Brak

Brak
Český Trainspotting začí­na­jí­cí­ho Karla Spěváčka.

Honza, Karel a Petr dosta­nou bez­va nápad. Honzovi rodi­če odjíž­dě­jí do Francie - proč si teda nepůj­čit vol­nej kvar­týr k pořád­ný pařbě? A pro­to­že vyjma Karla nema­jí pod pal­cem něja­kou pri­ma koč­ku, roz­hod­nou se pro ryze pán­skou noč­ní jízdu. Vodky i trá­vy je dosta­tek, zába­va se roz­jíž­dí. Když po pár join­tech Petr navrh­ne, že by to pře­ce jen něja­kou tu roš­těn­ku chtě­lo, kon­tak­tu­jí při­pi­tí a řád­ně nadr­že­ní klu­ci pro­sti­tut­ku jmé­nem Nicol. A Nicol oprav­du při­chá­zí. Předvádí kon­ster­no­va­ným kama­rá­dům sku­teč­ně exce­lent­ní striptýz a pak jed­no­mu po dru­hém v sou­kro­mí lož­ni­ce Honzových rodi­čů pomá­há zba­vit se nahro­ma­dě­né­ho vzru­še­ní a spl­nit ty nej­krás­něj­ší sny. Ovšem jen do oka­mži­ku, kdy jak­si vytuh­ne. Bohužel pro trio uspo­ko­jo­va­ných muš­ke­tý­rů vytuh­ne v důsled­ku pře­dáv­ko­vá­ní se koka­i­nem nadob­ro.

A tak se skvě­le roz­je­tá pár­ty mění v noč­ní můru. Hoši se musí posta­rat nejen o její mrt­vé tělo, ale řád­ně zpa­ci­fi­ko­vat i při­drz­lé­ho poslíč­ka piz­zy, kte­rý nasta­lou situ­a­ci záhy pocho­pil a chce z ní něco vytě­žit (nej­lé­pe pra­chy na něja­kou malou motor­ku). Ke vší smů­le není piz­zo­noš posled­ním neví­ta­ným hos­tem této noci, neboť na inspek­ci při­chá­zí i Nicolin pasák Iggi, kte­rý si hod­lá zkon­t­ro­lo­vat, jak pro­bí­há pra­cov­ní smě­na jeho zaměst­nan­ky­ně, a roz­hod­ně není nad­šen, že mu Nicol už žád­nou kač­ku nevy­dě­lá. Trpké ran­ní pro­bu­ze­ní klu­ků při­ná­ší kro­mě not­ně bola­vých hlav i klí­čo­vou otáz­ku posled­ních hodin: Kam s ní?

V roce 2000 vyhlá­si­ly a.s. Ateliéry Bonton Zlín spo­lu s Vyšší odbor­nou ško­lou fil­mo­vou ve Zlíně nul­tý  roč­ník sou­tě­že o nej­lep­ší scé­nář, kte­ré se moh­li zúčast­nit stu­den­ti fil­mo­vých škol v Česku i na Slovensku. Cílem sou­tě­že, kte­rá by se měla stát kaž­do­roč­ní, je maxi­mál­ně umož­nit mla­dým fil­mo­vým tvůr­cům účast na dlou­ho­me­tráž­ních níz­ko­roz­počto­vých sním­cích. Scénář fil­mu Brak, kte­rý je nyní uvá­děn do kin, se stal vítě­zem zmi­ňo­va­né­ho nul­té­ho roč­ní­ku a je pod ním pode­psán Karel Spěváček, kte­rý film záro­veň i reží­ro­val. Svůj debut pojal jako kla­sic­kou čer­nou kome­dii, v níž se tro­ji­ce mla­dí­ků dostá­vá do pěk­né bryn­dy a řeší pro­blém s mrt­vým tělem. Námět sice nos­ný, ale vysky­tu­jí­cí se v kaž­dém tře­tím sním­ku toho­to žán­ru.  Spěváček ovšem ani ori­gi­nál­ní být netou­ží, spíš nao­pak. Ve vel­kém si půj­ču­je scé­ny, moti­vy a repli­ky (či dokon­ce posta­vy) z jiných čes­kých i cizích fil­mů a nijak se tím neta­jí. Nechce tyto fil­my vykrá­dat, ale sna­ží se divá­ka x-krát vidě­ný­mi scé­na­mi v jiném aranž­má, pro­stře­dí a pří­bě­hu poba­vit. A tak jsme svěd­ky (nejen) úvod­ní scé­ny z kul­tov­ní­ho Pulp Fiction nebo jízdy ze Svěrákovy Jízdy. Na řadu dal­ších fil­mů jen nará­ží (Pátek tři­nác­té­ho), stej­ně jako pod­sou­vá do úst jed­not­li­vým posta­vám drob­ně upra­ve­né reklam­ní slo­ga­ny (Zavřete oči, odchá­zím).

