolem Skotska obří zeď, zabra­ňu­jí­cí dostat se komu­ko­liv ven, ale také dovnitř. Řekněme si na rovi­nu, kdo by dob­ro­vol­ně cho­dil dovnitř.
Protože se jed­ná o zce­la nový virus a šan­ce na nale­ze­ní léku jsou nulo­vé, je roz­hod­nu­to, že toto bez­peč­nos­tí opat­ře­ní zůsta­ne napo­řád. Na vrcho­lu zdi je posta­ven bez­peč­nost­ní sys­tém, kte­rý má za úkol zlik­vi­do­vat coko­liv živé­ho, co se poku­sí dostat ven, zví­řat nevy­jí­ma­je. Jediný, kdo se před karan­té­nou dosta­ne ven, vcel­ku nelo­gic­ky, ( vzít ven něko­ho kdo může být poten­ci­o­nál­ním nosi­čem viru, mi nepři­pa­dá moc reál­né) je hol­čič­ka, jejíž mat­ka jí usa­dí na palu­bu odlé­ta­jí­cí­ho vrtu­l­ní­ku s posled­ní­mi vojá­ky Velké Británie zdr­žu­jí­cí mi se na úze­mí Skotska.

Kvůli té hol­čič­ce vysko­čí jeden z vojá­ků z vrtu­l­ní­ku, pro­to­že jinak už by tam neby­lo mís­to a nechá se dob­ro­vol­ně zabít, což by samo­zřej­mě udě­lal kaž­dý z nás, že? Zajímavý je ješ­tě fakt, že ten­to virus je pře­nos­ný pou­ze z člo­vě­ka na člo­vě­ka, což ve fil­mu tedy přes­ně neza­zní, ale zví­řa­ta i poté co vět­ši­na popu­la­ce ve Skotsku zahy­ne, zůstá­va­jí vese­le dál. Plní ener­gie se pasou na lukách, kde je neob­tě­žu­jí vůbec žád­ní lidé, jen sem tam něko­ho ze zví­řá­tek roz­stří­lí na madě­ru kulo­met a to když jsou tak moc hlou­pá a při­blí­ží se moc blíz­ko ke zdi.
No není to roman­tic­ké. Ehm, no asi ne. Po té co VB ( Velká Británie) tedy odsou­di­la Skotské obča­ny k záhubě, se zby­tek svě­ta distan­co­val od tako­vé­ho jed­ná­ní a VB zavrh­nul. Ale VB to bylo jed­no a žila si svůj život šťast­ně a spo­ko­je­ně, ale ne na věky. O pět­a­dva­cet let poz­dě­ji vidí­me mla­dou bez­o­kou dámu ( malá hol­čič­ka kou­sek před eva­ku­a­cí při­šla od hod­ných vojá­ků při pal­bě do nemoc­ných a vůbec lidí sna­ží­cí se dostat přes zeď o očíč­ko ) ve služ­bách jaké­ho si novo­do­bé­ho Swat tea­mu. Jsme někdo v roce 2035, asi, aby jste mi rozu­mě­li. Rok není pod­stat­ný, zkrát­ka si pama­tuj­te, že jsme v budouc­nos­ti.

Hned na začát­ku tedy uvi­dí­te, že se nejed­ná o žád­nou bar­bie, ale o oprav­du drs­nou ženu, kte­rou by jste asi nechtě­li naštvat, za před­po­kla­du, že by jste nechtě­li zažít nedob­ro­vol­nou kas­t­ra­cí. Takže tahle mla­dá dáma, se dozví­dá, že virus se opět obje­vil a ten­to­krát na úze­mí Velké Británie. Vláda samo­zřej­mě ihned vytvo­ři­la kri­zo­vý plán a to tako­vý, že izo­lu­jí úpl­ně všech­ny, aby se k nim náho­dou nemoh­li dostat a také je naka­zit. Opravdu kla­sic­ký pří­klad vlá­dy, kte­rá mys­lí na obča­ny.
A pro­to­že je kou­sek před vol­ba­mi a prav­dě­po­dob­nost, že vás zno­vu zvo­lí, když nechá­te půl­ku mož­ná i víc svých lidí ve stá­tě pou­mí­rat, je mizi­vá, roz­hod­nou se při­znat, že ve Skotsku sate­lit opět zazna­me­nal něja­ký život a že je dost prav­dě­po­dob­né, že dok­tor, kte­rý tak­též zůstal za zdí, při­šel na něja­ký lék. Pošleme tam tedy něja­ký tým, řek­li si, a když čis­tě náho­dou nara­zí na ten lék, tak nám ale­spoň zbu­dou něja­cí voli­či a život ve VB půjde vese­le dál, sko­ro stej­ně tak jako před­tím. Teda až na to, že bude­me mít o pár mili­o­nu lidi míň, ale to už je detail. No a vele­ním prá­vě tako­vé­ho týmu je pově­ře­na naše sta­rá jed­no­o­ká zná­má.

