Angelika a sultán - Angélique et le sultan (1968)

Hodnocení článku

(1 hla­sů, prů­měr: 5,00 z 5)

Loading...

Snímek Angelika a sul­tán je posled­ním fil­mem z pen­ta­lo­gie o krás­né Angelice, nato­če­ným kon­cem 60. let ve francouzsko-německo-italské kopro­duk­ci. V čes­ko­slo­ven­ských kinech se ovšem pro­mí­tal jako čtvr­tý v pořa­dí, tepr­ve po něm násle­do­val dru­hý díl Báječná Angelika. Příběh vyprá­ví o tom, jak Angelika doved­la vzdo­ro­vat mykén­ské­mu krá­li, než koneč­ně s pomo­cí Colina Paturela spo­či­nu­la v náru­čí své­ho milo­va­né­ho Joffreye de Peyraca.

Poté, co byla Angelika vysvo­bo­ze­na z krét­ské­ho otroc­tví, pro­rad­ný mar­kýz d’Escrainville ji opět une­sl. Peyracovi se však poda­ří opra­vit aspoň nej­vět­ší ško­dy na své lodi, zachvá­ce­né požá­rem, a jme se stí­hat únos­ce. Zmocní se po lítém boji jeho lodi, Angelika však na ní již není - byla pro­dá­na pře­kup­ní­ko­vi Mezzo Mortemu a ten ji v noci odve­zl na malém člu­nu. Rozhořčený Peyrac dá při­vá­zat Escrainvilla ke zbyt­ku sto­žá­ru a pone­chá loď s mrt­vou posád­kou své­mu osu­du. Pak zamí­ří k Alžíru.

Angelika se dosta­ne do rukou Osmana Ferradžiho, pána haré­mů jeho Veličenstva Mulaje Rašída, krá­le mykén­ské­ho. Peyrac sám nased­ne do malé­ho člu­nu a dá se zajmout otro­kář­skou lodí, aby se dostal do Alžíru. Na lodi se setká s kra­ja­nem a spo­jen­cem Simonem Bolbecem. Ve věze­ní impro­vi­zu­jí hád­ku a rvač­ku. Jeden ze žalář­ní­ků je Peyracovým slu­žeb­ní­kem a dopo­mů­že mu k svo­bo­dě. Turecký vysla­nec mu sice poskyt­ne azyl ve svém domě, ale pro­ti mykén­ské­mu krá­li se neod­vá­ží zasáh­nout.

Osman při­vá­ží Angeliku do Mykén. Nejdříve dá své­mu vlád­ci jako vzác­nou kořist ang­lic­ké­ho hřeb­ce a Angeliku zatím zata­jí. Zavře ji do spod­ní­ho haré­mu, kde jsou zavr­že­né ženy. Zde Angelika vyslech­ne smut­nou his­to­rii otro­ky­ně odsou­ze­né k smr­ti za to, že se zami­lo­va­la do křes­ťan­ské­ho zajat­ce, a je svěd­kem její bru­tál­ní popra­vy. Přesto odmít­ne pře­jít do hor­ní­ho haré­mu a stát se sul­tá­no­vou milen­kou. V aré­ně má být při vel­ké slav­nos­ti obě­to­ván vůd­ce křes­ťan­ských otro­ků Colin Paturel, kte­rý odmí­tl při­jmout moha­me­dán­skou víru. Divoký tygr je ovšem pře­žrán a Colina se ani nedo­tkne. Sultán dá Colinovi milost, ale jen nao­ko. Když mu chce vlast­no­ruč­ně setnout hla­vu, ukry­tá Angelika, kte­rá vše sle­do­va­la se zata­je­ným dechem, vykřik­ne hrů­zou. Oslní sul­tá­na svou krá­sou a ten daru­je Colinovi život. Angelice věnu­je svůj rubí­no­vý prs­ten na zna­me­ní příz­ně. Přejde do hor­ní­ho haré­mu, ale stá­le je odhod­lá­na vzít si radě­ji život, než pod­leh­nout sul­tá­no­vi. Za uráž­ku je veřej­ně zbi­čo­vá­na. Osman jí peč­li­vě ošet­ří rány a pře­mlou­vá ji, aby se pod­vo­li­la sul­tá­no­vi. Colin při­pra­vu­je rafi­no­va­ný plán útě­ku.

