Tlumočnice - Melodrama je to slušné. Ale thriller?

Další thriller od uzná­va­né­ho reži­sé­ra Sydneyho Pollacka (např. Tři dny Kondora, Bez zlé­ho úmys­lu, Firma). Jde ale sku­teč­ně o thriller?

Po dlou­hých nocích strá­ve­ných u klá­ves­ni­ce, se scé­náris­tům poved­lo vytvo­řit něco poměr­ně zají­ma­vé­ho a neo­kou­ka­né­ho - afric­ká země roz­drá­sa­ná vnitř­ní­mi kon­flik­ty a tři roz­há­da­ní vůd­ci, jež vidí její budouc­nost kaž­dý po svém.

Místní Che Guevara roz­jíž­dí par­ty­zán­ský odboj, míst­ní demo­krat Kuman-Kuman odjíž­dí do USA a míst­ní Dr. Pinochet-Zuwanie vede vál­ku s par­ty­zá­ny, jež ply­nu­le mutu­je do etnic­ké čist­ky. Na obzo­ru jsou mezi­ná­rod­ní sank­ce, a pro­to sta­rý dok­tor Zu volí směr - budo­va OSN. Chce tam povyprá­vět něko­lik pohá­dek na téma „Já nic - já váš­ni­vý demo­krat“, a tím­to odvrá­tit hroz­bu mezi­ná­rod­ní­ho sou­du v Haagu.

Seznámíme se s hrdin­kou (Nicole Kidman), kte­rá náho­dou vyslech­ne roz­ho­vor v jed­nom z afric­kých dia­lek­tů a navíc dosta­ne­me hrdi­nu z taj­né služ­by (Sean Penn), kte­rý má za úkol zjis­tit, co je na infor­ma­cích z roz­ho­vo­ru prav­dy.

Veškeré dal­ší dění se zamě­ří pou­ze na tyto dva, kde­pak poli­tic­ké pro­blémy „čer­né­ho kon­ti­nen­tu“… Kidmanová cosi skrý­vá, Penn ji vyslý­chá na detek­to­ru lži, Kidmanová uni­ká sle­do­vá­ní, Penn ji po nocích pozo­ru­je dale­ko­hle­dem. Mluví spo­lu, mlčí spo­lu, stá­va­jí se přá­te­li. Oba chá­pe­me, obě­ma fan­dí­me a oba tvo­ří vel­mi har­mo­nic­ký pár.

Počkat! Kam se podě­li tři afrič­tí vůd­ci a jak se to má s par­ko­vá­ním u síd­la OSN? Odpověď na prv­ní část otáz­ky se dozví­me na kon­ci fil­mu. Teď si něco poví­me k samot­né OSN. Během dvou hodin neu­vi­dí­me z její čin­nos­ti téměř nic. Žádný náznak huma­ni­tár­ních akcí na pomoc Africe, žád­né kro­ky vedou­cí ke sta­bi­li­za­ci vyhro­ce­né situ­a­ce v zemi dik­tá­to­ra Zuwaniho, nebudeme-li počí­tat jakousi slov­ní a neo­fi­ci­ál­ní pod­po­ru „opo­zi­ce“. Místo toho nás nechá­va­jí poslou­chat útrž­ky roz­ho­vo­rů v růz­ných jazy­cích a sle­do­vat dlou­hé chod­by s lid­mi v dra­hých oble­cích mlu­vi­cích těmi­to jazy­ky. Dobře, co výsle­dek? Výsledek žád­ný. Vypadá takhle sku­teč­ná poli­ti­ka? To si nemys­lím.

Ačkoliv je film pre­zen­to­ván jako poli­tic­ký thriller, poli­ti­ka je v něm hod­ně opo­mí­je­na. Důraz je kla­den na vzá­jem­né vzta­hy obou hlav­ních pro­ta­go­nis­tů, a pro­to se nabí­zí logic­ký závěr - jde o melod­ra­ma. Začíná zami­lo­vá­ním se hlav­ní hrdin­ky do cha­rizma­tic­ké­ho odbo­já­ře čer­né ple­ti, nerov­ným bojem pro­ti reži­mu vede­ným bra­t­rem hlav­ní hrdin­ky a tra­gic­kým osu­dem její rodi­ny. Pokračuje v minu­los­ti ztra­ce­ném vyšet­řo­va­te­li Pennovi, náho­dou, kte­rá ho sve­de s tlu­moč­ni­cí Kidmanovou, pře­ko­ná­ním jejich vzá­jem­né nedů­vě­ry a … uvi­dí­te sami. Melodrama je to sluš­né. Ale thriller?

Photo © Universal Pictures