#98 - Nenávist (2003)

Pro mě osob­ně - když jsem tenhle film viděl popr­vé - to byl jeden z nej­lep­ších horo­rů. Dnes se na to dívám tro­chu jinak, ale pořád je to pořád­ně děsi­vé.

Nenávist

Ju-On: The Grudge

Japonsko, 2003, 92 minut

Režie: Takashi Shimizu

Scénář: Takashi Shimizu

Hrají:

Takako Fuji (Kayako Saeki)

Yuya Ozeki (Toshio Saeki)

Takashi Matsuyama (Takeo Saeki)

Megumi Okina (Rika Nishina)

Yoji Tanaka (Yûji Toyama)

Původní čty­ři „Ju-Ony“ už byly na strán­kách Necronomiconu recen­zo­vá­ny, ale v rám­ci seri­á­lu o 101 nej­lep­ších horo­rech se vra­cím i k horo­rům, jejichž recen­ze se zde již obje­vi­ly. Ju-On vychá­zí z kla­sic­ké japon­ské legen­dy, kdy ve chví­li, když oso­ba umí­rá násil­nou smr­tí v hně­vu, její duch zůstá­vá na zemi a běs­ní. A čím více vraž­dí, tím více se klet­ba šíří. Film, je roz­dě­len do čtyř nechro­no­lo­gic­ky pro­po­je­ných poví­dek, kte­ré na sebe však s urči­tou logi­kou nava­zu­jí – viz člá­nek „Popis děje - Ju-On: The Grudge“ – a všech­ny povíd­ky jsou pro­po­je­ny smr­tí.

Snímek má něko­lik základ­ních pozná­va­cích zna­me­ní – kro­mě smr­tí, jsou to koč­ky, mod­rý kluk a mod­rá žena. Ne, nemys­lím tím Šmouly, ale duchy, kte­ří jsou v jed­né ze svých podob prá­vě mod­ří. Tahle podo­ba je tou děsi­věj­ší. „Kruh“ při­šel s japon­ský­mi duchy, Ju-On jejich mysti­ku roz­vi­nul do napros­to neza­po­me­nu­tel­né podo­by. Snímky Takoshiho Shimizu vás budou děsit i ve spa­ní, a to i přes­to, že po něko­li­ká­tém zhléd­nu­tí (mož­ná i napo­pr­vé) uvi­dí­te chy­by, kte­ré jsou pře­de­vším v nelo­gič­nos­ti, ale také v jed­no­du­chos­ti a nai­vi­tě někte­rých zábě­rů. To ani nemlu­vím o tom, že herec­ké výko­ny nejsou nikterak osl­ňu­jí­cí. Tak tro­chu se nám do popře­dí dostal ame­ric­ký styl děsit, naštěs­tí stá­le oko­ře­ně­ný japon­skou kul­tur­ní jedi­neč­nos­tí.

Ne, nemůžu tvr­dit, že „Nenávist“ je doko­na­lý film, i když jsem z téhle série byl hod­ně odvá­za­ný, ale roz­hod­ně se jed­ná o ten typ horo­rů, na kte­rý pros­tě neza­po­me­ne­te. Když sérii zná­te, tak už sama scé­na, kdy se Rika blí­ží k pro­kle­té­mu domu je děsi­vá. Říkáte pečo­va­tel­ce, aby se radě­ji oto­či­la a co nej­rych­le­ji vypadla, pro­to­že jest­li to neu­dě­lá, bude se muset setkat s malým Toshiem a jeho mamin­kou Kayako, kte­ří roz­hod­ně nejsou pří­jem­ný­mi spo­leč­ní­ky. Potkat někde toho malé­ho Šmoulu, tak váž­ně nevím.

„Nenávist“ se pyš­ní napros­to neza­po­me­nu­tel­ný­mi scé­na­mi, kte­ré jsou sku­teč­ně děsi­vé a při­nu­tí vás mini­mál­ně k tomu, abys­te se v sedač­ce oší­va­li. Navíc se už jed­ná o scé­ny iko­nic­ké a kul­tov­ní. Jsou to zejmé­na scé­na, kdy Kayako po bři­še a s ruka­ma roz­ta­že­ný­ma od sebe sestu­pu­je ze scho­dů, nebo vůbec kdy­ko­li se tak odpor­ně pohy­bu­je, scé­na při spr­cho­vá­ní s rukou ve vla­sech, a samo­zřej­mě také scé­na, kdy ta bes­tie vyle­ze na dív­ku zpod deky. Když už člo­věk není v bez­pe­čí ani v poste­li, tak kde sak­ra? Myslím, že tahle scé­na mě popr­vé dosta­la ze všech nej­ví­ce, pro­to­že mám už z dět­ství zafi­xo­vá­no, že když ležím na poste­li, musím mít sko­ro celé tělo při­kry­té. Hlavně nohy, kte­ré abso­lut­ně nesmí přes postel pře­ku­ko­vat. Film v tom­to ohle­du vel­mi úspěš­ně úto­čí na dět­ské a pod­vě­do­mé stra­chy.

Ju-On není geni­ál­ním sním­kem, jak jsem si prve mys­lel, ale roz­hod­ně je sním­kem, kte­rý skvě­le poba­ví a vydě­sí. Přiznám se, že když sly­ším ten odpor­ný krka­vý zvuk, kte­rý Kayako vydá­vá, mra­zí mě. Na tenhle zvuk by si měl dát Shimizu patent, pro­to­že to je váž­ně děsi­vá zrůd­nost.

Proč film zařa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Skvělé horo­ro­vé scé­ny, jež sku­teč­ně doká­žou nahnat strach. I když budou kri­ti­ci tvr­dit, že film odrá­ží změ­ny ve spo­leč­nos­ti, stej­ně je hlav­ním smys­lem „Nenávisti“ děsit, a to se daří dob­ře. Už jen pro­to film uzná­vám, pro­to­že mno­ho horo­rů, kte­ré jsou nato­če­ny jen pro­to, aby vzbu­di­ly strach, pros­tě nefun­gu­jí.

Proč film neza­řa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Mírné nelo­gič­nos­ti (posta­va musí již dáv­no vidět „děsi­vou scé­nu“, ale lek­ne se až ve chví­li, kdy ji zabe­re kame­ra) tro­chu naru­šu­jí vyzně­ní fil­mu. Pro někte­ré­ho divá­ka může být pro­blé­mem sle­do­vat tok fil­mu díky nechro­no­lo­gic­ké­mu řaze­ní jed­not­li­vých kapi­tol. Pro mě osob­ně však tohle není na ško­du.

Další film pat­ří­cí mezi „101 nej­lep­ších horo­rů“ vyjde 25.1.2021

---

Článek je sou­čás­tí seri­á­lu 101 nej­lep­ších horo­rů na inter­ne­to­vém maga­zí­nu Horor-Web.cz.

---

---