Terminator - první velkofilm Jamese Camerona

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Psal se rok 1984. Krotitele duchu zaci­na­li chra­nit New York, Filadelfsky expe­ri­ment zapri­ci­nil roz­skle­be­nou trh­li­nu v caso­prosto­ru, posad­ka lodi Enterprise se vyda­la patrat po ztra­ce­nem panu Spockovi a mezi­na­rod­ni tym galak­tic­kych hrdi­nu vystar­to­val na svou dru­hou vesmir­nou odys­seu. Zkratka a dob­re nede­lo se nic, kvu­li cemu by se poklid­ny obcan mel nejak zvlast zne­po­ko­jo­vat. Az setme­la oblo­ha vylou­di­la efekt­ni sou elek­tric­kych vybo­ju, stro­je na maly okam­zik ozi­ly a z osl­ni­ve bile kou­le se vypo­ta­cel urost­ly chas­nik, kte­ry by v Pocasicku na Nove doce­la jis­te neu­de­lal ostu­du. Svet ho mel o par okam­zi­ku pozde­ji poznat pod vystiz­nym krat­kym jme­nem – Terminator.

„Vase saty…“ byla jeho prv­ni slo­va. Vskutku nebyl moc upo­vi­da­ny – v Acku by doce­la jis­te neu­spel. Co se mu vsak neda­lo uprit byla spo­leh­li­vost a zapal pro pra­ci. Umel makat jako sroub, spis jako bez­chyb­ny stroj, kte­rym ve sku­tec­nos­ti byl. Pod zdan­li­ve lid­skou kuzi totiz ukry­val lesk­ly kovo­vy ske­let, typo­ve ozna­ce­ni T-800, vymaka­nou tech­no­lo­gii dale­kych zitr­ku a mis­to moz­ku mik­ro­pro­ce­sor, jehoz instruk­ce neu­pros­ne sme­ro­va­ly k jasne­mu cili: „Zlikvidovat Sarah Connorovou.“ V mis­tech, odkud pri­cha­zel, tedy ve vzda­le­ne budouc­nos­ti, zuri­la totiz val­ka mezi stro­ji (jejichz byl repre­zen­tan­tem), vede­ny­mi kovo­vym mega­par­chan­tem Skynetem, pro­ti posled­nim zbyt­kum lid­stva, sdru­zu­ji­cim se oko­lo cha­risma­tic­ke­ho vud­ce Johna Connora. A jeli­koz je Skynet hla­va mogu­lem pro­ma­za­na, vymys­lel, ze nej­lep­si bude, kdyz se zba­vi nena­vi­dene­ho Connora jes­te pred jeho poce­tim tak, ze necha v minu­los­ti jed­nim ze svy­ch malo­mluv­nych ple­cha­cu zavraz­dit jeho mat­ku. Stroj casu byl po ruce a tak hura do cty­ri­a­osm­de­sa­te­ho. T-800 vsak caso­prosto­rem neces­to­val sam. Za kovo­vym zad­kem se mu drze­la povest­na lid­ska osi­na se jme­nem Kyle Reese, kte­ry mel pod­le Connorovych roz­ka­zu jeho mat­ku pred hroz­bou z budouc­nos­ti chra­nit. Los Angeles zazi­lo v ten rok bitvu, kte­ra v his­to­rii mes­ta i sve­to­ve kine­ma­to­gra­fie neme­la obdo­by.

James Cameron se po lido­zra­vy­ch Piranich 2 odpou­tal od dna nizko­roz­po­cto­vy­ch snim­ku a vyzbro­jen zku­se­nost­mi nachy­ta­ny­mi pra­ci pro nesmr­tel­ne­ho bec­ka­re Rogera Cormana vypa­lil na stribr­ne plat­no nekom­pli­ko­va­nou pec­ku o sou­bo­ji smr­tel­ni­ka s nepo­ra­zi­tel­nym stro­jem, kte­ra na nebi akc­ni­ho sci-fi fil­mu jas­ne zari dodnes. Do hlav­ni role neu­prosne­ho kybor­ga obsa­dil rezi­ser neo­kou­ka­ne­ho sva­lov­ce Arnolda Schwarzeneggera, kte­ry kro­me par ste­ku (Kaktusovy Jack) do te doby zaril jen jako jis­ty bar­bar a nici­tel (Barbar Conan a Conan nici­tel). Kamenna hra­na­ta huba, kte­ra za cely film vypus­ti­la celych sedm­nact vet (vcet­ne pre­mie­ro­ve­ho a slav­ne­ho „Ja se vra­tim!“), sla­vi­la uspech a narva­ne para­ty ovla­da­ji­ci jakou­ko­liv zbran rov­nez. Samotny zanr, jehoz pra­vi­dla byla Terminatorem pev­ne sta­no­ve­na, zazil neby­va­ly roz­mach a v jeho jme­nu dodnes na svet­lo den­ni vyle­za­ji ruzni ame­ricti i kic­kbo­xer­s­ti kybor­go­ve, vin­di­ka­to­ri a oce­lo­ve kraj­ky.

Krvava stva­ni­ce napric mes­tem, boj o zachra­nu zivo­ta a budouc­nos­ti diva­ky nadchl nato­lik, ze film utr­zil po jedenacti tyd­nech nece­lych 40 mili­o­nu dola­ru a hlav­ni akte­ri vstou­pi­li nesma­za­tel­ne do lid­ske­ho pod­ve­do­mi. Na Arnieho ceka­lo Komando, kte­re bylo dal­sim stu­pin­kem k nesmr­tel­ne sla­ve, Cameron si brousil zuby na dru­hou cast kul­tov­ni vesmir­ne sagy o vetrel­cich a ple­cha­ce Terminatora cekal o sedm let pozde­ji jes­te bom­bas­tic­tejsi a vyprav­nejsi come­back, ve kte­rem coby jeden z dob­rych zkri­zi oce­lo­ve pazou­ry s vylep­se­nym mode­lem T-1000, vytvo­re­nym z teku­te­ho kovu. Toho Skynet poslal do minu­los­ti pro zme­nu pro­to, aby… ale to uz je jina his­to­rie.