Total Recall - Vítejte v Recallu. Zase. Tentokrát bez Arnolda, Marsu a mutantů.

Když sem se teh­dy před lety dozvě­děl, že se chys­tá rema­ke Totalu Recall ten­to­krát bez Arnolda Schwarzeneggera, krou­til sem nevě­říc­ně hla­vou a obra­cel oči v sloup, neboť sem tušil jeden vel­ký prů­ser. Co to ti blbí Američani zase na nás divá­ky zkou­ší? Vždyť je to jeden z nej kul­tov­ních fil­mů, kte­rý má i po letech stá­le štá­vu. Copak to lze jen tak pře­dě­lat, aniž by se to nepo­rov­ná­va­lo pak se sil­ným ori­gi­ná­lem. Chtěji z nás divá­ků vytřís­kat jen dal­ší pra­chy! Bral sem to jako dal­ší mega předra­že­nou zby­teč­nost, kte­rá bude těžit jen z jmé­na své­ho před­chůd­ce. Ani když sem se dozvě­děl obsa­ze­ní do hlav­ní role, jsem nezmě­nil  názor a zůstal nadá­le k rema­ku chlad­ný. Colin Farell mě sice nijak nikdy ve fil­mech neo­slo­vil, ale zase sem ho neza­tra­co­val. Když bude dob­rej scé­nář a on zvý­raz­ní své emo­ce, tak proč ne. Čas ute­kl jako voda a na webech se zača­ly poma­lu obje­vo­vat prv­ní fot­ky z prá­vě natá­če­né­ho fil­mu. Fotografie byly fajn - měly futu­ris­tic­ký nádech; vět­ši­nou s Colinem, jak míří někam zbra­ní nebo někam ská­če. Pak se obje­vi­ly dal­ší a na nich i jeho sexy spo­leč­ni­ce v těs­ných oble­cích Kate Beckinsale a Jessica Biel. Říkal jsem: „Hmm, to už vypa­dá zají­ma­vě.“ (při­znám se, že mám pro zadek Kate B. sla­bost) :-). Když sem si ty foto­gra­fie pro­hlí­žel, zjis­til sem , že mi tu chy­bí něja­ká ta blon­ďa­tá kšti­ce, jakou měla tře­ba v původ­ním sním­ku Sharon Stone. Přece jen čer­no­vla­sá tro­ji­ce nové­ho TR  na fot­kách půso­bí tak tro­chu tlu­me­ně a nevý­raz­ně. A pak na začát­ku roku při­šly prv­ní cel­kem prů­měr­né trai­le­ry, kte­ré nazna­čo­va­ly akci jako z Matrixu, futu­ris­tic­ké kuli­sy a pro­stře­dí při­po­mí­na­jí­cí Blade Runnera či robo­tic­ké vychý­táv­ky jako z Minority Report. Prostě tako­vej jeden futu­ris­tic­kej mix guláš uva­ře­ný z odva­ru postar­ších sci­fi áček. Pořád to však neby­lo ono. Trailery nic kloud­né­ho nepři­nes­ly. Říkal sem si, buď tohle prask­ne a bude to jen dal­ší předra­že­ný brak ane­bo to pře­kva­pí jako nedáv­no úspěš­ný prequel Zrození pla­ne­ty opic, tím pádem bych měl co do čině­ní s jed­ním z lep­ších sci­fi fil­mů posled­ních let. Nechal sem se pře­kva­pit. A nyní koneč­ně po shléd­nu­tí TR Vám čte­ná­řům a skal­ním fanouškům sepi­su­ji své dojmy a zají­ma­vos­ti z pro­jek­ce.

