Kritiky.cz > Filmy > Retro filmové recenze > Červený drak - Hannibal Lecter není jenom Anthony Hopkins

Červený drak - Hannibal Lecter není jenom Anthony Hopkins

CervenyDrak
CervenyDrak
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Policie je bez­moc­ná v pát­rá­ní po psy­cho­pa­tic­kém vra­ho­vi, kte­rý za úplň­ku koná své děsi­vé činy. Jedině pen­zi­o­no­va­ný úřed­ník Will Graham (William Petersen), kte­rý se doká­že vžít do duše dru­hé­ho člo­vě­ka, se doká­že k vra­ho­vi při­blí­žit. S pomo­cí uvěz­ně­né­ho vra­ha, cho­ro­mysl­né­ho psy­chi­at­ra Hannibala Lectora (Brian Cox), se Grahamovi poda­ří nalézt psy­cho­lo­gic­ký motiv vražd. Vrah sní o tom, že po něm lidé tou­ží...

Hannibal Lecter je jed­ním z nej­slav­něj­ších lite­rár­ních séri­o­vých vra­hů, kte­rý vzni­kl z pera Thomase Harrise. Jeho séri­o­vý vrah a kani­bal, kte­rý mate svou tvá­ří stu­do­va­né­ho a sečtě­lé­ho psy­chi­at­ra se obje­vil jako hlav­ní hrdi­na cel­kem 4 knih a slav­ný se tato posta­va sta­la pře­de­vším až díky sním­ku Mlčení jeh­ňá­tek z roku 1991, kde byl Anthony Hopkins v této roli tak mis­trov­ský, že mu teh­dy k zís­ká­ní Oscara sta­či­lo pou­hých 16 minut na plát­ně. Mnoho lidi poté žije i v tom, že prá­vě sní­mek Mlčení jeh­ňá­tek, kte­rý polo­žil zákla­dy pro dal­ší dva fil­my, kde se jako „ Hannibal kani­bal“ obje­vil Hopkins byl prv­ní adap­ta­cí Harrisových romá­nů. Není to ovšem prav­da! První adap­ta­cí byl totiž v roce 1986 Manhunter v režii Michaela Manna.

Mannův Manhunter AKA Červený drak vzni­kl v roce 1986 (5 let před pre­mi­é­rou Mlčení jeh­ňá­tek), háček ovšem tkví v tom, že se zde legen­dár­ní kani­bal nejme­nu­je Hannibal Lecter, ale Hannibal Lecktor. Stejně tak se film nejme­nu­je dle před­lo­hy Červený drak, pro­to­že by na film moh­li pří­pad­ně zatou­lat fanouš­ci výtvar­né­ho umě­ní (V Harrisově před­lo­ze hra­je obraz Williama Blakea zásad­ní roli) a pře­de­vším podob­ně ladě­ný thriller s názvem Rok Draka rok před­tím v kinech zce­la pro­pa­dl. Stejný osud ale ve finá­le v kinech čekal prá­vě Manhuntera. A nejde se ve finá­le čemu divit.

Michael Mann si časem v Hollywoodu napros­tým prá­vem vypra­co­val mezi reži­sé­ry sta­tus tako­vé­ho tvůr­ce, kte­rý si umí vyhrát s vizu­á­lem, akč­ní­mi scé­na­mi a napě­tím. V pří­pa­dě roku 1986 se ale baví­me o Mannovi, kte­rý ješ­tě musel ujít dale­kou ces­tu k Poslednímu Mohykánovi, Nelítostnému sou­bo­ji, Collateralu nebo Veřejným nepřá­te­lům. Už v Červeném dra­ko­vi je vidět mno­ho důka­zů, kte­ré nasvěd­ču­jí, že to Mann v sobě má- Umí pra­co­vat s vizu­á­lem, napě­tím i sty­lo­vým napě­tím. Jenomže při­tom všem zapo­mí­ná na jedno- Vůbec se mu neda­ří vystih­nout ducha před­lo­hy a záro­veň ducha cha­rak­te­ru Hannibala Lectera (tedy Lecktora).

Původní Červený drak vzni­kl jako film pro kina, při­nej­lep­ším se ale o něm dá říct, že vypa­dá pou­ze jako lep­ší tele­viz­ní film. Takový ten tele­viz­ní film, kte­rý má vizu­ál na vyso­ké úrov­ni, ovšem divá­ka by dostal do kolen jen v sek­ci tele­viz­ních kri­mi­ná­lek. Háček tkví i v tom, že může divák snad­no tuto ver­zi srov­ná­vat s Červeným dra­kem z roku 2002. Ten měl sice na roz­díl od původ­ní­ho Červeného draka mno­hem vyš­ší roz­po­čet (15 mili­o­nů dola­rů vs. 70 mili­o­nů dola­rů), v tom ale jeho hlav­ní um netkví. Červený drak z roku 2002 se krom vyš­ších pro­ducti­on valu­es též může opřít totiž o lep­ší scé­nář, kte­rý více vysti­hu­je cha­rak­te­ry Willa Grahama, Francise Dolarhydea (kte­rý se v této ver­zi jme­nu­je Dollarhyde) i Hannibala Lectera/Lecktora, lep­ší atmo­sfé­ru (ano, Brett Ratner udě­lal lep­ší atmo­sfé­ru než Michael Mann!) a pře­de­vším má výraz­ně lep­ší cas­ting. Veškerá ta Mannova kre­a­tiv­ní sna­ha je totiž jed­na věc, film ale sha­zu­je vel­mi topor­ný cas­ting.

