5 blízkovýchodních filmů, které musíte vidět

1. Syrská nevěs­ta

Snímek popi­su­je kru­tou rea­li­tu blíz­ko­vý­chod­ní­ho kon­flik­tu, kdy zůstá­va­jí někte­rá roz­hod­nu­tí na celý život. Nevěsta Mona žije v drúz­ské ves­ni­ci na Golanských výši­nách neda­le­ko izraelsko-syrské hra­ni­ce. Za muže si bere Tallála, kte­rý je her­cem a žije v Sýrii. Mona se pro­to už nikdy v živo­tě nebu­de moci vrá­tit zpět do Izraele a opouš­tí tak svou rodi­nu i přá­te­le. Na poza­dí pří­bě­hu pro­bí­há něko­lik rodin­ných dra­mat ovliv­ně­ných tra­di­ce­mi, poli­ti­kou a nábo­žen­stvím.

2. Valčík s Bašírem

Valčík s Bašírem je vel­mi sil­né dra­ma na pome­zí doku­men­tu a hra­né­ho fil­mu. Ač je ani­mo­va­ný, roz­hod­ně není vhod­ný pro děti. S tro­chou nad­sáz­ky se dá nazvat ani­mo­va­nou psy­cho­te­ra­pií. Hlavní hrdi­na Ari se vydá­vá za sta­rý­mi zná­mý­mi, kte­ří mu mají pomo­ci odha­lit, zda se kdy­si účast­nil krva­vých masa­krů v uprch­lic­kých tábo­rech Sabra a Šatíla v Bejrútu.

Snímek vyhrál Zlatý gló­bus, cenu César a byl také nomi­no­ván na Oscara.

3. Persepolis

Snímek Persepolis je ani­mo­va­ným exkur­zem do írán­ské his­to­rie z pohle­du mla­dé dospí­va­jí­cí dív­ky. Příběh humor­ně popi­su­je roz­dí­ly mezi evrop­skou a arab­skou kul­tu­rou a dospí­vá­ní Marjane v Teheránu v obdo­bí islám­ské revo­lu­ce. Tedy v přís­ně ide­o­lo­gic­kém reži­mu.

FIlm vychá­zí z prv­ní­ho írán­ské­ho komik­su, kte­rý napsa­la a nakres­li­la Marjane Satrapi, kte­rá je Francouzskou půvo­dem z Íránu. Zajímavostí je, že teh­dej­ší írán­ská vlá­da pro­tes­to­va­la pro­ti fil­mu dopi­sem smě­řo­va­ným na fran­couz­ské vel­vy­sla­nec­tví a žáda­la o sta­že­ní z pro­gra­mu Bangkokského fil­mo­vé­ho fes­ti­va­lu.

4. Čas, kte­rý zbý­vá

Čas, kte­rý zbý­vá je čás­teč­ně auto­bi­o­gra­fic­ký film nato­če­ný Eliou Sulejmánem, jež popi­su­je 4 eta­py rodin­né­ho živo­ta v Izraeli. Film začí­ná oku­pa­cí Palestiny roku 1948, pro­ti kte­ré bojo­val Sulejmánův otec jako odbo­jář a pokra­ču­je rodin­ným pří­bě­hem až do sou­čas­nos­ti.

Snímek je plný absurd­ní­ho humo­ru a své­ráz­ně popi­su­je život Arabů, kte­ří se sta­li z niče­ho nic cizin­ci ve vlast­ní zemi. Elia Sulejmán se při tvor­bě inspi­ro­val dení­ky vlast­ní­ho otce a dopi­sy mat­ky pří­buz­ným, kte­ří muse­li Izrael opus­tit.

5. Libanon

Čtveřice izra­el­ských vojá­ků v základ­ní služ­bě je vyslá­na tan­kem do již­ní­ho Libanonu. Jejich oči­ma je jen úzká šter­bi­na prů­zo­ru tan­ku. Snímek je psy­cho­lo­gic­kým dra­ma­tem nezku­še­ných vojá­ků v klaus­tro­fo­bic­kém pro­stře­dí, kte­ří jsou vho­ze­ni na nezná­mé a nepřá­tel­ské úze­mí.

Zatímco na řadě mezi­ná­rod­ních fes­ti­va­lů se sním­ku dosta­lo vře­lé­ho při­je­tí, v Izraeli skli­dil roz­po­ru­pl­né reak­ce.

---