Dům u jezera - Sandra Bullock a Keanu Reeves se zamilují skrz čas.

U toho­to fil­mu nemů­že­te moc pře­mýš­let, proč se vlast­ně děje to, co se děje. Rozumné vysvět­le­ní pro to totiž není. Prostě se jen nech­te udi­vo­vat nesku­tečnem a vzta­hem dvou lidí, kte­ří jsou si vzdá­le­ni „na dva roky“.

Hlavní hrdi­no­vé Kate (Sandra Bullock) a Alex (Keanu Reeves) se „sezná­mí“ díky domu, v němž kdy­si oba byd­le­li či byd­lí. Když se z něj Sandra stě­hu­je nechá pro nové­ho maji­te­le ve schrán­ce dopis s žádos­tí o pře­po­sí­lá­ní pří­pad­né poš­ty. Z tak­to pros­té žádosti se ovšem vyklu­be inten­ziv­ní dopi­so­va­cí vztah. Jaké je jejich pře­kva­pe­ní, když vel­mi záhy zjis­tí, že kaž­dý vlast­ně žije v jiné době. Obligátní brá­nou do jiné­ho času je pak prá­vě schrán­ka u domu u jeze­ra.

Upřímně řeče­no v polo­vi­ně fil­mu jsem byla doslo­va ztra­ce­ná a jen krou­ti­la hla­vou, co se to vlast­ně děje a děsi­la se toho, že o fil­mu navíc musím něco napsat :). To je mož­ná dáno i tím, že scé­nář mís­ty tro­chu v logi­ce pokul­há­vá. Nechci ale v tomhle ohle­du film roz­hod­ně kri­ti­zo­vat, pro­to­že nato­čit film s časo­vou záplet­kou tak, aby vše logic­ky zapa­da­lo, mi při­jde jako vel­ký kumšt.

Obsah fil­mu se tedy díky hrát­kám s časem nedá moc dob­ře pře­tlu­mo­čit, ale o zamo­ta­ný čas jde až v dru­hé řadě. Důležité je, že Kate a Alex jsou „ti pra­ví“, kte­ří se i přes poměr­ně vel­kou kom­pli­ka­ci v podo­bě dvou­le­té­ho časo­vé­ho posu­nu do sebe zami­lu­jí a ačko­li si oba žijí své živo­ty ve svém čase, vzá­jem­ně po sobě tou­ží a pro napl­ně­ní svých tužeb jsou ochot­ni něco udě­lat. Zejména tedy Alex, pro kte­ré­ho je Sandra žena z budouc­nos­ti a musí si na ni počkat.

Pominu-li tedy časo­vý cha­os, film roz­hod­ně pohla­dí po duši. Celkově má hod­ně hezkou atmo­sfé­ru. Nějak ve mně zane­chal dojem „pro­svět­le­nos­ti“, podob­né o jaké mlu­ví Alex se svým otcem ve scé­ně v nemoc­ni­ci. K pro­svět­le­né­mu dojmu z fil­mu urči­tě při­spí­vá i zvlášt­ní archi­tek­tu­ra Domu. Celý ze skla a oce­li, prů­hled­ný a ješ­tě u vody. Půjdete-li na film ve dvou, on si bude zřej­mě lámat hla­vu nad časo­vým posu­nem a ona zamáčk­ne slzu, jak to Sandře a Keanu zase slu­še­lo a jaká to byla roman­ti­ka...

---