Hodnocení článku

(1 hla­sů, prů­měr: 5,00 z 5)

Loading...

Vánoce jsou již v pod­sta­tě tu. Od man­že­la jsem již dosta­la prv­ní dárek –  kni­hu Legenda o grá­lu. Ačkoliv autor­kou je Emma Jung, dílo po její smr­ti dokon­či­la Marie-Louise von Franz. Publikace obsa­hu­je hlu­bin­ně­psy­cho­lo­gic­ký výklad stře­do­vě­ké legen­dy. Jedná se o dru­hé, revi­do­va­né vydá­ní nakla­da­tel­ství Portál z roku 2025. Již pře­dem mohu pře­de­slat, že se nejed­ná o oddycho­vé čte­ní – nao­pak, inter­pre­ta­ce vyža­du­je pozor­nost a sou­stře­dě­ní.

Co praví anotace:

„Na hra­dě, kte­rý se dá vel­mi obtíž­ně nalézt, stře­ží král taju­pl­nou zázrač­nou nádo­bu, jež udr­žu­je život a posky­tu­je potra­vu. Král je nemoc­ný a okol­ní kra­ji­na pust­ne. Může být vylé­čen pou­ze teh­dy, jestli­že hrad nalez­ne zna­me­ni­tý rytíř a při pohle­du na to, co spat­ří, polo­ží urči­tou otáz­ku. Takový je jeden z důle­ži­tých momen­tů stře­do­vě­ké legen­dy o sva­tém grá­lu a tato kni­ha před­sta­vu­je její hlu­bin­ně­psy­cho­lo­gic­ký výklad z pohle­du psy­cho­lo­gie, kul­tur­ních dějin, reli­gi­o­nis­ti­ky, myto­lo­gie a lite­rár­ní vědy.

Autorky zkou­ma­jí sym­bo­li­ku grá­lu, jeho vztah k alchy­mii, křes­ťan­ské mysti­ce, kelt­ským mýtům a pohád­kám. Přibližují his­to­ric­ký vývoj legen­dy, její pro­po­je­ní s artu­šov­ský­mi pří­běhy a arche­ty­po­vý význam hle­dá­ní grá­lu jako ces­ty k duchov­ní­mu pozná­ní. Dílo čer­pá z psy­cho­lo­gic­kých teo­rií Carla Gustava Junga a odkrý­vá hlub­ší význa­my, kte­ré legen­da nese pro moder­ní­ho člo­vě­ka. Podobně jako ve stře­do­vě­ké alchy­mii se totiž v poe­tic­kých fan­ta­zij­ních dílech sou­vi­se­jí­cích se sym­bo­li­kou grá­lu odrá­že­jí hlu­bo­ko ulo­že­né, nevě­do­mé dušev­ní pro­ce­sy, kte­ré mají dodnes mimo­řád­ný význam, neboť před­jí­ma­jí nábo­žen­ský pro­blém sou­čas­nos­ti.“

Jaké jsou plusy a mínusy knihy?

Na prv­ní pohled zaujme „měk­ká“ obál­ka s barev­ným výje­vem. Jedná se o detail stře­do­vě­ké vit­rá­že (nebo mal­by sty­li­zo­va­né jako vit­ráž), nesou­cí stře­do­vě­ký sakrál­ní motiv – Poslední večeře/Grálu. Nese zna­ky – sil­né kon­tu­ry postav, syté a ploš­né bar­vy, zla­tý kalich jako cen­t­rál­ní sym­bol, výrazná iko­nic­ká sty­li­za­ce, niko­li rea­lis­tic­ká mal­ba – typic­ké pro gotic­ké vit­rá­že katedrál. Nejde o „oby­čej­nou“ Poslední veče­ři, ale o mystic­kou scé­nu s kali­chem – Grálem. Obraz ticha a kon­tem­pla­ce na obál­ce je mož­ná výstiž­něj­ší než samot­ný text kni­hy.

Ačkoliv je kni­ha leh­ká a poho­dl­ně se drží v ruce, čítá cel­kem 368 stran. Jedná se tedy o obsáh­lej­ší odbor­nou pub­li­ka­ci. Překlad Petra Patočky je zda­ři­lý, jazyk se čte hlad­ce, sviž­ně a pří­jem­ně, ačko­liv strán­ky zahr­nu­jí obsáh­lé poznám­ky pod čarou. Knihu lze cha­rak­te­ri­zo­vat jako roz­sáh­lou, ale stá­le pře­hled­nou. Obsahuje přes dva­cet kapi­tol, ve kte­rých si Emma Jung vza­la do hle­dáč­ku stře­do­vě­kou legen­du.

