Vinnetou - Rudý gentleman

RG

Vinnetou - Rudý gentle­man  je film z roku 1964 (Karl May film) reži­sé­ra Haralda Reinla, vol­ně zalo­že­ný na stej­no­jmen­né kni­ze Karla Maye. V hlav­ních rolích se před­sta­vi­li Lex Barker a Pierre Brice, dále Anthony Steel, Karin Dor a Klaus Kinski.

Premiéra fil­mu se kona­la 17. září 1964 v Lichtburgu v Essenu.

Děj

Vinnetouovi se poda­ří na posled­ní chví­li zachrá­nit náčel­ní­ko­vu dce­ru Ribannu před med­vě­dem během ces­ty k indi­án­ské­mu kme­ni Assiniboinů. Její otec z vděč­nos­ti pro­pus­tí na Vinnetouovu žádost tři dří­ve zaja­té vojá­ky z kůlu. Mezi vojá­ky je i poru­čík Merril, syn veli­te­le pev­nos­ti Niobrara. Chce se posta­rat o to, aby se indi­á­ni a bělo­ši moh­li sejít v pev­nos­ti k míro­vé­mu jed­ná­ní. V indi­án­ském tábo­ře Assiniboinů se Vinnetou a Ribanna sezná­mí a zami­lu­jí se do sebe.

Old Shatterhand se od poru­čí­ka Merrila dozví, že ban­da ban­di­ty Buda Forrestera pře­padla sta­no­vý tábor indi­á­nů kme­ne Ponca, pro­to­že na jejich úze­mí se nachá­ze­jí ložis­ka ropy. Shatterhand se vydá­vá s lor­dem Castlepoolem hle­da­jí­cím dob­ro­druž­ství do New Venanga, síd­la ban­di­ty Forrestera. Když chce Shatterhand spo­lu s tam­ní­mi děl­ní­ky ban­di­ty zasta­vit, je rop­ný tábor v New Venangu zapá­len pře­ži­vším náčel­ní­kem Ponků. Forrester pou­ži­je hoří­cí olej pro­ti děl­ní­kům, Shatterhand se může na posled­ní chví­li zachrá­nit s lor­dem Castlepoolem.

Při setká­ní indi­á­nů v pev­nos­ti Niobrara sou­hla­sí poru­čík Merril, že si v zájmu míru vez­me Ribannu za ženu. Vinnetou je zne­po­ko­jen, ale obě­tu­je svou lás­ku k Ribanně v zájmu míru. Forrester se stá­le nevzdá­vá. Se svý­mi muži pře­pad­ne osad­ní­kův vlak s povo­zy a chce z toho obvi­nit Assiniboiny. Jeho poskok David Lucas se vojá­kům ve Fort Niobrara vydá­vá za posled­ní­ho pře­ži­vší­ho z výpra­vy; otec poru­čí­ka Merrila pak vyšle trest­nou výpra­vu. Poručík Merril taj­ně pře­dá Lucase Assiniboinům, ke kte­rým se po sva­teb­ním obřa­du v pev­nos­ti vydá s Ribannou.

Když Old Shatterhand, lord Castlepool a Vinnetou navští­ví mís­to úto­ku na ces­tu, jsou obje­ve­ni Forresterem a jeho ban­dou a oble­že­ni v pro­hlub­ni. Díky lsti se jim nako­nec poda­ří unik­nout a záro­veň při­vést vojá­ky na sto­pu gan­gu. Lucasovi se poda­ří zba­vit se strá­ží a varo­vat Forrestera, že na něj v Novém Venangu čeka­jí Assiniboinové. Forrester, kte­rý se nyní nemů­že dostat k záso­bám, sle­du­je Lucasův plán, kte­rý zasle­chl, že indi­án­ské ženy a děti jsou v jes­ky­ni. Tam Forrester zatkne Ribannu a poru­čí­ka Merrila. Od vojá­ků, kte­ří dora­zi­li se Shatterhandem, poža­du­je vol­ný odchod, jinak hod­lá dvo­ji­ci zabít.

Vinnetouovi se poda­ří s bojov­ní­ky Assiniboinů pro­plout pod­zem­ním pří­to­kem do jes­ky­ně a osvo­bo­dit Merrila a Ribannu, zatím­co vojá­ci a Shatterhand zaú­to­čí u vcho­du. Forresterovi, kte­rý jako posled­ní z ban­di­tů pře­žil, je umož­něn fin­go­va­ný útěk z jes­ky­ně, než zemře na násled­ky indi­án­ských šípů. Mír je zachrá­něn, Vinnetou a Old Shatterhand mohou vyra­zit vstříc novým dob­ro­druž­stvím.

Pozadí

Po vel­kém úspě­chu prv­ní­ho dílu Vinnetoua bylo nato­če­ní dru­hé­ho dílu jas­né. Vzhledem ke slo­ži­tos­ti romá­nu však bylo nevy­hnu­tel­né pro­vést výběr. Nakladatelství Karl May navr­ho­va­lo pou­žít epi­zo­du Stará smrt, ale na začát­ku roku 1964 se Horst Wendlandt na pře­hlíd­ce fil­mů Constantin roz­ho­dl, i kvů­li tomu, že se v epi­zo­dě Stará smrt obje­vil Ku-klux-klan, udě­lat zákla­dem děje radě­ji pří­běh Ribanny.

