Lars von Trier sice pochází (z filmového pohledu) z relativně nevýznamného Dánska, ale jeho jméno již působí jako punc kvality. Von Trier však není jediným Dánem, který točí dobré filmy. Zhruba v podobně hutném duchu tvoří jeho kamarád Thomas Vinterberg, se kterým vytvořil manifest Dogma 95. Diváci, kteří von Trierova díla znají, vědí, že když přirovnávám Vinterberga k Trierovi, si do kina rozhodně nemůžou přijít odpočinout...
Rozvětvená rodina a jejich přátelé se scházejí na oslavě otcových šedesátin. Soudě podle počtu hostů, kteří se sjíždějí, je otec velmi váženou osobou. To ale neznamená, že by nemohl mít nějaký ten škraloup. V tomhle případě se jedná o škraloup pěkně tučný a dlouho a dobře utajovaný. Ale dozvídáme se ho hned na začátku filmu.
Oznámení jedné šokující skutečnosti však není to jediné, co se na oslavě stane. Také žádné z dalších okolností oslavy nejsou idylické, a jen minimum postav si zachová svoji úroveň po celou délku trvání filmu. Neprozradím, co je předmětem obvinění otce, ale naznačím, jaké dvě otázky se film snaží zodpovědět: Jak se zachovají účastníci oslavy? Co se stane poté, kdy vyjdou najevo okolnosti smrti dvojčete Lindy?
Hlavním bojovníkem proti otci je jeho syn Christian. Je trefné, jak po prvním obvinění z jeho strany sice všichni účastníci oslavy krátce mlčí, ale potom se baví tak, jakoby se nic nestalo. Jakoby to, co syn otci vyčítá, byla zcela normální hádka mezi synem a otcem. Jenže Christian jde stále více do hloubky: přesvědčuje, že to, co účastníkům oslavy prozradil, není legrace.
Rodinná oslava získává už po dvaceti minutách hutný obsah a nemá slabších chvilek. Momenty překvapení se střídají s chvílemi, kdy se aktéři hádají nebo dokonce perou. Roztřesená kamera dodává atmosféře oslavy na autencitě. Také přesně dovoluje režisérovi ukázat emoce jednotlivých herců. Ne vždy, když mluví, jsou zabíráni, vždy se však v záběru obejvuje ten, koho se řeč týká.
Délka filmu je hodina a půl. Věřte ale, že se během ní stane tolik věcí, že na Rodinnou oslavu budete ještě dlouho vzpomínat.
O filmu:
Festen (Celebration) Režie: Thomas Vinterberg Scénář: Thomas Vinterberg, Mogens Rukov V hlavních rolích: Ulrich Thomsen, Henning Moritzen, Thomas Bo Larsen, Paprika Steen, Birthe Neumann, Trine Dyrholm Dánsko 1998, 106 minut
11. listopadu 2016 Arrival Mimozemšťané opět přistávají na Zemi. Ale po dlouhé době ji nejdou zničit.Na dvanácti místech na naší planetě přistanou mimozemské lodě. Představitelé států, kde se lodě nacházejí, […] Posted in Kritický Klub
6. dubna 2019 Deadly Class (2018) (seriál) Nejlepší seriálová komiksovka vůbec a také dost možná i splněný sen.Deadly Class obsahuje snad vše, co ve filmovém světě miluji ( Prostředí školy, šikana, nájemní zabijáci, filosofické […] Posted in Krátké recenze
23. března 2025 Ráj 8/10. Jak už to poslední rok dva bývá, seriály nad filmy už lehce dominují a Ráj je další seriálová letošní trefa tentokrát pro Disney. Netflix zatím sice vede ( Kdysi dávno v Americe, […] Posted in Krátké recenze
16. ledna 2019 Složka 64 | Journal 64 Severské kriminálky se těší dlouhodobé oblibě a to ať již se jedná o knižní nebo filmové počiny. O sérii Oddělení Q od Jussi Adler-Olsena to platí dvojnásob. Knižní předlohy už […] Posted in Filmové recenze
24. října 2021 Star Trek VII: Generace Filmů staré posádky je deset. Šest a půl filmu je kapitánem či admirálem Enterprise J.T.Kirk. Dalších tři a půl filmu je kapitánem J.L. Picard a tento film je jediným, kdy se tito dva […] Posted in Retro filmové recenze
6. dubna 2019 SpongeBob ve filmu: Houba na suchu Už si ani nepamatuji, kdy jsem viděl poprvé SpongeBoba. Asi na stařičkém počítači v DivX. To mi by bylo 24. Připadám si, jako kdyby to bylo v 90. letech. Americké filmy se k nám nedostaly […] Posted in Retro filmové recenze
15. září 2024 ŽENY Z CÍNOVÉ HORY Po knize Ženy z Cínové Hory od autorky Paulette Kennedyové jsem dlouho pokukovala, neboť mě anotace lákala na mrazivou a uhrančivou vícegenerační ságu z temného a zapomenutého koutu […] Posted in Recenze knih
Nejnovější komentáře