Zábavě má slou­žit co nej­lé­pe odpo­zo­ro­va­ná a nej­přes­ně­ji repro­du­ko­va­ná mlu­va dneš­ní mla­dé gene­ra­ce. Ve fil­mu se tak hovo­ří vel­mi vul­gár­ně - hrubým odha­dem vychá­zí v prů­mě­ru dvě spros­tá slo­va na jed­nu větu jed­no­du­chou, při­čemž výra­zy typu vole či prdel pat­ří do té jem­něj­ší slov­ní záso­by postav. I z toho­to hle­dis­ka bude asi hod­ně dis­ku­to­va­ná pří­stup­nost sním­ku, kte­rou dis­tri­bu­tor sta­no­vil na 15 let. Podtrženo, sečte­no - ze sním­ku čiší sna­ha úto­čit na brá­ni­ci divá­ka za kaž­dou cenu, což se daří vel­mi nevy­vá­že­ně: momen­ty, kte­ré oprav­du budí smích v pub­li­ku jsou stří­dá­ny pasá­že­mi téměř trap­ný­mi, v nichž je např. pou­ži­tí hrub­ších výra­zů zce­la samo­ú­čel­né. Asi nej­ví­ce pove­de­ná na celém sním­ku je hudeb­ní dra­ma­tur­gie, kte­rou má na svě­do­mí sám reži­sér. Starší i nověj­ší sklad­by pře­de­vším čes­ké pro­ve­ni­en­ce svým tex­tem tref­ně a vtip­ně dotvá­ře­jí situ­a­ce na plát­ně.

Své si odve­dl kame­ra­man Tomáš Kresta - k nej­lé­pe sní­ma­ným scé­nám pat­ří ta s tan­čí­cí a svlé­ka­jí­cí se Nicol. Její před­sta­vi­tel­kou není nikdo jiný než býva­lá por­nohvězda Paula Wild, kte­rá svou leti­tou pro­fe­si pově­si­la na hře­bí­ček před dvě­ma lety a nyní se sna­ží stát se seri­oz­ní hereč­kou. Role Nicol je její prv­ní nepor­no­gra­fic­kou - ovšem o Pauliných dal­ších herec­kých ambi­cích toho pří­liš nena­po­ví, pro­to­že zde nepřed­vá­dí pří­liš jiné­ho, než na co byla zvyk­lá. Každopádně pohled na její doko­na­lé tělo roz­hod­ně špat­ný není. Zajímavou, důle­ži­tou a řád­ně drs­nou roli dostal zpě­vák Jiří Korn, pro něhož je účast na Braku dru­hou vel­kou fil­mo­vou pří­le­ži­tos­tí. Ta prv­ní je sice star­ší­ho data, ale urči­tě jen málo­kdo si nevzpo­me­ne na dob­rá­ka Honzu, kte­rý se málem stal krá­lem. Postavy chla­pec­kých hrdi­nů, přes­to­že mají logic­ky více pro­sto­ru, bohu­žel tak výraz­né nejsou a dosti splý­va­jí.

Spěváčkův Brak urči­tě roz­če­ří sto­ja­té vody čes­ké­ho fil­mu posled­ní doby. Zcela jis­tě si najde zary­té odpůr­ce stej­ně jako vděč­né fanouš­ky, neboť při­znej­me si, vku­su sou­čas­ných tee­nage­rů jde setsa­kra­ment­sky po krku. Zda „ten­to útok“ bude dosta­ču­jí­cí k tomu, aby se Brak stal dra­vou šti­kou podob­nou dnes již kul­tov­ním Samotářům, uká­že čas. Pravděpodobněji se ovšem jeví vari­an­ta , že jej čeká osud vánoč­ní­ho kap­ra: vět­ši­na si pochut­ná, ovšem na Silvestra si na něj už nevzpo­me­ne.