(zatím nehodnoceno)
Loading...Her z prostředí upírů nám tolik nevychází. Je tu spousta zombíků, spousta válek (a to klidně dohromady s těmi zombíky), spousta karet atd atd. Ale na pořádnou vysávačskou hru jsme čekali opravdu nějakých 14 let od Masquerade. Probíráte se v masovém hrobě v době Viktoriánského Londýna. Všude zuří boj se Španělskou chřipkou a vy zjišťujete, že jste mrtví. Teda asi, vlastně vůbec netušíte co se děje. Pořádně nevíte jak jste se octli v masovém hrobě ani kdo pořádně jste. Sotva se vydrápete ven potkáte ženu,k která se vám vrhne kolem krku (v dobrém) a něco říká. Vás ale přemůže nepochopitelná žízeň po krvi a ženu vycucnete jako své první Pikao v životě. Bohužel záhy zjistíte, že mladá dáma byla vaše sestra. Celkem silný zážitek hned na začátek. Poté, co se rozpomenete aspoň trochu, kdo jste, je na vás zjistit, co se stalo. A tak se Dr. Jonathan Reid pouští do boje s nákazou, s další londýnskou havětí. Mimo jiné je velkým hnacím motorem touha po pomstě „člověku“, který z vás udělal upíra. Najdete svého „stvořitele“? Zachráníte Londýn před zkázou? Co všechno vám vstoupí do cesty můžete zjistit v nové hře Vampyr!
Hra tak trochu neví, do kterého žánru by měla patřit. Je to chvílemi akční RPG, kde je inspirací spíše východní tvorba. Soubojový systém s možností zámku na jednotlivé nepřátele, spousta uskakování, trocha taktizování a žádná bezduchá hack’n slash. Na druhé straně je to ale víc adventura, navíc velmi povedená.
Ano, hra obsahuje skutečně velké množství dialogů, poměrně velké množství hlavních i vedlejších postav a ještě mnohem víc textu (klasicky v podobě „Lore“ knih a dopisů apod.). Každá postava je plně namluvena a každá má své specifické osobnostní rysy, takže nemáte problém si je zamapatovat. Dialogy jsou dobře zpracované. Jen mi trochu chyběla větší možnost ovlivnit danými dialogy budoucí vývoj příběhu. V podstatě nezáleží, jak se budete chovat, v dialozích prostě projedete všechen text, aby jste danou osobu vyslechli na maximum. To s sebou totiž nese určitou možnost, že vám osoba prozradí informace o někom dalším. Někomu by se to nezdálo důležité, ale opak je pravdou.
Ve hře je totiž obsažen trochu zvláštní RPG systém, který se z části na tomto způsobu objevování NPC charakterů závislý. Čím více informací o osobách máte, tím více hodnotná je jejich krev (krom faktu, že výborně dokreslí příběh na pozadí). Vy jste totiž upír sakra a musíte občas někoho vysát. Hru můžete projít i bez vysávání svých spoluobčanů, ale mělo by to za následek výrazné zhoršení obtížnosti v jiných fázích. Je tak na hráči, jakou cestou se dá. Pokud je tedy krev občana dostatečně hodnotná (vyjádřeno v XP), tak danou osobu vysajete a tyto zkušenosti sesbíráte. Takto nabyté zkušenosti pak v RPG systému utrácíte na vylepšení schopností a dovedností při odpočinku. Ale pozor! Pokud takto vysajete některého z „pojmenovaných“ občanů, má to následky. Zhoršení situace ve čtvrti, nemožnost zjištění dalších informací.
Mapa části Londýna, ve které se nacházíte není nijak výrazně rozlehlá, ale postačí. Je také rozdělena na městské čtvrti, přičemž každá má své obyvatele a svoje signifikantní prostředí. Doky jsou špinavá díra plná lumpů a uhlí, zatímco západní čtvrť je plná nabubřelých zbohatlíků a přepychových domů. Bohužel se vám jednotlivé čtvrti odemykají zvláštním způsobem propojeným s postupem v příběhu. Takže nemá moc smysl hrát hru příliš otevřeně a hledat zákoutí mapy. Každá čtvrť má také svůj status v závislosti na počtu mrtvých osob a také na zdraví těch zbylých. Ano jste doktor, jste v Londýně společně se Španělskou chřipkou, tak co by jste čekali?! Na kvalitu a hodnotu krve jednotlivých občanů má vliv i jejich fyzické zdraví. Někdo trpí nachlazením, někdo prostou únavou. Někdo má ale zápal plic, někdo migrény. No a na vás je, uzdravovat tyhle nebožáky tak nějak za běhu. Ve vlastním zájmu je, aby jste člověka vytěžili z informací, pak ho vyléčili a nakonec si pochutnali na jeho krvi. Alespoň toto je logický a jasně podaný způsob, který vám umožní hladký průběh hrou.