Zde bych se zmí­ni­la o tom, co to vlast­ně legen­da je a čím se liší tře­ba od mýtu a pohád­ky. Legenda je epic­ký lite­rár­ní žánr, pojed­ná­va­jí­cí o živo­tě, smr­ti, muče­ní či zázra­cích urči­té­ho svět­ce a mučed­ní­ka, příp. ostat­ků nebo sva­té­ho před­mě­tu (legen­da o sv. Kříži). Naproti tomu mýtus je tra­dič­ní sym­bo­lic­ký pří­běh, kte­rý vysvět­lu­je vznik svě­ta, bohů, pří­ro­dy a lid­ské­ho živo­ta, čas­to obsa­hu­jí­cí nad­při­ro­ze­né posta­vy a udá­los­ti. Pohádka bývá krát­ký, čas­to pro děti urče­ný pří­běh zalo­že­ný na fan­ta­zii, kte­rý se ode­hrá­vá ve smyš­le­ném svě­tě s nad­při­ro­ze­ný­mi jevy.

Cílem toho­to díla Emmy Jung není zkou­má­ní pověs­ti o grá­lu z literárně-historického hle­dis­ka, což byl typic­ký postup pro dílo brat­ří Grimmů. Ačkoliv Emma Jung ana­ly­zu­je legen­du o grá­lu z hle­dis­ka psy­cho­lo­gie, his­to­rie, reli­gi­o­nis­ti­ky a myto­lo­gie, přes­to se čte­nář setká se srov­ná­vá­ním růz­ných ver­zí této legen­dy a zdro­jů. Ačkoliv lát­ka poskyt­nu­tá vyprá­vě­ní­mi o grá­lu má být zkou­má­na spí­še z hle­dis­ka hlu­bin­né psy­cho­lo­gie C. G. Junga, autor­či­na man­že­la, nachá­zím v díle arche­ty­pál­ních struk­tur jen poskrov­nu. Pro roz­bor autor­ka pou­ží­vá ampli­fi­ka­ci, zna­los­ti z alchy­mie i reli­gi­o­nis­ti­ky. Emma Jung sle­du­je mimo jiné vývoj sym­bo­li­ky grá­lu od „nádo­by“ až po „kámen“ – pokud tedy čte­nář nechce věno­vat kni­ze přespří­liš času, lze číst pou­ze kost­ru ana­lý­zy a růz­né vari­an­ty legen­dy pone­chat stra­nou či na poz­dě­ji, neboť není tře­ba ana­ly­zo­vat všech­ny his­to­ric­ké ver­ze. Zde bych ráda dopl­ni­la, že arche­ty­pál­ní ana­lý­za bývá obvykle pri­már­ním a inter­pre­ta­ce sym­bo­lů až sekun­dár­ním cílem roz­bo­rů.

Jak lze cha­rak­te­ri­zo­vat prá­ci Emmy Jung? Na roz­díl od své kole­gy­ně von Franz je méně sys­te­ma­tic­ká, ale více struk­tu­rál­ní – zají­má se o struk­tu­ru, vzta­hy, celek a vnitř­ní dyna­mi­ku, na úkor sym­bo­lů. Na její obra­nu bych podotkla, že struk­tu­ra je důle­ži­těj­ší než vari­a­ce sym­bo­lů. Na roz­díl od díla své­ho man­že­la, C. G. Junga, její pří­stup je spí­še bez pole­mi­ky, více jem­ný, cit­li­vý a žen­ský. Emma Jung ani tak nea­na­ly­zu­je struk­tu­ru, ale popi­su­je pole. Zůstává u feno­me­no­lo­gic­ké­ho, spí­še deskrip­tiv­ní­ho zachá­ze­ní se sym­bo­lem. Symboly nechá­vá „mlu­vit samy“, ale málo­kdy je sku­teč­ně zasa­zu­je do arche­ty­pál­ní archi­tek­tu­ry, do os, napě­tí, vývo­jo­vých linií či dyna­mi­ky – pro něko­ho to může být „plo­ché“. Kniha nemá jas­ně vyme­ze­né ana­ly­tic­ké jádro, nepři­ná­ší nové roz­li­še­ní arche­ty­pů, spí­še potvr­zu­je to, co už čte­nář intu­i­tiv­ně ví – indi­vi­du­ač­ní ces­tu k Bytostnému Já roze­pi­su­je do šíře, niko­li do hloub­ky. Mě osob­ně zau­ja­ly pasá­že o pro­jek­ci a fan­ta­zij­ní bož­ský původ dítě­te, kte­ré jsou okra­jo­vé, ale živé momen­ty – a para­dox­ně ty nej­sil­něj­ší.

