TO: Vítejte v Derry - Klaun Pennywise se vrací v novém seriálu (První dojmy)

Zdroj: HBO Max

Hodnocení článku

(9 hla­sů, prů­měr: 4,00 z 5)

Loading...

Tento děsi­vý prequel se vra­cí do roku 1962 a sle­du­je původ vra­žed­né, mění­cí se bytos­ti zná­mé jako klaun Pennywise (Bill Skarsgård)...

Spisovatel Stephen King v roce 2013 pro­hlá­sil, že nemá v plá­nu napsat pokra­čo­vá­ní jed­no­ho ze svých nej­slav­něj­ších romá­nů s názvem To. Sám totiž pří­běh a pře­de­vším ústřed­ní­ho padou­cha Pennywise vní­má za pří­liš děsi­vé. Po finanč­ně úspěš­né dvou­díl­né adap­ta­ci To (prv­ní film v roce 2017 utr­žil 704,2 mili­o­nu dola­rů a je do dneš­ní­ho dne nej­vý­dě­leč­něj­ším horo­rem všech dob, dru­há část se v roce 2019 zmoh­la na solid­ních 473,1 mili­o­nů dola­rů) nicmé­ně bylo jas­né, že se stu­dio Warner Bros. jed­nou cho­pí pří­le­ži­tos­ti, jak s poží­ra­čem svě­tů rea­li­zo­vat nové pří­běhy. A i když tře­ba jiná Kingova kni­ha Lovec snů nazna­ču­je, že TO moh­lo udá­los­ti své kni­hy pře­žít, nový seri­ál je mís­to pokra­čo­vá­ní preque­lem.

Pro začá­tek je nut­né si ujas­nit roz­díl mezi kon­ti­nu­i­tou původ­ní kni­hy a kon­ti­nu­i­tou dvo­ji­ce fil­mů od reži­sé­ra Andyho Muschiettiho. Kniha i Muschiettiho adap­ta­ce se sho­du­jí v tom, že se ve měs­tě Derry pro­bou­zí TO kaž­dých 27 let. V kni­ze se Pennywise pro­bu­dí v letech 1957 a 1984, v Muschiettiho adap­ta­cích nao­pak v letech 1988 a 2016. Při srov­ná­ní odliš­ných časo­vých os kni­hy a fil­mů to vypa­dá zhru­ba tak­to:

• 1984/2016
• 1957/1989
• 1930/1962 
• 1903/1935
• 1876/1908

Za novým seri­á­lem sto­jí opět Andy Muschietti, kte­rý již dří­ve avi­zo­val, že má v plá­nu, aby měl seri­ál cel­kem tři série. Každé pro­bu­ze­ní Pennywise je spo­je­né s něja­kou tragé­dií ve měs­tě Derry, kaž­dá série poté posko­čí v čase o 27 let do minu­los­ti. 1. série tak začí­ná 27 let před setká­ním Pennywise s Georgiem Denbroughem. Z logi­ky věci tak vyplý­vá, že seri­ál do vel­ké míry vsa­dí na zce­la nové posta­vy. Některá pří­jme­ní nej­spí­še budou divá­kům pově­do­má, v podá­ní Chrise Chalka se obje­vu­je i Dick Hallorann z Kingova Osvícení, nej­vý­raz­něj­ší navrá­ti­vší posta­vou ovšem nej­spí­še nevy­hnu­tel­ně bude titul­ní enti­ta a její nej­slav­něj­ší for­ma. Byť tedy zrov­na 1. epi­zo­da na Pennywise nespo­lé­há. A jas­ně uka­zu­je, že v rám­ci osmi­díl­né prv­ní série zku­sí TO na své obě­ti i jiné tri­ky.

TO: Vítejte v Derry trpí do vel­ké míry kla­sic­kým pro­blé­mem preque­lů. Všem znal­cům původ­ní­ho TO je jas­né, že řád­nou for­mu vzdo­ru vůči extra­di­men­zi­o­nál­ní enti­tě uči­ní až o 27 let poz­dě­ji Klub smo­la­řů. Velkou výho­dou nicmé­ně je, že se na seri­á­lu podí­lí samot­ný King. Na lite­rár­ní půdě už sice nechce Pennywiseovi věno­vat svůj čas, s Muschiettim ovšem na seri­á­lu pra­cu­je způ­so­bem, kdy Muschiettiovi schva­lu­je všech­ny jeho plá­ny pro seri­ál. Už v obsáh­lé kniž­ní před­lo­ze zabrousil do detai­lů o před­cho­zích řádě­ních Pennywise, val­ná vět­ši­na se při­tom do dvou moder­ních fil­mo­vých adap­ta­cí nevešla. Muschietti tak roz­hod­ně má z čeho těžit. A i když děj ská­če o 27 let doza­du, mini­mál­ně na Muschiettim reží­ro­va­ném pilo­tu je zřej­mé, že tvůr­čí tým zůstá­vá neob­mě­něn. A kdo tak jaké­ko­liv for­my zlé enti­ty měs­ta Derry nemá dost, může ho čekat vese­lých 7 týd­nů.