Ona prak­tic­ky ve fil­mu bude mít i dru­hé oko, ale to bude dost čas­to vyn­dá­vat, a pou­ží­vat ho jako kame­ru. Já chci taky tako­vý oko, říkal jsem si při kou­ká­ní na ten­to film. Vážně by to mělo svo­je výho­dy. Dáte ho napří­klad, i když vím že to je nee­tic­ké do dív­čích sprch na kole­ji a pak hez­ky v pohod­lí své poste­le již jenom bude­te kou­kat na výsled­ky vaše­ho ďábel­ské­ho plá­nu, a při­tom tře­ba ..ehm, no to už je kaž­dé­ho věc co při­tom bude dělat :). Až do této čás­ti, film půso­bí vcel­ku věro­hod­ně. Takovým tím dojmem to se váž­ně může stát. Něco jako 28 dní poté, teda až na ty zom­bí­ky. Druhá polo­vi­na fil­mu už je ale bohu­dík, čis­tě poko­jo­vou zále­ži­tos­tí.
Skupina vojá­ků a vojand, tedy vyjíž­dí za hra­ni­ce zdi, aby se v Glasgow podí­va­li do výzkum­né­ho viro­vé­ho cen­t­ra, zda­li se tam nena­chá­zí již výše zmi­ňo­va­ný lék. Zdá se, že všu­de je více­mé­ně klid, až na něja­kou tu kra­vič­ku, kte­rou po ces­tě malin­ko roz­ma­ší­ru­jí svým obr­ně­ným trans­por­té­rem. Ten by toho dle slov jed­no­ho vojá­ka měl vydr­žet hod­ně. Nicméně brzy se dozví, že kdy­by tam vje­li se ško­dov­kou, vyšlo by je to prak­tic­ky nastej­no, tedy za před­po­kla­du, že by byla ohni­vzdor­ná. Například by mě zají­ma­lo, kte­ré­ho chyt­rá­ka napadlo dát do obr­ně­né­ho trans­por­té­ru, od kte­ré­ho se čeká, že bude čelit kul­kám a samo­zřej­mě i mno­hem sil­něj­ším zbra­ním, oby­čej­né sklo.

Neprůstřelné sklo asi ve VB nezna­jí. A taky k čemu jsou ve pře­du okén­ka, když veš­ke­ré dění před i za vámi moni­to­ru­jí kame­ry, a vše se vám uka­zu­je na moni­to­ru. No to je jed­no, nelo­gič­nos­tí je ve fil­mu opět mno­ho, ale bohu­dík mi sní­mek výraz­ně nezka­zi­li, pro­to­že já se šel bavit, a zába­vu mi ten­to film oprav­du poskyt­nul, přimhouřil-li jsem obě dvě oči a sna­žil se nevní­mat co všech­no je špat­ně. Takže dora­zí do té nemoc­ni­ce a zjis­tí, že tam nejsou sami.
Opravdu někdo pře­žil. Ale nejsou to žád­ní ang­lič­tí džen­tl­me­ni, kte­ří je při­šli pozvat na čaj o páté. Ale tlu­pa bar­ba­rů, kte­rá jako by vypadla z fil­mu o Williamu Wollisovy a záro­veň Šíleného Maxe. Do toho vše­ho hra­je hud­ba, kopí­ru­jí­cí soun­d­track 28 dní poté. Příběh zase je jako z fil­mu Útěk z New Yorku. Hlavní hrdin­ka při­po­mí­ná Millu Jovovich. A vůbec, odka­zů na jiné fil­my tady najde­te, jak kdy­by se jed­na­lo o něja­kou paro­dii.