Léky a různá séra si samozřejmě vyrábíte jako doktor sám. Děláte tak ve své pracovně, přičemž ještě máte tu možnost upravovat/vylepšovat svojí výstroj a rozebírat nalezené předměty. Z havěti, která totiž běhá po ulicích Londýna sbíráte klasický „Loot“, který buď prodáte (ale kdo by to dělal), nebo rozeberete na součástky pro vylepšení zbraní. Dle mého názoru bohužel jen zbraní, zde mi chyběla možnost obléct na sebe něco jiného, takže chodíte celou hru v jenom obleku. Možností volby zbraní máte celkem dost. Je tu několik druhů zbraní na blízko i na dálku. Navíc se některé z nich od sebe zásadně liší účinkem, takže můžete vyzkoušet mnoho způsobů boje. Chcete hodit jako mlátička s obouručním klackem, nebo chcete být pistolník? Chcete být aristokrat s mečem a v záloze upilovanou brokovnici jako překvápko? Všechno máte tu možnost vyzkoušet. Tenhle systém se mi moc líbil, protože zbraní je tu několik a navíc mezi můžete přepínat snadno mezi 4, což je na plynulosti hraní znát. Navíc neobtěžuje přílišné nahlížení do inventáře.
Zbraně používáte samozřejmě v boji, který zuří v ulicích, které nejsou hlídané. Tedy vlastně jsou podivným militantním kultem Guards of Priwen. To by vám tolik nevadilo, protože zabíjejí různou havěť. Jenže vy mezi tu havěť jakožto upír patříte, a tak tito hošíci s mačetami a plamenomety půjdou na potkání i po vás a ještě na vás budou křičet „chcípni ty pijavice!“. Krom nich tak potkáváte nižší formy upírů (vysvětleno hezky ve hře), kterých je také vícero druhů, později pak potkáváte i monstra nepodobná vlkodlakům (ale všichni mají stejný původ). Boje s nimi fungují arénově, takže pokud na někoho narazíte, kameru si zamknete na jednotlivé nepřátele a postupně usekáte, ustřílíte nebo ukoušete po vzoru Dark Souls a jiných. Po několika málo hodinách hraní se do toho dostanete a v podstatě nikdo nemá šanci vám ublížit, dokud jste dostatečně opatrní a trpěliví. Mě už od začátku připadal tento bojový systém zbytečný. Pokud by člověk potkal na ulici někoho skutečně zapamatovatelného, tak budiž, ale takhle potkáváte na stejných místech bandů týpků, kteří vás akorát zdržují od postupu. Méně by v tomhle případě bylo více. Ke konci hry už jsou naštěstí souboje tak lehké, že trvají pár sekund a jde se dál za příběhem. Takže má to vůbec smysl dávat takový bojový systém? Za mě ne, kdyby hra zůstala více adventurou, bylo by líp. Jediné, co v tomto systému bojů, výrobě léčiv a zbraní vidím, je potenciál, který je do dalšího dílu opravdu veliký.
Grafickou stránku hry jsem tentokrát nijak nehodnotil. asi se sluší a patří zmínit jak hra vypadá. Na poměry dnešních strojů je to tak nějak průměr. Na zadek si z toho nesednete, ale účel to plní. Celkem povedené jsou modely tváří, takže nemáte tu potřebu jako jinde, zvracet, když někdo začne mluvit. Tady je práce odvedena docela dobře. Prostředí je solidně vymodelované, občasné grafické glitche a drobné chybky se daly čekat, ale jinak to šlape dobře. Graficky se navíc snaží hra působit reálným dojmem, takže nečekejte nějaké ujeté pokusy o novátorské pojetí. Tohle je prostě solidní předložení špinavého Londýna v době Španělské chřipky. Jen těch lidí bych chtěl na ulicích vidět aspoň pár (ulice jsou krom potvor úplně prázdné).
Takže souboje jsou víceméně k ničemu a jde pouze o příběh. Ten je napsaný vskutku dobře a je vyprávěn poutavě. Kvůli občasnému umělému natahování a kvůli bojům na ulicích proletíte hrou za cca 30 hodin. Asi se to dá zvládnout rychleji a také se dá projít každý kout mapy a natáhnout to ještě tak na 50, ale já jsem šel takovou střední cestou, takže herní doba je podle mě fajn. Vše dokresluje ponurá, gotická hudba, občas nepodobná detektivním titulům jako Sherlock Holmes a jiní. Uvítal bych hudby více. Sice se hudba mění podle prostředí (v budově, na ulici, v boji), ale smyček tu není moc a po čase se hodně oposlouchá. V delších pasážích dialogů, nebo průzkumu může být hudba až unavující a nepříjemná.
Závěrem tedy chci říct, že původní očekávání jsem měl asi příliš vysoko. Prostě už je to dlouho co vyšel solidní upírský titul. Ale rozhodně nemůžu říct, že bych byl zklamaný. Fakt, že je příběh velmi dobře napsaný a hra je tak více adventurou je rozhodně plus. Já jsem se nakonec solidně „bavil“ a hru jsem si těch cca 30-40 hodin užil. Spousta prvků ve hře byla tak nějak navíc, nebyly na škodu, ale prostě mě nezaujaly. Občas ve mě vzbudili naději do dalšího pokračování, které by si to rozhodně zasloužilo.
Dávám 75% a budu rád, když to dopadne finančně dobře a dočkáme se pokračování. Níže přikládám záběry z mého hraní pro představu.
Nejnovější komentáře