Druhý díl Vinnetoua nava­zu­je na moti­vy milost­né­ho pří­bě­hu. Vinnetouova lás­ka k Ribanně je v romá­nu také tema­ti­zo­vá­na, ale je vyprá­vě­na retrospek­tiv­ně, to zna­me­ná, že Vinnetou se v kni­ze Ribanně dvo­řil ješ­tě před­tím, než Old Shatterhand při­jel do Ameriky. I v kni­ze si Old Firehand, běloch, zís­kal Ribannovu pří­zeň. Tato posta­va z kni­hy se ve fil­mu neob­je­ví, ale Wendlandt se roz­ho­dl pro důstoj­ní­ka jako kon­ku­ren­ta Ribanny. Harald G. Petersson pro­to kon­cem břez­na před­lo­žil svůj scé­nář. Závěrečné jed­ná­ní o něm se usku­teč­ni­lo 15. dub­na 1964 v mni­chov­ské fir­mě Constantin. Scénář byl při­jat bez námi­tek, tak­že natá­če­ní moh­lo začít nepro­dle­ně.

Od začát­ku dub­na reži­sér Harald Reinl a jeho spo­lu­pra­cov­ní­ci inten­ziv­ně hle­da­li v Jugoslávii nové půso­bi­vé kra­jin­né moti­vy. Dne 18. květ­na 1964 zača­lo natá­če­ní u Postojny. Tam se natá­čel Vinnetouův sou­boj s med­vě­dem, pro kte­rý byli z Hamburku dodá­ni tři grizzly­o­vé z Varieté Rudiho Althoffa. Většinu scé­ny s med­vě­dem však hrál sám Althoff v med­vě­dí kůži, zatím­co pro zábě­ry dru­hé­ho týmu ztvár­nil med­vě­da Herbert Kerz. Nedaleko Postojnské jes­ky­ně se natá­če­la vel­ká část fil­mu. Zde Pierre Brice vle­zl do chlad­né­ho skal­na­té­ho jeze­ra Rakov Škocjan, aby zde nato­čil scé­nu Ribannina osvo­bo­ze­ní.

Filmový štáb se poté vydal do Splitu a uby­to­val se v hote­lu Marijan. Jižně od Splitu leží malá ves­ni­ce Stobreć. Natáčení epi­zo­dy New Venango zde zača­lo 28. květ­na 1964 ve starém lomu. Většina noč­ních scén byla nato­če­na ve dne a pře­ko­pí­ro­vá­na do noč­ní atmo­sfé­ry; za roz­sáh­lé explo­ze byl zod­po­věd­ný pyro­tech­nik Erwin Lange. Severně od Splitu poblíž před­měs­tí Solin byl nato­čen útok na osad­nic­ký trek a oblé­há­ní Vinnetoua a Old Shatterhanda ban­di­ty. Vladimir Tadej vybu­do­val umě­lý vchod do jes­ky­ně u výcho­du z řeky Cetiny neda­le­ko Omiše již­ně od Splitu. Zde se natá­če­ly exte­ri­é­ro­vé zábě­ry jes­ky­ně Assiniboin.

Třetí loka­ce byla nako­nec poří­ze­na v Karlobagu. Poblíž malé ves­ni­ce Lukovo se po čty­ři dny stří­le­lo na indi­á­ny na koních, vojá­ky a ban­di­ty. 18. červ­na se jed­not­ka Rialto/Jadran pře­su­nu­la do Rijeky. Na pla­ni­ně Grobnik Polje, kde se natá­če­ly důle­ži­té scé­ny pro fil­my Poklad na Stříbrném jeze­ře a Vinnetou - 1. část, nechal fil­mo­vý archi­tekt Vladimir Tadej posta­vit „pev­nost Niobrara“. Tábor Assiniboinů se nachá­zel na lou­ce neda­le­ko Plataku. Natáčení bylo dokon­če­no 20. čer­ven­ce 1964. Závěrečnou část tvo­ři­ly inte­ri­é­ro­vé zábě­ry ve stu­di­ích CCC v Berlíně, kde byly zachy­ce­ny inte­ri­é­ry obcho­dů v Novém Venangu.

Premiéra 2. dílu Vinnetoua v essen­ském Lichtburgu 17. září 1964 byla vyvr­cho­le­ním Vinnetouovského šílen­ství. Tři pre­mi­é­ry v diva­dle navští­vi­lo 4 416 lidí, tisí­ce čeka­ly v deš­ti. Hlavní akté­ry při­ví­ta­la sku­pi­na düs­sel­dorfské­ho klu­bu Sioux Nevada v původ­ních kos­tý­mech a násle­do­va­la recep­ce pro novi­ná­ře v Burghofu.

Do kin byla uve­de­na ang­lic­ky dabo­va­ná ver­ze fil­mu pod názvem „Last of the Renegades“.

• Photo © Columbia Pictures
• Zdroj: Německá Wikipedie