Vražda v Londýně: Sam Rockwell dodává fraškovité záhadné vraždě úroveň.

Podezřelé dění v poza­dí původ­ní diva­del­ní insce­na­ce Pasti na myši Agathy Christie na lon­dýn­ském West Endu v 50. letech minu­lé­ho sto­le­tí je doko­na­lou kuli­sou pro film Vražda v Londýně, sviž­nou detek­tiv­ku, kte­rá se nyní hra­je v praž­ských kinech a stre­a­mu­je na Disney .

Snímek Vražda v Londýně, kte­rý pod­le scé­ná­ře Marka Chappella nato­čil reži­sér Tom George, je pro­dchnu­tý své­ráz­ným smys­lem pro humor ne nepo­dob­ným kome­di­ím brat­ří Coenů (viz: Zdrávas, Césare!), ale hra­je si na pří­liš širo­kou stru­nu, než aby nás do pří­bě­hu sku­teč­ně vtá­hl, a ved­le váž­ně­ji míně­né Skleněné cibu­le bled­ne.

Přesto však anga­žo­va­né ústřed­ní herec­ké výko­ny Sama Rockwella a Saorise Ronana v rolích lon­dýn­ských detek­ti­vů vyšet­řu­jí­cích vraž­du, kte­rá je jádrem záplet­ky filmuVražda v Londýně, pomá­ha­jí zabrá­nit tomu, aby se film stal pří­liš­nou fraš­kou. Rockwellův detektiv-alkoholik dokon­ce posky­tu­je fil­mu dojem­nou pod­zá­plet­ku, ačko­li Ronanová zůstá­vá v roli jeho nesku­teč­ně impul­ziv­ní­ho par­ťá­ka.

Dvojice vyšet­řu­je vraž­du holly­wo­od­ské­ho reži­sé­ra Lea Kopernicka (Adrien Brody) během večír­ku na osla­vu uve­de­ní sté­ho před­sta­ve­ní Pasti na myši v Londýně roku 1953. Kopernick byl pově­řen reží­ro­vá­ním fil­mo­vé adap­ta­ce Christieho hry, kte­rá měla jít do výro­by, až skon­čí její uvá­dě­ní; pěk­ný vtí­pek vzhle­dem k tomu, že o 70 let poz­dě­ji Past na myši stá­le běží (navzdo­ry pan­de­mic­ké pře­stáv­ce).

V naráž­ce na Christieho záplet­ku se všich­ni hlav­ní pode­zře­lí shro­máž­dí kolem mrt­vo­ly v době, kdy na scé­nu dora­zí Rockwellův inspek­tor Stoppard (poklo­na dra­ma­tič­ce čes­ké­ho půvo­du) a Ronanův kon­stá­bl Stalker.

Je tu i herec Richard Attenborough (Harris Dickinson), kte­rý se krát­ce před vraž­dou dostal do pěst­ní­ho sou­bo­je s Koperníkem. Attenborough byl sku­teč­nou hlav­ní posta­vou fil­mu Past na myši v době jeho pre­mi­é­ry, než se obje­vil ve fil­mech jako Rillington Place 10; v dal­ším vti­pu vět­ši­na ostat­ních lon­dýn­ských detek­ti­vů vyšet­řu­je vraž­dy spácha­né Johnem Christiem, kte­ré­ho Attenborough v tom­to fil­mu hrál.

Mezi dal­ší­mi pode­zře­lý­mi jsou pro­du­cent Shepperton Studios John Woolf (Reece Shearsmith), kte­ré­ho Kopernick během své­ho poby­tu v Londýně vydí­ral, spi­so­va­tel Mervyn Cocker-Norris (David Oyelowo), kte­rý se s Kopernickem dostal do ost­ré­ho spo­ru kvů­li adap­ta­ci Pasti na myši, a pro­du­cent­ka hry Petula Spencerová (Ruth Wilsonová).

Zatímco kaž­dý z pode­zře­lých má jas­ný motiv a Stalker po kaž­dém roz­ho­vo­ru rych­le dělá závě­ry, Stoppard varu­je před rozum­něj­ším pří­stu­pem... i když to může být jen zámin­ka, jak vyšet­řo­vá­ní oddá­lit, zatím­co se zasta­ví v hos­po­dě.

Jemná prá­ce s cha­rak­te­ry těch­to dvou postav je tím nej­lep­ším, co See How They Run nabí­zí, při­čemž nuan­co­va­ná prá­ce Rockwella a Ronanové je pří­jem­nou pro­ti­vá­hou širo­ce kome­di­ál­ních výstu­pů jejich herec­kých kole­gů. Přesto jsou akce, kte­ré Stalker pod­nik­ne těs­ně před vyvr­cho­le­ním, absurd­ně pře­hna­né.

Finále fil­mu Vražda v Londýně je pěk­nou poklo­nou samot­né Pasti na myši, i když film identi­tu vra­ha zastí­rá způ­so­bem, kte­rý by se Christie nej­spíš nelí­bil. V závě­ru se dokon­ce obje­ví i sama spi­so­va­tel­ka, kte­rou důraz­ně ztvár­ni­la Shirley Hendersonová, a to během pře­hna­né­ho vyvr­cho­le­ní vytr­že­né­ho pří­mo z Koperníkova holly­wo­od­ské­ho závě­ru.

Tento film roz­hod­ně neob­je­vu­je kla­sic­kou záhad­nou vraž­du, ale solid­ní návrat ke kla­sic­ké­mu vzor­ci a výbor­né dobo­vé ztvár­ně­ní Londýna roku 1953 pomá­ha­jí udě­lat z filmuVražda v Londýně utí­ka­jí pří­jem­nou malou odde­chov­ku.

---