Spící město – Recenze – 60 %

Po úspě­chu adap­ta­ce Úsměvy smut­ných mužů se Dan Svátek cho­pil dal­ší adap­ta­ce čes­ké­ho úspěš­né­ho romá­nu. Tentokráte se cho­pil úspěš­né tri­lo­gie Martina Vopěnky, kte­rou celou plá­nu­je adap­to­vat, při­čemž zapo­čal prá­vě adap­ta­cí prv­ní kni­hy s názvem Spící měs­to. Jsou tu tak na čes­ké pomě­ry neob­vyk­lé ambi­ce o tom, že se chys­tá rov­nou celá tri­lo­gie a i samot­ný závěr prv­ní­ho fil­mu láká prá­vě na to, že si na pořád­né odpo­vě­di uply­nu­lých udá­los­ti prv­ní­ho fil­mu musí­me počkat do příš­tě. První díl ovšem nazna­čí, že by to s onou tri­lo­gií nemu­se­lo být vůbec zlé.

V aktu­ál­ní pan­de­mic­ké situ­a­ci plné COVIDU-19 při­chá­zí film, kte­rý se též točí kolem pan­de­mie. Ovšem pan­de­mie, kte­rá rodi­če dohá­ní ke spán­ku. Zajímavá myš­len­ka, kte­rá je násled­ně spouš­tě­čem divo­ké­ho svě­ta, kte­rý s leh­kou nad­sáz­kou jde při­rov­nat k Šílenému Maxovi. Děti při­chá­ze­jí o záso­by jíd­la i pití, vše se poma­lu začí­ná bor­tit a pocho­pi­tel­ně se obje­vu­jí lidé, kte­ří se roz­hod­nou aktu­ál­ní svět bez rodi­čů vyu­žít. Rozhodně zají­ma­vý kon­cept, kte­rý má ohrom­ný poten­ci­ál. Neznalci kniž­ní před­lo­hy se pocho­pi­tel­ně těž­ko hod­no­tí, zda jde o pove­de­nou adap­ta­ci, dá se ovšem říct, že je fil­mo­vé Spící měs­to roz­hod­ně sluš­nou pra­cí.

 

Jedná se dost prav­dě­po­dob­ně o ide­ál­ní podí­va­nou pro mla­dé divá­ky. Spící měs­to se drží více při zemi než Harry Potter nebo Letopisy Narnie, i zde se ovšem dět­ští hrdi­no­vé vydá­va­jí na zají­ma­vou výpra­vu. Dětští her­ci jsou navíc fajn a jsou o pozná­ní zají­ma­věj­ší než dospě­lí her­ci. Sem tam se sice obje­ví zají­ma­vý dospě­lý herec (Pavla Tomicová se na malém pro­sto­ru doká­že sluš­ně vyřá­dit, Martina Babišová doka­zu­je, že je lokál­ním vel­kým herec­kým obje­vem), jinak ovšem v rolích nepů­so­bí dva­krát zají­ma­vě a půso­bí pře­ci jen tak tro­chu navíc. Především když dojde k obsa­ze­ní you­tu­be­rů se se vší úctou uka­zu­je, že tady někdo šlá­pl tro­chu ved­le.

Spící měs­to má ovšem ve své vizu­ál­ní strán­ce. Dan Svátek umí točit, což doká­zal i prá­vě napří­klad u Úsměvu smut­ných mužů. Sem tam se obje­ví zají­ma­vý vizu­ál­ní nápad či zají­ma­vé kame­ro­vé úhly. Scény s vypuk­nu­tým cha­o­sem půso­bí reál­ně a občas při sle­do­vá­ní tak tro­chu zamr­zí, že Svátek pořád točí dět­ský film a nemů­že se utrh­nout více ze řetězů a naser­ví­ro­vat sku­teč­ně ryzí­ho čes­ké­ho Šíleného Maxe. V pár momen­tech totiž nazna­čí, že by tako­vý námět bez pro­blé­mů utá­hl.

Photo © Bontonfilm

Spící měs­to je film, kte­rý urči­tě sto­jí za vidě­ní. Nebál bych se ozna­čit za dal­ší z těch fil­mů, kte­rý to u nás v posled­ní době zkou­ší tro­chu jinak. Po vzo­ru Ubal a zmiz či Shoky a Morthy: Poslední vel­ká akce dora­zil dal­ší film, kte­rý se v leh­kých názna­cích doká­že při­blí­žit zahra­nič­ní pro­duk­ci a doká­zat, že i tady to jde. Ambice tvůr­cům roz­hod­ně nechy­bí, přes­to Spícímu měs­tu k doko­na­los­ti chy­bí vlast­ně cel­kem dost. Přesto si ovšem ten­to film zaslou­ží šan­ci a doká­žu si před­sta­vit, že pro dět­ské divá­ky (na kte­ré cílí o pozná­ní výraz­ně­ji) bude fun­go­vat o pozná­ní sil­ně­ji......

 

Verdikt: 60%

---

Photo © Bontonfilm

---