#1888: Temná věž - Pistolník 1: Cesta začíná - 45 %

Když u nás měla začít vychá­zet i dal­ší mini­sé­rie ze svě­ta „Temné věže“, navíc již s podti­tu­lem „Pistolník“, doce­la jsem se těšil, pro­to­že jsem si mys­lel, že by se koneč­ně mělo jed­nat o kla­sic­kou adap­ta­ci lite­rár­ní­ho díla. Jednoduše řeče­no, čekal jsem, že tohle bude komik­so­vé zpra­co­vá­ní prv­ní kni­hy ze série „Temná věž“. Jaké bylo moje pře­kva­pe­ní, když jsem zjis­til, že tomu tak vlast­ně není a v komik­su de nadá­le o to, aby se pří­běh vyprá­věl tro­chu z jiné­ho pohle­du, ane­bo aby se vyprá­vě­lo něco, co v kni­hách ani neby­lo. A tak ješ­tě lehce nava­zu­je­me na to, co se dělo v před­cho­zích pěti komik­so­vých kni­hách a ješ­tě se spí­še vra­cí­me do Rolandovy minu­los­ti, než abychom se věno­va­li sku­teč­ně tomu, co bylo středo­bo­dem kni­hy „Pistolník“, jíž se Rolandova pouť v belet­ris­tic­ké podo­bě zapo­ča­la.

Už roz­jí­má­ní Robin Furth na začát­ku kni­hy je tako­vé nejis­té, jako kdy­by se sna­ži­la vysvět­lit, jak bylo nároč­né s dal­ší­mi mini­sé­ri­e­mi při­jít, ale jako kdy­by omlou­va­la i to, jakým smě­rem se nako­nec vyda­li. Přiznám se, tenhle směr mi moc nevy­ho­vu­je. Na začát­ku jen tako­vé zamyš­le­ní o tom, kdo je vlast­ně Muž v čer­ném, je to efekt­ní, ale nic zásad­ní­ho to nepři­nes, pro­to­že to důle­ži­té je řeče­no v tex­to­vém úvo­du, bohu­žel. Pak už se tedy dostá­vá­me k Rolandovi a jeho pou­ti, ale nejde o to, abychom ho sle­do­va­li při puto­vá­ní, kde o to, abychom se díva­li, jak se zasta­ví a začne vyprá­vět udá­los­ti z minu­los­ti, kte­ré poprav­dě nejsou tak důle­ži­té, jak by se zdá­lo, a hlav­ně nejsou ani tak zají­ma­vé, aby stá­lo za to je sku­teč­ně vyprá­vět. Jako kdy­by sce­náris­té ukro­či­li napros­to ved­le. A ani s kresbou to není o moc lep­ší.

Je sice fajn, že se na kresbě podí­lel i Sean Phillips, ale ve sna­ze zacho­vat styl Jae Leeho, je to všech­no jed­no­tvár­né a nejsem si jist, že držet se toho sty­lu je nezbyt­ně nut­nost. Třeba Roland v dospě­lej­ší ver­zi, ve chví­li, kdy se popr­vé obje­ví v pane­lu, vypa­dá hroz­ně. Jak kdy­by to neměl být pis­tol­ník, kte­rý putu­je k Temné věži a udě­lá pro to všech­no, ale spí­še pobuda, kte­rý se sna­ží dostat na co nej­lep­ší mís­to ve fron­tě na polív­ku od Armády spá­sy. Už ta scé­na dove­de vzít chuť na dal­ší čte­ní, což je ško­da. A ve chví­li, kdy si Roland sed­ne a začne vyprá­vět pří­běhy, kte­ré mají zapl­nit něja­ké meze­ry v Rolandově živo­tě, začí­ná to být zlé. Jako kdy­by se už Peter David a Robin Furth jen opa­ko­va­li, jako kdy­by se sna­ži­li vytvá­řet až moc para­lel i v mís­tech, kde už nema­jí co dělat.

A tak kni­ha „Temná věž - Pistolník 1: Cesta začí­ná“ vůbec není adap­ta­cí „Pistolníka“ jed­ná se jen o kni­hu, kde se sebra­lo pět seši­tů, jež jsou vlast­ně jen epi­zo­da­mi v Rolandově živo­tě, epi­zo­da­mi, jež se neje­ví nijak důle­ži­té. Komiksová mini­sé­rie tak najed­nou ztrá­cí náboj a jede vlast­ně už jen na tom, že tohle je „Temná věž“, tak­že super. Jenže ono to tak super není. Kresba se zdá už tro­chu jed­no­tvár­ná, nové posta­vy nedů­le­ži­té, nikam se nepo­sou­vá děj. A to je ško­da. V komik­so­vém pro­ve­de­ní má „Temná věž“ také vel­ký poten­ci­ál, ale roz­hod­ně ne tímhle sty­lem. Přesto jsem doce­la zvě­da­vý, jak se „Pistolník“ v tom komik­so­vém pro­ve­de­ní dál vyví­jel. Další díl si nene­chám ujít už jen pro­to, že to tře­ba bude o něco lep­ší. V tako­vém pro­ve­de­ní je to ale sla­bé, jen díky tomu vydá­ní to vypa­dá o něco lépe, než co uvnitř sku­teč­ně najde­te.