Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Novou verzi komiksového filmu o netopýřím muži s Robertem Pattinsonem v hlavní roli a s názvem The Batman natočil a spolu se scenáristou Peterem Craigem i napsal režisér Matt Reeves, který se po monster thrilleru natáčeném z pohledu první osoby Monstrum zhostil americké předělávky švédského hororového dramatu Ať vejde ten pravý a následně i sci-fi filmů Úsvit planety opic a Válka o planetu opic, posledních dvou dílů opičí trilogie. The Batman je jeho doposud nejambicióznějším filmem – ze všech snímků o Batmanovi je zdaleka nejtemnější (barevně i atmosférou) a také nejdelší (176 minut) a snoubí se v něm mimo jiné kombinace komiksového dramatu, akčního krimi-thrilleru, pulpové gangsterky, neonoir detektivky a sporadicky i katastrofického filmu.
 |
| Photo © Warner Bros. |
The Batman rozhodně není hollywoodskou přehlídkou akčních atrakcí, jako jsou marvelovky nebo pouťové blázniviny typu Aquaman či Sebevražedný oddíl, neb se ocitá naopak na zcela opačném konci spektra, kde dělá společnost kupříkladu netopýří trilogii od Christophera Nolana (nejpodobnější je v tomto směru jeho filmu Batman začíná) a depresivnímu Jokerovi. Akce ostatně ani není mnoho a Matt Reeves ji záměrně utlumuje na úkor pečlivého budování skličující atmosféry, která zhusta odkapává z každého záběru. Město Gotham je v jeho podání špinavým a ponurým místem, které je prolezlé korupcí, lží, ututlanými kostlivci ve skříních a krysami všeho druhu (zvířecími i lidskými), a v němž optimisticky působí jedině předvolební hesla na plakátech politiků, slibujících změnu k lepšímu. Naprostá většina filmu se odehrává v noci nebo ve zšeřelých interiérech, často navíc za vydatného deště. Humor zde nemá místo.
Film naznačuje drobné odlišnosti v minulosti hlavního hrdiny oproti předchozím filmovým verzím, jeho přerodu v Batmana se ale blíže nevěnuje a v mnohém spoléhá na to, že diváci jsou s jeho příběhem již předem obeznámeni. Batman tu není za superhrdinu, ale mnohem realističtěji spíš za obyčejného muže v brnění a za samozvaného mstitele, který však pochybuje sám o sobě i o svých činech, je zranitelný a leckdy dopadne na zem tvrději, než plánoval. Bruce Wayne není dovádivý milionářský playboy, ale traumatizovaná, rozervaná a do sebe uzavřená oběť, potlačující svou zášť a smutek a stranící se přes den veřejnosti v netopýřím podzemním doupěti. Robert Pattinson se této emo úlohy zhostil perfektně, byť moc velkou hereckou paletu mu Reeves předvést neumožnil – jeho výkon tak stojí především na vrhání intenzivních zachmuřených pohledů a na občasných drobných záchvěvech hněvu nebo vnitřního neklidu.
Civilnějšího pojetí se dočkala i postava Penguina/Tučňáka (k nepoznání namaskovaný a ve svém projevu dokonalý Colin Farrell), který není onou pitvornou hříčkou přírody, jak ji známe z Batman se vrací od Tima Burtona, nýbrž reálně působícím mafiánem, jenž se kupodivu ve filmu vyskytuje jen tu a tam, neb je pouze jedním z oček ve spletité pavučině zločinců, nejrůznějších vyvrhelů a podplacených zástupců státních institucí tvořících gothamské kriminální podsvětí, které Batman v průběhu filmu postupně rozplétá. Jeho hlavním protivníkem se přitom stává Riddler/Hádánkář, jemuž vynikající Paul Dano propůjčil sugestivní a vysoce znepokojivé vzezření psychicky narušeného vraždícího psychopata, který nechává daleko za sebou Schumacherův film Batman navždy, kde byla tatáž postava ztvárněna jako legrační bláznivý pošuk v barevném trikotu s otazníky.