Z pocho­pi­tel­ných důvo­dů je mar­ke­tingo­vá kam­paň plná Pennywise, seri­ál s ním ovšem pro­za­tím šikov­ně šet­ří. Dává to smy­sl, pro­to­že na sebe může TO brát růz­né podo­by. Je jako Bubák z Harryho Pottera, mění se přes­ně na to, z čeho má dotyč­ná oso­ba strach. Muschietti tak oči­vid­ně nechce vylo­že­ně sázet na osvěd­če­né tri­ky, to doká­že už úvod­ní horo­ro­vou sek­ven­cí. Ta sice trpí tím, že lze snad­no pro­kouk­nout, jak přes­ně se bude vyví­jet, rych­le se ovšem pro­je­ví, že Muschietti nadá­le umí budo­vat atmo­sfé­ru a dle pří­sli­bu se seri­ál už po úvod­ní pasá­ži jeví jako bru­tál­něj­ší podí­va­ná než­li před­cho­zí dvo­ji­ce fil­mů. Sázkou na nové posta­vy navíc Muschietti není svá­za­ný, nová ústřed­ní par­ta dět­ských hrdi­nů poté není laci­ná sna­ha o napo­do­be­ní ústřed­ních postav z před­cho­zích dvou fil­mů. Různé vlast­nos­ti a che­mie sice může Smolaře do jis­té míry evo­ko­vat, už po prv­ním díle to ovšem půso­bí dojmem, že k tomu chtě­jí Muschietti a jeho tým při­stou­pit tak tro­chu jinak. A TO: Vítejte v Derry se díky tomu auto­ma­tic­ky nestá­vá pou­hou laci­nou sna­hou o to vytě­žit úspěch fil­mů, kte­ré dohro­ma­dy utr­ži­ly 1,17 mili­ar­dy dola­rů.

TO jde pri­már­ně po dět­ských obě­tech, pro­to­že se s nimi dá snad­ně­ji mani­pu­lo­vat, nepo­tla­ču­jí jevy, kte­ré TO způ­so­bu­je, jejich strach je díky tomu sil­něj­ší a díky tomu chut­něj­ší. Na roz­díl od prv­ní­ho fil­mu se ovšem budou řešit i lin­ky dospě­lých. Především jis­tých afro­a­me­ric­kých oby­va­tel, kte­ré to nemo­hou mít v rasis­tic­kém měs­tě pohá­ně­ném zlem jed­no­du­ché. Výraznou sou­čás­tí děje bude dle prv­ní epi­zo­dy i armá­da. Hlavní posta­vou této lin­ky by měl být Leroy Hanlon v podá­ní Jovana Adepa. V prv­ním TO Leroye ztvár­nil Steven Wiliams, jed­ná se poté o dědeč­ka Mikea, jed­no­ho z čle­nů budou­cích Smolařů. Díky vojen­ské služ­bě zřej­mě zís­kal neschop­nost cítit strach, vzhle­dem k fak­tu, že se titul­ní enti­ta živí stra­chem, to nej­spí­še ješ­tě sehra­je svou roli. Ano, už od své­ho ozná­me­ní TO: Vítejte v Derry půso­bi­lo jako ris­kant­ní seri­ál, kte­rý nemu­sí fun­go­vat pře­de­vším pro­to, že se zřej­mě bude sna­žit odha­lit jis­té záha­dy, kte­rá už v původ­ní kni­ze fun­gu­jí pro­to, že jsou záha­da­mi. Na dru­hou stra­nu to nicmé­ně vypa­dá, že se Muschietti sku­teč­ně nesna­ží dodat struk­tu­rál­ní vari­a­ci na kon­cept prv­ní­ho fil­mu a seri­á­lo­vý prequel se sna­ží roz­ví­jet o nové moti­vy a kon­cep­ty. A navíc oči­vid­ně nějak pra­co­vat prá­vě se zasa­ze­ním do 60. let.

