V podzemních prostorách pekla Jakub s Dominikem zápasili s horkem, protože byly navlečeni v chlupatých kostýmech. Nepostradatelným pomocníkem se tak stal vějíř, který pomáhal k ochlazení. A tato rekvizita se hodila i při natáčení na dalších lokacích, především v Přerově nad Labem, kde bylo opravdu velké horko. Filmaři během natáčení vypili 2 palety jedenapůl litrových balení vody a dokonce 5 palet malých půllitrových lahviček.
Celkem bylo použito 103 kostýmů, některé byly vytvořené speciálně pro film – nejnáročnější a nejnákladnější jsou zdobné šaty Lucipera, jehož hraje Karel Dobrý. Kostým vznikl z návrhu Josefa Jelínka a byl doplněn ručně dělanou parukou. Celý komplet se nedal sesadit z fundusových kousků, takže tento kostým byl navržen a ušit od A do Z. S výškou postavy Karla Dobrého kostým ožil a nadpřirozeno vstoupilo z dávných dob do současnosti.
Velmi nákladné byly šaty pro kněžnu, kterou hraje Jana Bernášková a kostým hraběte Davida Gránského. Kostýmy doplňuje 7 paruk – po 2 mají kněžna Jana Bernášková, hrabě Davida Gránského a také Jakub Prachař jednu pro čertovskou a jednu pro lidskou podobu. Jedna paruka stačila králi pekel, naopak Dominick Benedikt se obešel bez paruky, jen s napletenými barevnými prameny, všichni hlavní čerti pak mají na míru vyrobené rohy.
Inventář kostýmů a rekvizit zapůjčilo Barrandov Studio a.s. – Fundus – půjčovna kostýmů a rekvizit.
V pekle Čertovina se natáčela řada zvláštních a světelných efektů a také velké komparsní scény s čerty, které vesměs představovali „zaměstnanci“ zábavního parku.
Nebezpečná byla scéna se zmijí, kdy se Sara Sandeva jako Hanička musela bosa pohybovat v blízkosti „hadího herce“.
Kromě hada si ve filmu zahrálo 5 koní, velké množství domácích zvířat - slepice, kachna s housaty, ovce, kozy a ve scéně s kněžnou Janou Bernáškovou také 5 cvičených papoušků.
„Musím říct, že práce s papoušky, kterých bylo pět, mě trošku zaskočila. Nosila jsem je i na ruce, a tak jsem se bála, abych jim neublížila, nezlomila křídlo nebo nožičku a překvapilo mě, jak jsou hrozně těžcí a že je docela namáhavé je držet a tancovat s nimi,“ svěřila se Jana Bernášková.
Štáb musel pořídit také řadu speciálních rekvizit. Bylo třeba dovybavit peklo a pořídit rustikální nábytek a rekvizity do statku a světnic. „Velmi obtížné bylo najít lokaci statku,“ říká producentka Dana Voláková. „Vždycky, když jsme našli budovu, která se nám z vnějšku velmi líbila a odpovídala dobovou lidovostí, vešli jsme dovnitř a první, co jsme viděli, byl moderní bazén…“
Nejnáročnější pak bylo vytvořit prostor, kde byla schována truhla s pokladem, která se Janovi otevře v jeskyni. Vše se vyrábělo na míru, promyšlený otevírací systém a i truhla se vyráběla přímo pro tento film, tak aby působila dojmem robustnosti, ale přitom byla snadná na manipulaci.
Největší scénou byla tancovačka v hospodě. Kromě herců byl na place i soubor lidových písní a tanců v krojích.
Asi nejobtížnější scénou byl pád kamene. Vzhledem k rozměru samozřejmě kámen nebyl reálný, ale šlo o uměle vytvořenou rekvizitu. Kámen musel být lehký, aby herce při natáčení nezranil, mohlo se s ním snadněji manipulovat, ale zároveň musel působit mohutně, protože zlý sedlák Kopyto jím chtěl Jana zavalit. Proto byl kámen vytvořen ze speciálního tvrzeného polystyrénu, aby vydržel opakované záběry pádu. Na povrchu měl barevný nástřik a polep, kterým se vytvořily různé nerovnosti. Aby byla vytvořená iluze kamene, který dlouho ležel v lese, proto na něj rekvizitáři nalepili umělé listy a napodobeniny mechu, aby působil zcela autenticky. Pád kamene se točil skutečně v reálu v exteriérech v lese.
Zvláště poslední natáčecí dny byly plné akčních scén, a tak když vše šťastně skončilo, nechal se pan režisér slavnostně ostříhat uměleckou maskérkou Nevenou Thielovou, a to přímo na place za asistence celého štábu.
„Stáli při nás všichni čerti svatí - točili jsme poslední záběry, hřmělo, padlo pár kapek deště a jen jsme dotočili, začala bouřka a do Prahy jsme z placu odjížděli v lijáku,“ říká producentka Dana Voláková.
Nejnovější komentáře