Nový Total Recall, kte­rý se po 22 letech vrá­til opět fil­mo­vé plát­no, nato­čil dosa­vad­ní man­žel Kate Beckinsale, ame­ric­ký reži­sér a pro­du­cent Len Wiseman. Ne pří­liš uzná­va­ný Wiseman měl v té době, kdy mu stu­dio Columbia Pictures nabíd­lo smlou­vu, za sebou jen dva prv­ní díly béč­ko­vé­ho Underworldu, roz­pa­či­tou Smrtonosnou past 4.0 a seri­á­lo­vou sérii Havaj 5-0, a pro­to i jeho dal­ší dra­hý pro­jekt byl při­jí­mán fanouš­ky s roz­pa­ky. A to zce­la opráv­ně­ně! Wiseman totiž nere­spek­tu­je původ­ní sci-fi povíd­ku „We Can Remember it for You Wholesale“ od spi­so­va­te­le Philipa K. Dicka, kte­rá původ­ní film z roku 1990 inspi­ro­va­la a nato­čil jen otroc­ký rema­ke. Sám se v roz­ho­vo­rech chlu­bí, že nato­čil sbě­si­lou akč­ní podí­va­nou na jedi­ný záběr. Všichni tři - on, Farell a Beckinsale byli po natá­če­ní nad­še­ni z dob­ře odve­de­né prá­ce, atmo­sfé­ry a s digi­tál­ní­mi tri­ky, kte­ré film požeh­na­ně nabí­zí.

Děj se ode­hrá­vá na Zemi (ne na Marsu) po che­mic­ké vál­ce, kdy se pla­ne­ta sta­la téměř neo­by­va­tel­nou. Prostor je nyní na Zemi tou nej­vět­ší cen­nos­tí. Osídleny jsou pou­ze dvě oblas­ti: Spojená fede­ra­ce Británie a Kolonie, kte­ré jsou pro­po­je­ny výta­hem skrz jádro pla­ne­ty tzv. „Zeměpádem“. V oblas­ti SFB vlád­ne kanc­léř Cohaagen se svo­jí radou, zatím­co v Austrálii - Kolonii žijí děl­ní­ci a jiná chudá lůza. Každé ráno aus­tral­ské­ho času nastou­pí 50 000 děl­ní­ků do „Zeměpádu“ , kte­rý je  pře­ve­ze skrz jádro pla­ne­ty za pra­cí do Evropy, kde je také ráno. Což mi nedá­vá moc smy­sl, když jsou obě oblas­ti kaž­dá na jed­né obra­ce­né stra­ně Země. Logicky by na jed­né stra­ně měla být noc a na dru­hé zase den (tedy večer a ráno). Ale zase jsou kaž­dá na jiné polo­vi­ně, tak nevím, asi si budu muset zase jed­nou pro­stu­do­vat Zeměpis! Ve fil­mu je řeče­no, že jíz­da jed­ním smě­rem trvá 17 minut, tzn. prů­měr­ná rych­lost Zeměpádu je přes 12 kilo­me­t­rů za sekun­du, což je tedy doce­la absurd­ní si otevřít poklop během té rych­los­ti a jen tak v pokli­du lézt po vněj­ším pláš­ti výta­hu.  Jakmile děl­ní­ci pro­je­dou skrz jádro Země, tak kvů­li změ­ně gra­vi­ta­ce nasta­ne na pár vte­řin bez­tíž­ný stav, během kte­ré­ho se kabi­ny ces­tu­jí­cích oto­čí vzhů­ru noha­ma.

Ačkoli má továr­ní děl­ník jmé­nem Quaid (Colin Farrell) krás­nou man­žel­ku (Kate Beckinsale), kte­rou milu­je, výlet do mys­li mu při­pa­dá jako per­fekt­ní dovo­le­ná od frustru­jí­cí­ho živo­ta – sku­teč­né vzpo­mín­ky na život super špi­ó­na mohou být přes­ně to, co potře­bu­je. Ale když se pro­ces zvrt­ne, Quaid se sta­ne hle­da­ným mužem. Quaid, kte­rý je na útě­ku před poli­cií – kte­rou řídí kanc­léř Cohaagen (Bryan Cranston), vůd­ce svo­bod­né­ho svě­ta – se spo­jí s povsta­lec­kou bojov­ni­cí (Jessica Biel), aby našel hla­vu ile­gál­ní­ho odbo­je Mathiasse (Bill Nighy) a zasta­vil Cohaagena. Linie mezi fan­ta­zií a rea­li­tou se začne sma­zá­vat a osud jeho svě­ta visí na vlás­ku, když Quaid obje­ví svou sku­teč­nou identi­tu, svo­ji pra­vou lás­ku a svůj sku­teč­ný osud.