Hádankářovy cíle se přitom od těch Batmanových zas až tolik neliší, také totiž touží očistit město od lží a prohnilosti. Avšak na rozdíl od Batmana, kterému se zbraně a zabíjení příčí, jedná Hádankář krutě a s nenávistnou zaslepeností, přičemž děsivost jeho činů podtrhuje i tendence utvářet kolem sebe na internetu síť podobně nenávistných následovníků, odhodlaných přistoupit kvůli vidině lepšího světa k domácímu terorismu. Nejen tímto motivem, jenž jej opět pojí s trilogií od Nolana, snímek zároveň tematizuje společenské a politické dění, které v současnosti hýbe i skutečným světem a Spojenými státy obzvlášť.
Pravidelný rytmus vyprávění je v konzistentně plynulém tempu udáván detektivní linií, v níž Batman úzce spolupracuje po vzoru nejstarších DC komiksů s policií, konkrétně s čestným vyšetřovatelem Gordonem (Jeffrey Wright). Jejich pátrání po Hádankáři, jenž jim zanechává na místech činů kromě zohavených mrtvol i různé osobní vzkazy a šifry, svou atmosférou a ztvárněním evokuje mnohé starší filmy, nejsilněji kriminální thrillery Davida Finchera Sedm a Zodiac. Kromě toho se Batmanovou společnicí při střetu s kriminálními živly několikrát stane svůdná servírka Selina alias nová Catwoman (Zoë Kravitz), jejíž minulosti a motivacím je ve filmu věnována samostatná dějová linie. Letmé naznačení její potenciální romance s Batmanem je přitom jedním z mála prvků, které do snímku přinášejí emoce – pak už totiž zbývá jen vnitřní boj hlavního hrdiny se situací, kdy se kolem něj začnou bortit i ty poslední morální vzory, na něž dříve s jistotou spoléhal. Z jeho rodinně-přátelského vztahu se sluhou Alfredem (Andy Serkis) se oproti tomu vytěžilo jen pramálo, neb dotyčný tráví na plátně jen minimum času.
Matt Reeves se ukazuje být naprostým perfekcionistou a brilantním režisérem, zejména pokud jde o jednotlivosti. Od prvního záběru si hraje s diváky, nekompromisně plní svou vizi a brutálně tlačí na vizuální i tonální temnotu, v čemž mu pomáhá jak opulentní kamera Greiga Frasera (naposledy dělal Dunu), tak dunící hudba Michaela Giacchina v kombinaci se dvěma opakujícími se písněmi – „Ave Maria“ od Franze Schuberta a „Something in the Way“ od Nirvany, jejíž interpret Kurt Cobain byl pro Pattinsonova Bruce Waynea jedním z inspiračních zdrojů. Daří se mu špinavá akce i budování hutného napětí, některé scény jsou v jeho podání opravdu lahůdkové (úvodní scéna v metru, konfrontace Batmana s jeho nemesis, skoro všechny scény s Tučňákem…), z jiných zas kvůli důrazu na stylovost trčí přílišná hra na prvoplánový efekt (např. předváděčka nového Batmobilu nebo zpomalené zachraňování lidí s rudou světlicí v ruce).
V celkovém měřítku pak Reeves bojuje hlavně s tím, že toho chce říct hrozně moc, a byť ne všechny postavy, linie a motivy využije dostatečně efektivně, tak mu to i díky bezmála tříhodinové délce, vtahujícímu ději a vypravěčskému umu drží pohromadě. Z filmu The Batman se v jeho rukách stalo výrazně působivé a špičkově realizované epické komiksové detektivní drama, ponořené do věčné všudypřítomné tmy a gotické ponurosti, které sice pozoruhodně a inovativně pracuje se známými postavami, leč místy doplácí na značnou nepůvodnost všeho ostatního. Jednotlivé zápletky, motivy, a dokonce i některé konkrétní scény jsou v řadě případů permutacemi něčeho, co už bylo dříve k vidění ve starších filmech o Batmanovi nebo i jinde. Matt Reeves to všechno precizně skládá do sebe a dává tomu unikátní svébytnou osobitost, vyloženě ohromit nicméně dokáže jen občas. Vysoko nastavenou laťku The Batman zespodu olizuje, k výjimečnosti mu přesto pár čísel chybí. Vrcholem ze světa Batmana tak nadále zůstává Nolanova trilogie, jíž se Reevesův majstrštyk směle vyrovná co do režie, ale která je oproti němu přece jen ještě o něco sevřenější a scenáristicky rafinovanější.
Photo © Warner Bros.
(4,91 z 5)