Staříci - Schmitzer a Mrkvička už jsou taky COOL důchodci

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Bývalý poli­tic­ký vězeň Vlasta si v pozd­ním věku a při­pou­tán na koleč­ko­vé křes­lo nepři­pouš­tí, že by měl rezig­no­va­ně vzpo­mí­nat na rados­ti mlá­dí. Spíš než vzpo­mín­ky na mla­dic­ké obdo­bí má v sobě hlu­bo­ko uscho­va­né ty z komu­nis­tic­ké­ho lág­ru, kde pro­žil něko­lik let. Tam také poznal své­ho spo­luvěz­ně, kama­rá­da Tondu. Oba spo­ju­je víc, než jen vzpo­mín­ky na život ve věze­ní. Mají v sobě i smy­sl pro spra­ve­dl­nost, kte­rá, jak už to bývá, trpí sle­po­tou. A to chce Vlasta změ­nit a pře­mlu­ví Tondu, aby se spo­lu vyda­li na netra­dič­ní road-movie s cílem, kte­rý pova­žu­jí za jedi­né spra­ved­li­vé řeše­ní býva­lých křivd. Plány jsou jed­na věc, jinak však vypa­dá rea­li­za­ce. Stáří vysta­vu­je oba sta­ří­ky neu­stá­lým osob­ním tram­po­tám, kte­ré jim otra­vu­jí život a nutí je neu­stá­le impro­vi­zo­vat, aby rea­li­zo­va­li své plá­ny.

Tvůrci Martin Dušek a Ondřej Provazník se necha­li pro svůj film Staříci inspi­ro­vat reál­nou oso­bou a udá­los­tí ze začát­ku tisí­ci­le­tí. Tehdy do Česka ze Spojených stá­tů při­le­těl oce­ně­ný plu­kov­ník čes­ko­slo­ven­ské armá­dy Pravomil Raichl, kte­rý spo­lu se svým kama­rá­dem hod­lal exem­plár­ně zavraž­dit sou­dem osvo­bo­ze­né­ho komu­nis­tic­ké­ho pro­ku­rá­to­ra Karla Vaše. Tvůrci fil­mu napsa­li pří­běh posta­ve­ný na dvo­ji­ci sil­ných hrdi­nů, kte­ří vedou boj za spra­ve­dl­nost, ale pře­de­vším se potý­ka­jí s růz­ný­mi nedu­hy stá­ří. Vyznačují se urput­nos­tí, s níž řeší nepří­jem­né situ­a­ce, ale sou­čas­ně pozi­tiv­ním pří­stu­pem k živo­tu. Chvílemi vyvo­lá­vá jejich cho­vá­ní úsměv, ale ke smí­chu roz­hod­ně nejsou. Do role plu­kov­ní­ka Vlasty obsa­di­li tvůr­ci Jiřího Schmitzera, kte­rý vyba­vil svji posta­vu sil­nou vůlí a odhod­la­nos­tí. Pohybuje se na inva­lid­ním vozí­ku s jis­to­tou a půso­bí jako auto­ri­ta. Ladislav Mrkvička pak v roli Tondy vytvá­ří sil­né­ho spo­lu­hrá­če. Na jed­nu stra­nu respek­tu­je své­ho kama­rá­da, ale sou­čas­ně půso­bí dojem­ně lid­sky. Oba her­ci spo­lu umí vel­mi dob­ře roze­hrát kaž­dou scé­nu a sou­čas­ně se udr­žet na ten­ké hra­ni­ci mezi kome­dií a dra­ma­tem.

Na vyzně­ní fil­mu má vel­ký podíl i kame­ra­man Lukáš Milota, kte­rý byl za svou prá­ci oce­něn v minu­lém roce za film Všechno bude. To měl před kame­rou dospí­va­jí­cí her­ce a jejich spon­tán­ní reak­ce a ener­gii doká­zal výbor­ně pře­nést na fil­mo­vé plát­no. Tentokrát měl před kame­rou sta­ré a zku­še­né her­ce. Dokázal toho dob­ře vyu­žít a sou­čas­ně v závě­ru pří­bě­hu vystup­ňo­vat napě­tí.

Film mě zau­jal nejen svým námě­tem, ale také herec­ký­mi výko­ny. Ladislav Mrkvička ve svých osm­de­sá­ti letech hra­je jako o život a s Jiřím Schmitzerem tvo­ří sym­pa­tic­kou dvo­ji­ci dojem­ných hrdi­nů.