BRATŘÍČEK KAREL

OSUDY KARLA KRYLA POLSKÝM POHLEDEM
Nový pohled na legen­dár­ní­ho pís­nič­ká­ře, kte­rý se stal sym­bo­lem Pražského jara

„Bratříček Karel“ uka­zu­je  tra­gic­ké osu­dy legen­dy dvou čes­ko­slo­ven­ských revo­lu­cí – 1968 a 1989. Dokument při­bli­žu­je spous­tu nezná­mých udá­los­tí ze živo­ta Karla Kryla a před­sta­ví zají­ma­vé archi­vy, kte­ré zatím neby­ly šir­ší veřej­nos­ti zná­my. Texty jeho pís­ní jsou dodnes aktu­ál­ní – byl vizi­o­nář, před­ví­dal budouc­nost, ale záro­veň výbor­ně reflek­to­val sou­čas­nost. Věčný rebel… 

Co bylo tak při­taž­li­vé­ho na „malém zpě­vá­ko­vi s vel­kým hla­sem“, že více než dva­cet let po jeho smr­ti lidé stá­le zpí­va­jí jeho pís­nič­ky a čtou jeho poezii? Jaké je mís­to uměl­ce v tra­gic­kých ději­nách vlas­ti? Může jed­not­li­vec ovliv­nit chod dějin? Jaký vliv na psy­chi­ku tvůr­ce mají jeho trau­ma­tic­ké zážit­ky z dět­ství? Byl Kryl obě­tí dějin své­ho náro­da? Milovaly ho davy, ale umí­ral opuš­tě­ný a zatrpk­lý – pro­to­že nikdy nedě­lal kom­pro­mi­sy. Tyto a dal­ší otáz­ky se roz­hod­la polo­žit autor­ka fil­mu Krystyna Krauze.

Celovečerní doku­men­tár­ní film o význam­né posta­vě čes­ké­ho bar­da na poza­dí evrop­ských dějin 20. sto­le­tí vzni­kl v česko-polské kopro­duk­ci. Kromě čes­kých zná­mých a pří­buz­ných (Jan Kryl, Miroslav Kovařík, Jaroslav Hutka, Vladimír Merta, Jiří Černý, Karel Jadrný, Friedrich Taussig a dal­ší) vyprá­vě­jí o svých setká­ních s Krylem také Poláci: Agnieszka Holland, Andrzej Zajączkowski, Alfred Znamierowski, pís­nič­kář­ka Antonina Krzysztoń a zpě­vá­ci Jacek Kleyff a Michał Tarkowski.

Distribuční pre­mi­é­ra 17.11. 2016

Kromě neslav­něj­ších pís­ni­ček, kte­ré nazpí­val v češ­ti­ně i pol­šti­ně – Anděl, Jeřabiny, Rakovina, Veličenstvo kat, Pasážová revol­ta - usly­ší­me pro­mlou­vat Karla Kryla z dosud nezve­řej­ně­ných nahrá­vek z Rádia Svobodná Evropa a dal­ších ama­tér­ských zázna­mů.

Film je para­lel­ním živo­to­pi­sem Karla Kryla a reži­sér­ky, kte­rá se naro­di­la v pol­ském Gdaňsku, ve čtvr­ti Oliva. Právě Gdaňsk se stal poz­dě­ji koléb­kou pol­ské Solidarity a Krylova píseň Ve jmé­nu huma­ni­ty
(v pol­ské ver­zi Organy w Oliwie) byla prv­ní umě­lec­kou reflexí udá­los­tí z pro­sin­ce 1970, kte­ré se sta­ly před­zvěs­tí vzni­ku pol­ské­ho revo­luč­ní­ho hnu­tí a násled­né­ho pádu komu­nis­mu.

Režisérka je záro­veň vypra­věč­kou doku­men­tu; její život­ní osud je úzce spjat tvor­bou i osob­ní­mi kon­tak­ty s Karlem Krylem. Tímto fil­mem mu „splá­cí“ dluh. Je to záro­veň para­lel­ní pří­běh osu­dů našich sou­sed­ních zemí, vzta­hu Kryla k Polsku a Polákům. Karel Kryl zpí­val spous­tu svých pís­ní v pol­šti­ně: v roce 2014 v Čechách vyšla deska Solidarita – záznam kon­cer­tu v Německu, jenž Kryl věno­val pol­ským exu­lan­tům, kte­ří se ocit­li na Západě po vyhlá­še­ní výji­meč­né­ho sta­vu v pro­sin­ci 1981. Jeho osu­dy byly spja­té s Poláky od rané­ho mlá­dí a spo­lu­prá­ce s nimi v rádiu Svobodná Evropa toto přá­tel­ství ješ­tě pro­hlou­bi­la. V 80tých letech 20. sto­le­tí byl Kryl v Polsku vel­mi oblí­be­ný díky samizda­to­vé kaze­tě zpě­vač­ky Antoniny Krzysztoń. Jeho nepo­ve­de­ný návrat do vlas­ti odstar­to­va­lo setká­ní exi­lu s obča­ny Československa v pol­ské Vratislavi dva týd­ny před same­to­vou revo­lu­ci.

---