Vietnam. Válečné filmy jsou tak trochu moje hobby, a filmy z Vietnamu tu představují něco jako třešinku na dortu. Proč? Vietnamská válka znamenala skutečný, vyčerpávající extrém pro obě bojující strany. I proto je to vděčné téma filmařů - s klidným srdcem se dá říct, že dnes jsou možnosti inspirace nepřeberné. Posledním filmem z dlouhé řady je Údolí stínů - film, který si bere ambice popsat všechny taje války ve Vietnamu co možná nejkomplexněji.
Příběh začíná zhruba deset let před válkou - to když komunisté ze Severu masakrují francouzské jednotky, které nemají žádné zkušenosti s partyzánským druhem boje (jak říká klasik, kde měli francouzi tanky, vyhrávali, kam mohli jen nohou, dostávali pořádně na frak). Všichni víme, že za deset let se toho chopili mistři v oboru, Američané.
Jedním z nich je Hal Moore (Mel Gibson), plukovník, velící jednotce o velikosti 400 mužů, kteří se vydávají do Údolí stínů vyzkoušet nový druh boje za využití vrtulníkového přesunu. Když nastane čas první bitvy, očekávají velitelé hladký průběh. Ten ovšem rychle bere za své, když jednotka zjistí, že je obklíčena kompletní armádou Vietcongu o velikosti 2000 mužů, kteří se na ně sypou z rozsáhlých podzemích chodeb jako mravenci. Začíná boj o přežití...
Na rozdíl od filmů jako je Četa připomíná Údolí spíš Tenkou červenou linii. Na rozdíl od ponuré atmosféry a jednotlivých ukázek nesmyslnosti války jako celku (v tomhle exceluje třeba Apokalypsa) se film týká jedné konkrétní bitvy, dokonce taktéž o kopec. Pralesa si opravdu moc neužijete - to ale neplatí o ostatních aspektech války. Tím volně přecházíme do oblasti zpracování, kde se zdržíme trochu déle.
Zpracování filmu je totiž neuvěřitelně kvalitní. Jedním slovem by se - s maličkou dávkou rezervy, samozřejmě - dalo popsat jako úchvatné. Vrtulníky ve formaci, ladně klesající do údolí, a svítící trajektorie kulek, co je vítají... Artilerie, neúnavně šijící do nekrytých pozic Vietcongu... Odříznuté jednotky, marně čekající na pomoc v pozici, kdy stačí jen zvednout hlavu a přijdete o ni... bitva na plátně zabírá celé dvě třetiny filmu (první třetina se týká rodinného života konkrétních vojáků v Americe) a je jednoznačně nejlépe filmově zpracovanou bitvou za posledních pár let. Když už začínají docházet síly, přichází na řadu letectvo s tunami napalmu a bojiště se proměňuje v ohnivé peklo, pohřbívající všechno živé, nehledě na vlastní ztráty. Naturalismus má sice do Stoneova kalibru (Četa) daleko, ale krve a brutálních obrazů se film rozhodně nebojí.
Hudba. Zvuk. Tyhle dva aspekty dnes normální člověk bere jaksi „samozřejmě“ a dále je nerozebírá. Ale hudba je tady geniální (nebo spíš geniálně zakomponovaná k jednotlivým úsekům filmu). Teskné nářky a tiché volání ve stylu „many will gone“ spolu s úseky ranního rozbřesku a pomalu začínající bitvy působí neuvěřitelně sugestivně. Podobně jsem se cítil při Apokalypse, kde vrtulníky tančily do tónů klasické kompozice. Slovy nepopsatelné, nutno vidět na vlastní oči (a slyšet na vlastní uši).
Ale řekněme si na rovinu, zpracování není všechno a i když tady patří do kategorie absolutní špičky, nemůžu tohle říct o filmu samotném. Tak předně: neuvěřitelný morální patos, ze kterého trochu náročnějšímu divákovi místy musí být zle. Američané jsou zobrazování jako neskuteční hrdinové a hlavně závěrečná fáze bitvy, kdy nepadne na jejich straně nikdo a zmasakrují přitom stovky vojáků Vietcongu, je prostě vymyšlená a postavená na hlavu. Je správné dělat filmy o hrdinech Vietnamské války a přitom být absolutně slepý k faktům? Druhá hrubka spočívá v nerovnoměrném rozložení jednotlivých částí - první část filmu, odehrávající se na základně zabírá spoustu času, nudí a se samotnou válkou až tak moc společného nemá. Ale nejvíc mi chybí odkaz. Odkaz, že válka ve Vietnamu byla vlastně k ničemu a že přitom padlo tolik lidí zbytečně.
Takže abych to nějak uzavřel: Pokud chcete vidět kvalitní válečný film, určitě zkuste Údolí Stínů. Vězte ale, že i když zpracováním patří mezi absolutní elitu, v ději má závažné mezery...
Podívejte se na hodnocení Údolí stínů na Kinoboxu.
31. května 2017 Hold Your Breath (2012) Pokud pojedete okolo hřbitova, raději zadržte dech! Mohlo by se vám totiž stát, že se vás pokusí zmocnit nějaká ta zvrácená duše… Skupina přátel se vydává na pár dní […] Posted in Horory
21. června 2021 Zemřela Nina Divíšková - manželka Jana Kačera Vyrůstala v Brně, otec ji podporoval ve sportu a matka Elmarita v tanci. Její otec T. K. Divíšek položil základy jeskynního potápění a sestoupil do propastí Macochy a Punkevních jeskyní, […] Posted in Profily osob
26. září 2021 Mission: Impossible - Ghost Protocol Čtvrtý díl, čtvrtý režisér. Jako by producentům ani obrovské výdělky předešlých filmů nestačili a potřebovali neustále něco měnit, zlepšovat. Tentokrát se jím stal Brad Bird a Mission […] Posted in Retro filmové recenze
7. prosince 2020 Sébastien Loeb Rally Evo
Jak už nám název napovídá, bude se ve hře jednat hlavně o zážitky z kariéry Sébastiena Loeba, který je světoznámý jezdec Rally. Tak vzhůru do prožití kariéry […] Posted in Retro games
8. února 2012 Prey (2007) Výlet do africké divočiny měl stmelit jejich rodinné vztahy. Brzy se však promění v boj o holé životy. Tom Newman letí do Afriky pracovat na nové vodní nádrži. Při té příležitosti vezme […] Posted in Horory
19. ledna 2013 Tortured, The (2010) Zabil jim syna, teď pozná, jak bolestivá bude odplata pomstychtivých rodičů!!! Manželé Craig a Elise měli doposud docela šťastné manželství, ale jen do chvíle, kdy jim kdosi […] Posted in Horory
21. září 2022 BANGER. – Recenze – 70 % Režisér a scenárista Adam Sedlák, tvůrce internetového seriálu Semestr, byl po uvedení svého celovečerního debutu s názvem Domestik vyzdvihován jako nový výrazný talent českého filmu, […] Posted in Filmové recenze
Nejnovější komentáře