Alkohol, ústavní léčba a prohýřený talent

Jméno Jan Šimák je asi zná­mé kaž­dé­mu fot­balové­mu fanouš­ko­vi, kte­rý se již něja­ká léta zají­má o dění v čes­ké nej­vyš­ší sou­tě­ži a o kra­ján­ky půso­bí­cí v zahra­nič­ních sou­tě­žích. Jan Šimák pla­til za jeden z nej­vět­ších talen­tů, kte­rý však nedo­ká­zal plně roz­vi­nout kvů­li hýře­ní, špat­né živo­to­sprá­vě a alko­ho­lu. I přes­to se však dostal do němec­ké Bundesligy, o čemž se řadě hrá­čů může jen snít.

Je to ško­da, pro­to­že dívat se na něj na hřiš­ti, když měl zrov­na své „lep­ší obdo­bí“, byla oprav­du nád­he­ra. Fotbal hrát oprav­du uměl, i v Německu zane­chal vel­mi dob­rý dojem. Ještě dnes když řek­ne­te jeho jmé­no před někým, kdo se o fot­bal oprav­du zají­má, stá­le usly­ší­te „Großes Talent“.

Šimákova kariéra v kostce

Jan Šimák byl své­ho času pova­žo­ván snad za nej­vět­ší talent v České repub­li­ce. Rodák z Tábora se popr­vé před­sta­vil v čes­ké nej­vyš­ší sou­tě­ži v dre­su Blšan. Za Blšany ode­hrál cel­kem čty­ři sezó­ny, z nichž dvě byly v prv­ní lize a dvě ve dru­hé lize. V roce 2000 z Blšan zamí­řil do teh­dy dru­ho­li­go­vé­ho Hannoveru, s nímž postou­pil do Bundesligy a v roce 2002 ode­šel do Bayeru Leverkusen. Ovšem v Leverkusenu se Šimák nepro­pra­co­val do základ­ní sesta­vy a měl nesho­dy s tre­né­rem i spo­lu­hrá­či. Kvůli tomu ode­šel zpět na hos­to­vá­ní do Hannoveru. Po šes­ti kolech však Šimák odjel do Čech a do Německa se nevrá­til. V Leverkusenu ukon­čil smlou­vu, načež si dal od fot­balu pau­zu Po roce nic­ne­dě­lá­ní se roz­ho­dl vyu­žít nabíd­ku z čes­ké nej­vyš­ší sou­tě­že, kde si ho vyhléd­la praž­ská Sparta, s níž zís­kal dva titu­ly mis­tra ligy. Po nedob­ro­vol­ném odcho­du ze Sparty půso­bil v dru­ho­li­go­vé Jeně, Stuttgartu, Mohuči a zno­vu v Jeně. V roce 2012 se roz­ho­dl vrá­tit do vlas­ti a půso­bil v bar­vách dru­ho­li­go­vé­ho Táborska, v němž hrál až do léta 2014. Po roč­ní­ku ve tře­ti­li­go­vých Bohemians se Šimák vydal do dru­ho­li­go­vých Českých Budějovic, kde stá­le půso­bí. Za zmín­ku sto­jí i fakt, že Šimák na jeden polo­čas nakou­kl do čes­ké repre­zen­ta­ce v rám­ci pří­prav­né­ho utká­ní pro­ti Slovensku, kte­ré se ode­hrá­lo v srpnu 2002.

Obrovské problémy s alkoholem, absolvoval i ústavní léčbu

Po nepo­ve­de­ných půso­be­ní v Německu skončil na krát­ký čas v péči léka­řů kvů­li závis­los­ti na alko­ho­lu. Ostatně s alko­ho­lem se Šimák potý­kal od počát­ku fot­balové kari­é­ry. Do Blšan se dostal v osm­nác­ti letech a začal tro­chu více zlo­bit, tak­že musel pře­bý­vat u tre­né­ra Miroslava Beránka, jenž v tu dobu Blšany vedl. Šimák to komen­to­val slo­vy „to byla v jed­nu dobu spí­še vel­ká par­ty než pro­fe­si­o­nál­ní pří­stup k prá­ci.“ Během půso­be­ní v praž­ské Spartě absol­vo­val Šimák pro­ti­al­ko­hol­ní léčbu, což sám oko­men­to­val slo­vy: „Začal jsem mít, měl jsem hod­ně pro­blé­mů. Došel jsem za tre­né­rem, s nímž jsme se dohod­li, že pokud se můj alko­ho­lo­vý exces ješ­tě jed­nou sta­ne, tak půjdu do léčeb­ny. Situace se opa­ko­va­la, nastou­pil jsem ústav­ní léčbu a po třech měsí­cích jsem se vrá­til do Sparty.“ Kromě pro­blé­mů s alko­ho­lem se Šimákova kari­é­ra vyzna­čo­va­la tvr­do­hla­vos­tí, s čímž čas­to­krát nara­zil. Ostatně i jeho angaž­má ve Spartě skonči­lo kvů­li nesho­dám s tre­né­rem Michalem Bílkem, kte­rý ho pro nespo­leh­li­vost vyřa­dil do zálož­ní­ho týmu. Jan Šimák se při­bli­žu­je ke kon­ci své kari­é­ry, jež však moh­la mít mno­hem lep­ší zvuk, jen kdy­by se talen­to­va­ný fot­balista napl­no věno­val své­mu řemeslu.

---