Film je plný chyb a nesrov­na­los­tí, ale Vám jako divá­ko­vi je to cel­kem jed­no, jeli­kož si uží­vá­te adre­na­li­no­vou jízdu, oká­za­lost pro­stře­dí ze CGI, žen­ské tva­ry v late­xu, efek­tiv­ní bojo­vé sou­bo­je jeden na jed­no­ho a stří­leč­ky. A to je prá­vě ten kámen úra­zu celé­ho sním­ku - je toho tady až moc a pitvat se v ději nemá ani žád­ný smy­sl. Prostě sta­čí si jen sed­nout v kině do křes­la a vypnout u toho mozek. Ale je to cel­kem ško­da, že nebyl vyu­žit poten­ci­ál napl­no. Svět v Total Recall je totiž veli­ce zají­ma­vý, okouz­lu­jí­cí a záro­veň bizár­ní, že by se o něm daly psát kníž­ky či dal­ší fil­my jako u Star Wars. Jen tu chy­bí ti mutan­ti z původ­ní­ho fil­mu se Schwarzeneggerem. Kdybych měl porov­nat oba sním­ky, na plné čáře by vyhrál ten star­ší, původ­ní. A to hlav­ně díky své­mu humo­ru, neza­po­me­nu­tel­ným hláš­kam, komik­so­vém zpra­co­vá­ní a Arnoldovi vyn­dá­va­jí­cí si ping­pon­go­vý míček z nosu. Proti Collinu Farellovi nic nemám, ba nao­pak mile mě pře­kva­pil ve své roli. Jako děl­ník Quaid je pře­svěd­či­vý a sym­pa­tic­ký, ikdyž toho ve fil­mu moc nena­mlu­ví. Jeho krás­ná žena v podá­ní Kate Beckinsale je pěk­ná mrcha, kte­rá jde man­že­lo­vi po krku. Po celou dobu to mezi nimi jis­kří kul­ka­mi a efek­tiv­ní­mi kopan­ci. Jakmile se obje­ví, je z toho mezi nimi vel­ká řež­ba. Naproti tomu dru­hý žen­ský pro­těj­šek Jessica Biel je v roli dosti nevý­razná (mys­lím herec­ky) a slou­ží spí­še jen jako půvab­ná ozdo­ba, kte­rou  Colin Farell tahá neu­stá­le s sebou. Občas fňuk­ne a sem tam po někom vystře­lí. To je teda hlav­ní tro­ji­ce v Total Recall, ostat­ní posta­vy jsou bez­vý­znam­né - snad jen sto­jí za zmíň­ku Bill Nighy, kte­rý si zahral Mathiasse, vůd­ce Hnutí odpo­ru (dou­fal sem, že bude mít v bři­še taky toho mutant­ní­ho prc­ka). Další ved­lej­ší posta­vy - tří­prsa­tá pro­sti­tut­ka a kor­pu­lent­ní dáma ve žlu­tém jsou fanouškům taky dob­ře zná­mi a já jen potvr­zu­ji, že se v novém TR  fak­tic­ky obje­ví. Dále musím tedy ješ­tě jed­nou pochvá­lit digi­tál­ní tvůr­ce, kte­ří se na fil­mu vyřá­di­li - stvo­ři­li skvost­ná měs­ta s výta­hy, asij­skou čtvrť, vzná­šed­la, maleb­né rekvi­zi­ty a poli­cej­ní andro­i­dy.

Jinak se dá říct, že nové zpra­co­vá­ní Total Recall vykrá­dá scé­ny z původ­ní­ho fil­mu a nepři­chá­zí s ničím novým. Od začát­ku do kon­ce je divák zasy­pá­ván kine­tic­kou akcí, kte­rá ne a ne zvol­nit tem­po a věno­vat se spí­še pří­bě­hu. Nejdříve to fun­gu­je jako svě­ží zába­va, ale v polo­vi­ně fil­mu Vás to už pře­sta­ne bavit. Je to ško­da, neboť dal­ší pokra­čo­vá­ní TR s odka­zy na Blade Runnera a Minority Report bych uví­tal. Prachy však nejsou všech­no. Přesto, že jde spí­še zkla­má­ní z pří­bě­hu, dávám fil­mu ale­spoň 70 %, neboť si mys­lím, že prá­ce výtvar­ní­ků a tri­ka­řů při­nes­la své ovo­ce a za jejich novo­do­bě ztvár­ně­ný svět si to zaslou­ží.

Já tomu říkám roz­chod, miláč­ku!

Photo © Columbia Pictures

Recenze z 11. srp­na 2012