Společnost Hammer Productions původně nabídla roli Loany Ursule Andress, která se o čtyři roky dříve stala senzací vystupující z moře v bílých bikinách ve filmu „Dr. No“ (1962), první bondovce. Když Andressová kvůli závazkům a platovým nárokům projekt odmítla, byla při hledání náhrady vybrána Raquel Welchová. Welchová, která dokončila natáčení filmu „Fantastická cesta“ (1966) na základě smlouvy s 20th Century Fox a byla označována za americkou Andressovou, byla zapůjčena společnosti Hammer.
Reklamní snímek Welchové v kožešinových bikinách se stal nejprodávanějším plakátem a okamžitě z ní udělal pin-up girl. Bikiny pozvedly Welchovou na pozici předního sexsymbolu té doby a fotografie se stala jakýmsi kulturním fenoménem jako nejprodávanější pinup obrázek. Ikonickou pózu Welchové pořídil fotograf jednotky a pro vytvoření filmového plakátu ji použil výtvarník Tom Chantrell. Reklamní fotografie Welchové v kožešinových bikinách se staly největší pin-up senzací od dob slavné pin-up fotografie Betty Grableové, kterou v roce 1943 pořídil Frank Powolny a na kterou chodilo 50 000 žádostí měsíčně od amerických vojáků z druhé světové války.
Bikiny navrhl Carl Toms, oceňovaný divadelní kostýmní výtvarník, který navrhoval také pro devět převážně hammerovských filmů. Welchová řekla: „Carl mě prostě oblékl do kůže na hraní a já jsem tam stála, zatímco on na ní pracoval s nůžkami.“ V jiném rozhovoru uvedla, že pro ni byly ušity troje přiléhavé bikiny, včetně dvou pro mokrou scénu a scénu boje.
V rozhovoru z roku 2012 Welchová uvedla, že nechtěla nosit kožešinové bikiny. Domnívala se, že je to „osud horší než smrt“. Později odmítla nabídku 500 000,00 dolarů za účast v pokračování filmu.
Zdroj: Wikipedia