Čili ban­da bar­ba­rů je chyt­ne a poza­ví­rá, ty šťast­něj­ší si dá k veče­ři. Ano, lidé na tom byli již tak bíd­ně, že z nedo­stat­ku potra­vin zača­li pojí­dat sami sebe. To, že o pár kilo­me­t­rů dál bylo napří­klad stá­do krav, kte­ré by nakr­mi­lo půl­ku Afriky, asi pře­hléd­li. Lidé se zkrát­ka zača­li pojí­dat mezi sebou, pro­to­že všich­ni vidě­li Hanibala Lectera a chtě­li zjis­tit, jest­li je lid­ské maso oprav­du tak chut­né. No a asi je vzhle­dem k tomu, že i z vege­ta­ri­á­nů se sta­li doce­la úspěš­ní, sadis­tič­tí kani­ba­lo­vé. Hlavní hrdin­ka, ale nemá v plá­nu nechat se sežrat ( proč to nevím ) a roz­hod­ne se utéct.
To co nám pak při útě­ku před ban­dou bar­ba­rů uká­že, za to by se nesty­děl žád­ný akč­ní hrdi­na. Tato dív­ka je mož­ná ješ­tě vět­ší zabi­ják než Milla Jovovich v Residen Evilovy. Každopádně, co je pod­stat­né, přes všech­ny ty nega­ti­va co jsem tady vyjme­no­val, je fakt, že na plát­ně se od vstu­pu za zeď prak­tic­ky neu­stá­le něco děje. Střílí se, vyha­zu­jí se věci do vzdu­chu, utí­ká se, zbě­si­le se ujíž­dí na koni i v autech, dočká­te se i rytíř­ských sou­bo­jů a novo­do­bé­ho krá­le Artuše ( mož­ná tro­chu uje­těj­ší­ho, ale sko­ro jako by mu z oka vypa­dl ).

Neustále bude­te kou­kat na plát­no a díky tomu, že se na něm neu­stá­le něco děje, nebu­de mít čas ani chuť řešit, co všech­no je špat­ně. Alespoň do doby, než skon­čí závě­reč­né titul­ky. Já jsem dostal to, co jsem chtěl. Chtěl jsem po prá­ci vypnout mozek a podí­vat se jak zheb­ne pár par­chan­tů, a to mi tenhle film dal. Jestli se vám líbil napří­klad výše zmi­ňo­va­ný Útěk z New Yorku, nebo tře­ba Resident Evil či 28 dní poté, roz­hod­ně nemá­te co řešit. Intelektuálové si ten­to sní­mek moc neu­ži­jí, ale poprav­dě, pro ně není urče­ný. Je pro nás, co máme rádi krev, stří­le­ní, zase krev, nási­lí a spous­tu, spous­tu nelo­gič­nos­tí :).
Verdikt: Tento sní­mek už zno­va vidět nemu­sím, ale kdy­bych na něj nešel, tak bych toho setsa­kra­ment­sky lito­val. A to samé dopo­ru­ču­ji i vám. Uvolněte se, jdě­te se poba­vit. Jděte na Doomsday a pod­poř­te reži­sé­ra, ať opět nato­čí dal­ší skvě­lé, akč­ní béč­ko. Já se pros­tě chci bavit a dou­fám, že chce­te i vy…
Naše hod­no­ce­ní

Vaše hod­no­ce­ní

Currently 4.00/5

1

2

3

4

5

Hodnocení: 4.0 z 5 (hod­no­ce­no 3x)

Lubomír Hort

Vytisknout

bad­ge = “;
document.writeln(badge);

bad­ge = “;
document.writeln(badge);

Související články:Doomsday - Trailer

Komentáře

Jan Slezáček

17.5.2008 08:27

Redaktor

1

Parádní filmeček…Lepší je prv­ní polo­vi­na ta dru­há v to mhra­du se mi tolik nelíbila….Ale jinak doko­na­lý.-)

Jméno

Zapamatovat
Email

Web

Zpráva

Formát Texy

---