#2010: Moby Dick: Bílá velryba

Kresba: Christophe Chabouté

Rovnou se přiznám, knihu "Bílá velryba" jsem nečetl. Je to jedna z těch knih, které bych si chtěl přečíst, protože odkazy na ni jsou v literatuře i komiksu až příliš časté, mnozí autoři ji označují za zásadní dílo, které ovlivnilo i jejich tvorbu, ale stál je to kniha, kterou mám jen na svém čtenářském seznamu, ale zatím jsem se na ni nedostal. Přesto si myslím, že se najde více lidí, kteří nikdy knihu od Hermana Melvilla nečetli, ale přitom budou vědět, o čem je. Tedy alespoň v těch základních obrysech, i když nebudou tušit, proč je tak rozsáhlá a co v sobě asi má všechno za poselství. Byl jsem pak i zvědavý na to, jak se rozsáhlou knihu, kde je opravdu hodně textu, podařilo převést do komiksové podoby. Jasně, ani komiks "Moby Dick: Bílá velryba" není na komiks hubeňour, má 256 stran, ale ve srovnání se sedmi sty stránkami románu je to přece jen rozdíl.

Adaptace se ujal Chritophe Chabouté, francouzský autor, který se u nás ve velkém díle představuje poprvé, i když ve Francii se jedná o autora, který už tvoří dvacet let. I tohle je důvod, proč si knihu "Moby Dick: Bílá velryba" koupit, protože se jejím prostřednictvím představuje umělec, který je dostatečně vyzrálý, a to jak kresebně, tak i scenáristicky. Co se týká scénáře, je jasné, že nebylo možné převést román dokonale, se všemi jeho myšlenkami, ale Chabouté se toho ujal tak že do popředí vystupuje samotný příběh, který je dobře známý, ale díky tomu, jak si autor hraje s postavami, jak je dokáže dobře vykreslit, dostává se do děje i ta hloubka, která musí být v románovém provedení přece jen ještě znatelnější a tíživější. Kniha "Bílá velryba" není vyhlášená zrovna pro to, že by se četla snadno a odsýpala.

Příběh začíná na ostrově Nantucket, v přístavu, kde nezkušený mladík Izmael hledá práci - chce se nechat najmout na velrybářskou loď, i když s lovem a vlastně ani s mořem nemá žádné zkušenosti. Narazí na harpunáře, podle všeho kanibala, který se jmenuje Kvíkveg. Ani jedna z těchto postav není vyloženě dobře zpracována, jejich motivace nejsou jasné, ale Kvíkveg má svoje dobré momenty. Izmael z komiksového zpracování vychází spíše jako pozorovatel. Posádka lodi Pequod je celkově popisována relativně mělce, ale důležité je to, jak se chovají na moři, jak se chovají k lodi, ke svému poslání a především, jak se chovají ve vztahu ke svému šílenému kapitánu Achabovi, který na moře nevyráží proto, aby ulovil co nejvíce velryb a získal co nejvíce jejich tuku, ale aby se vypořádal s mořskou příšerou, obrovským vorvaněm, který ho připravil o nohu. A nejen o ni.

Herman Melville se ve své knize vyznačuje přesností, pokud se týká popisu života na lodi a lovem velryb. Chaboutému se musí nechat, že i tohle zvládl skvěle zachytit, především pak v kapitole "Rozsekávání", kde je skutečně skvěle zobrazeno, jak dochází ke zpracování velryby přímo na lodi. Velmi tomu dopomáhá kresba, kde i přes relativně velké množství postav se Chabouté postaral o to, abyste se ani na chvíli neztráceli a vždy si byli jistí, na koho se koukáte. Kresba hodně pomáhá atmosféře, a to jak na ostrově, tak pak na lodi i na malých člunech. Tady máte opravdu pocit, že jste na moři, že jste na velrybářské výpravě a že se ocitáte ve velkém nebezpečí. Melvillovu knihu jsem zatím nečetl, nemohu srovnávat, ale jsem si jistý, že komiks nemohl pojmout to, co kniha prezentovala, přesto si myslím, že se jedná o skvělou adaptaci, jednu z nejlepších, jaká se u nás na komiksovém trhu objevila.