Zde bych nastí­ni­la mé poje­tí legen­dy o grá­lu v jed­né jedi­né větě: dob­ro­druž­nou ces­tu za hle­dá­ním grá­lu v Jungově hlu­bin­né psy­cho­lo­gii lze inter­pre­to­vat jako indi­vi­du­ač­ní ces­tu, na jejímž kon­ci samot­ný grál sym­bo­li­zu­je arche­typ cel­ku – Bytostného Já. Grál není před­mět, ale nádo­ba vědo­mí, schop­nost pojmout arche­typ Bytostného Já.

Na závěr musím sou­čas­ně dodat, že kni­ha je sice finanč­ně nároč­něj­ší, sto­jí při­bliž­ně 600,- Kč, ale vzhle­dem k její pova­ze se jed­ná o ade­kvát­ní cenu.

Komu je kniha určena?

Kniha je urče­na ana­ly­ti­kům, reli­gi­o­nis­tům, psy­cho­lo­gům, obdi­vo­va­te­lům jun­gov­ské psy­cho­lo­gie a osob­nos­ti Emmy Jung či stu­den­tům filo­zo­fic­kých fakult. Na své si mohou při­jít rov­něž milov­ní­ci legend, mýtů či pohá­dek, kte­ří se zají­ma­jí o sym­bo­lic­ký výklad těch­to děl.

Závěr:

Kniha Emmy Jung Legenda o Grálu před­sta­vu­je jun­gov­ský výklad grá­lov­ské­ho mýtu jako obra­zu ces­ty k Bytostnému Já. Přestože se autor­ka mís­ty sou­stře­dí na pro­mě­ny sym­bo­lů v jed­not­li­vých ver­zích legen­dy, její prá­ce zůstá­vá cen­ným zdro­jem pro pocho­pe­ní arche­ty­pál­ní struk­tu­ry mýtu a jeho psy­cho­lo­gic­ké logi­ky. Přestože Legenda o Grálu půso­bí odbor­ně a jazy­ko­vě kul­ti­vo­va­ně, zůstá­vá spí­še popis­ným než ana­ly­tic­kým dílem. Autorka se sou­stře­dí na sym­bo­lic­ké moti­vy jed­not­li­vých ver­zí legen­dy, avšak jen zříd­ka je pro­po­ju­je do hlub­ší arche­ty­pál­ní struk­tu­ry. Pro čte­ná­ře hle­da­jí­cí sys­te­ma­tic­ký jun­gov­ský roz­bor může kni­ha půso­bit roz­vláč­ně a obsa­ho­vě méně nos­ně.

Knihu lze zakou­pit zde 

Osobnost Emmy Jung:

Emma Jung (1882 – 1955) se sta­la man­žel­kou C. G. Junga, zakla­da­te­le ana­ly­tic­ké psy­cho­lo­gie. V době jejich sňat­ku vystu­po­va­la jako dru­há nej­bo­hat­ší švý­car­ská dědič­ka. Byla ana­ly­zad­kou, žač­kou, spo­lu­pra­cov­ni­cí a „inte­lek­tu­ál­ní edi­tor­kou“ díla své­ho muže. Legenda o grá­lu pat­ří mezi její nej­vý­znam­něj­ší autor­ská díla, dále vytvo­ři­la kni­hu Animus a Anima.

Autor: Emma Jung, Marie Louise von Franz

Překladatel: Patočka, Petr

Edice: Klasici

Počet stran: 368

Vazba: Brožovaná

Rok vydá­ní: 2025

Typ pro­duk­tu: Tištěná kni­ha

Kód: 21210001

EAN: 9788026223474

Nakladatelství: Portál

ISBN: 978-80-262-2347-4