Studená vál­ka, raso­vá dis­kri­mi­na­ce i akti­vis­mus Martina Luthera Kinga v oblas­ti boje za lid­ská prá­va. Už kniž­ní před­lo­ha je sofis­ti­ko­va­něj­ší, než by mož­ná mno­zí na prv­ní pohled řek­li. Psychologickou hloub­kou o síle přá­tel­ství a komen­to­vá­ním toho, jak může spo­leč­nost snad­no pře­hlí­žet oči­vid­né pro­blémy. Po 1. epi­zo­dě to tak vypa­dá, že seri­á­lo­vý prequel sku­teč­ně nemu­sí být pou­ze mar­nou sna­hou ale­spoň nějak udr­žet úspěš­nou fran­ší­zu při živo­tě, ale sofis­ti­ko­va­ným doplň­kem. Takovým, kte­rý může mít výho­du v tom, že se sko­ky o dal­ších 27–52 let do minu­los­ti nemu­sí vyčer­pat, ale v kaž­dé sérii při­jít s jiný­mi prv­ky a pra­co­vat s dobo­vým kon­tex­tem. Bylo by tak sice pro­za­tím naiv­ní oče­ká­vat, že se z TO: Vítejte v Derry vyklu­be něco, co by moh­lo evo­ko­vat adap­ta­ci Kinga, kdy­by jí snad náho­dou točil Spike Lee, sluš­ný poten­ci­ál nicmé­ně nazna­čen je.

Seriál bude oči­vid­ně výraz­ně pomr­ká­vat po původ­ních fil­mech a odka­zo­vat nejen na kniž­ní před­lo­hu, ale i na šir­ší pro­po­je­ný vesmír Stephena Kinga. Pozorní divá­ci tak zpo­zo­ru­jí mini­mál­ně žel­vič­ku (dojde ale­spoň jed­nou za tři série na Maturina?), obří sochu Paula Bunyana či zná­mé loka­ce z fil­mů. Muschietti pra­cu­je s dobo­vou atmo­sfé­rou, zkrát­ka zatím nepři­chá­ze­jí ani sli­by o vět­ší sáz­ce na prak­tic­ké efek­ty. Pokud se nicmé­ně pilo­tu seri­á­lu něco daří, je to fakt, že doká­že vyvo­lat důvě­ru v to, že se nad rea­li­za­cí toho­to seri­á­lo­vé­ho preque­lu pře­mýš­le­lo. Pokud navíc po úvod­ní scé­ně může 1. epi­zo­da vět­ši­nu času vyvo­lá­vat dojem, že je pří­liš expo­zič­ní, jako omlu­vu dodá na kon­ci půso­bi­vou sek­ven­ci, kte­rá jas­ně potvr­dí, že se divá­ci nemo­hou spo­lé­hat na fakt, že ústřed­ní dět­ské posta­vy pro­jdou seri­á­lem bez úho­ny. Zbytečný pro­jekt se tak mini­mál­ně na zákla­dě prv­ní epi­zo­dy vylo­že­ně neko­ná, logic­ky nicmé­ně bude ide­ál­něj­ší až v samot­ném závě­ru 1. série hod­no­tit, jak moc se jde na vlně kva­lit toho­to seri­á­lu vzná­šet.

Start seri­á­lu TO: Vítejte v Derry nazna­ču­je zají­ma­vý a odváž­ný krok do zná­mé­ho svě­ta, kte­rý není pou­hou repli­kou úspěš­ných fil­mů. Snaží se roz­ší­řit jejich pří­běh o nové posta­vy, moti­vy a his­to­ric­ký kon­text. Prequelová struk­tu­ra umož­ňu­je nahléd­nout do před­cho­zích řádě­ní TO a nabíd­nout divá­kům hlub­ší psy­cho­lo­gic­ké i spo­le­čen­ské sou­vis­los­ti, v pří­pa­dě 1. série pře­de­vším se stu­de­nou vál­kou, raso­vý­mi otáz­ka­mi a akti­vis­mem 60. let. Pilotní díl logic­ky do vel­ké míry slou­ží jako díl expo­zič­ní, už z něj je nicmé­ně patr­né, že tvůr­čí tým, včet­ně samot­né­ho Kinga, peč­li­vě pro­mýš­lí roz­ši­řo­vá­ní myto­lo­gie, kte­ré pro­za­tím nedo­ká­že vyvo­lá­vat pocit až pří­liš vel­ké­ho odklo­nu. Po pilo­tu je snad­né věřit, že půjde o sofis­ti­ko­va­ný dopl­něk k již zná­mé­mu původ­ní­mu pří­bě­hu, kte­rý doká­že nabíd­nout něco nové­ho i těm, kte­ří vel­mi dob­ře zna­jí původ­ní kni­hu či fil­my. Slušný poten­ci­ál je načrt­nut, snad tak v násle­du­jí­cích 7 týd­nech v tom­to pří­pa­dě nedo­jde k radi­kál­ní­mu úpad­ku...

Verdikt: 75 %