Jednoho dne se jaké­musi němé­mu otr­han­ci roz­trh­ne na tržiš­ti vak a z něho se vysy­pe nezvyk­lé množ­ství ryzí­ho zla­ta. Sultán ho donu­tí, aby ho odve­dl na mís­to, kde zla­to zís­kal. Je to kde­si v horách dva dny jízdy od měs­ta. Sultán tam odje­de se svým prů­vod­cem a této pří­le­ži­tos­ti vyu­ži­je Colin k útě­ku s Angelikou. V posled­ním oka­mži­ku ji zachrá­ní před krá­lo­vou favo­rit­kou Lejlou Ajšou, kte­rá žár­lí na Angeličinu krá­su a chce ji zavraž­dit. Colin ji pře­mlu­ví, aby jim radě­ji dopo­moh­la k útě­ku. Ve skal­ní jes­ky­ni se sul­tán setká­vá s Rescatorem, kte­rý zná tajem­ství kame­ne mudr­ců. Je ocho­ten vymě­nit toto tajem­ství za Angeliku a sul­tán nabíd­ku při­jí­má.

Markýza mezi­tím prchá se svý­mi prů­vod­ci Colinem a Vatevillem přes poušť k moři. Mulaj Rašíd se vra­cí do měs­ta, aby spl­nil svůj slib a ode­vzdal Angeliku Peyracovi. Dozvídá se však o jejím útě­ku. Celá sul­tá­no­va armá­da se vydá stí­hat uprch­lí­ky. Vateville se vydá na výzvě­dy, ale je zastře­len vojá­ky. Angelika s Colinem dojdou k moři, kde má na ně čekat pla­chet­ni­ce. V posled­ní chví­li jsou obklí­če­ni sul­tá­no­vý­mi vojá­ky. Angelika pro­sí Colina, aby ji zastře­lil, pro­to­že nechce zno­vu pad­nout do sul­tá­no­vých rukou. Colin ji milu­je a je ocho­ten její přá­ní spl­nit. V posled­ním oka­mži­ku je zastře­len a Angelika pro­ci­tá z mdlob v náru­čí milo­va­né­ho man­že­la Joffreye.

Herecké obsazení:

Angelika: Michèle Mercier. Joffrey de Peyrac: Robert Hossein. Markýz d’Escrainville: Roger Pigaut. Osman Ferradži: Jean-Claude Pascal. Colin Paturel: Helmuth Schneider. Jason: Ettore Manni. Vateville: Jacques Santi. Coriano: Bruno Dietrich. Mezzo Morte: Arturo Dominici. Sultán Mulaj al Rašíd: Aly Ben Ayed. Simon Bolbec: Henri Cogan. Turecký vel­vy­sla­nec: Erno Crisa. Lejla Ajša: Wilma Lindamar. Vezeňkyně: Manja Golec.

Filmový štáb:

Režie: Bernard Borderie. Asistent režie: Hassen Daldoul, Jean-Claude Giuliani a Paul Nuytens. Scénář: Bernard Borderie a Francis Cosne. Kamera: Henri Persin. Hudba: Michel Magne. Architekt: Robert Giordani. Kostýmy:Rosine Delamare. Střih: Christian Gaudin. Zvuk: Jean Nény, Antoine Petitjean. Masky: Jacqueline Juillard, Huguette Lalaurette, Maguy Vernadet. Dialogy: Pascal Jardin. Produkce: Films Borderie S.A. (C.I.C.C.) (Paris); Francos Films S.A. (Paris); Cinéphonic S.A. (Paris); KG Divina-Film GmbH & Co. (München); Fono Roma S.p.A. (Rom). Producent:Francis Cosne. Délka fil­mu: 98 min. Formát: 35 mm, 2,35:1. Francouzská pre­mi­é­ra: 23. srp­na 1968.

Režie čes­ké ver­ze: Irena Skružná. České dia­lo­gy: Bohumil Štěpánek. Majitel mono­po­lu: Ústřední půj­čov­na fil­mů, Praha. Promítání povo­le­no: 14. břez­na 1969. Premiéra: 18. pro­sin­ce 1970. Heslo pro pla­kát: Krásná mar­ký­za andě­lů v zemi dál­né­ho ori­en­tu. Seznam reklam­ní­ho mate­ri­á­lu: pla­kát A1, A3, tex­to­vý pla­ká­tek, série foto­sek, dia­po­zi­tiv, reklam­ní sní­mek.

Další názvy:

Francie: Angélique et le sul­tan. Německo: Angélique und der Sultan. Itálie: Angelica e il gran sul­ta­no. Polsko:Angelika i sul­tan. Finsko: Angelika ja sult­ta­a­ni. USA: Angelique and the Sultan. Švédsko: Angelique och sul­ta­nen. Řecko: I ange­li­ki kai o soul­ta­nos.