William Petersen je jako Will Graham napros­to prken­ný pro­ta­go­nis­ta. To co dělá posta­vu Willa Grahama tak zají­ma­vou, je to, že se doká­že vcí­tit do uva­žo­vá­ní kri­mi­nál­ní­ků a také to, že ho jeho záži­tek s Hannibalem Lecktorem jed­no­du­še trau­ma­ti­zo­val. Tohle napros­to bra­vur­ně zvlá­dl o 16 let poz­dě­ji vystih­nout Will Graham v podá­ní Edwarda Nortona, Petersenův výkon je ale při­nej­lep­ším prů­měr­ný a jeho dušev­ní roz­po­lo­že­ní mu vůbec nevě­ří­te.

Brian Cox jakož­to Hannibal žije ve stí­nu Anthonyho Hopkinse a je to zce­la pocho­pi­tel­né. Coxův Lecktor totiž není vylo­že­ně špat­ný, jenomže Cox v roli půso­bí zce­la oby­čej­ně a neza­jí­ma­vě. Hopkins o 7 let poz­dě­ji doká­zal už během prv­ních pár vte­řin napros­to odzbro­jit svým děsi­vým výra­zem, kte­rý dává naje­vo, že je něco v nepo­řád­ku. Lecktor nao­pak v Coxově podá­ní nepů­so­bí výji­meč­ně a jeho podá­ní nedě­lá Hannibala tak spe­ci­fic­kou posta­vou. Cox osob­ně si postě­žo­val, že se na něj čas­to kvů­li Hopkinsovi zapo­mí­ná, má to ale zce­la logic­ké opod­stat­ně­ní. Jeho Lecktor je totiž nevý­raz­ný, vůbec se mu neda­ří pro­dat výji­meč­nost tohle cha­rak­te­ru a ta role mu pros­tě nese­dí. A není to sku­teč­ně jenom o tom, že v násle­du­jí­cích letech před­ve­dou Anthony Hopkins a Mads Mikkelsen v této roli herec­ké vrchol­né kon­cer­ty.

V Červeném dra­ko­vi ale není Hannibal Lecktor Grahamovým pro­tiv­ní­kem. Tím je Francis Dollarhyde, při­čemž podá­ní Toma Noonana je v pod­sta­tě stej­ně tak nevý­raz­né jako Coxovo podá­ní Lecktora. Harrisovi se vždy poda­ři­lo vytvo­řit napros­to zají­ma­vé séri­o­vé vra­hy, při­čemž kro­mě Hannibala Lecktera a Buffalo Billa prá­vě Dolarhydea. A prá­vě Mannův Červený drak se vůbec nepo­da­ří pro­dat výji­meč­nost těch postav. Stejně jako Lecktor je Dollarhyde pros­tě šíle­ný vrah, kte­rý v sobě nemá nic navíc. Přitom prá­vě zpra­co­vá­ní s Hopkinsem nebo poz­dě­ji i seri­ál s Madsem Mikkelsenem v hlav­ní roli doká­zal tu kom­plex­nost a chyt­rost Harrisových knih pro­dat napros­to skvě­le. Mannův Červený drak v tomhle ohle­du selhá­vá a i pro­to pro mě před­sta­vu­je vylo­že­né zkla­má­ní, kte­ré je zapří­če­né dost mož­ná i pro­to, že fil­my s Hopkinsem nasa­di­li pros­tě lať­ku vyso­ko.

Mannův pří­stup k téhle lát­ce pros­tě nefun­gu­je a v tom­to ohle­du do vel­ké míry selhá­vá na samot­né čáře. Přece jen se mu někdy dob­ře vybu­do­vat něja­kou atmo­sfé­ru, pořád ten­to film vyni­ká vrchol­nou vizu­ál­ní strán­kou, ale celé je to jed­no. Protože to celé je pros­tě tuc­to­vá kri­mi­nál­ka, kte­rá v sobě nemá nic navíc. Což je o to smut­něj­ší, že se může opřít prá­vě o Harrisův román. A ta hud­ba, kte­rá k tomu hra­je je vylo­že­ně pří­šer­ná.

Existuje spous­tu pád­ných důvo­dů, proč původ­ní Červený drak zapa­dl. Přitom pořád sku­teč­ně není špat­ný a mini­mál­ně vizu­ál­ní strán­ka, už teh­dy Mannovo tvůr­čí kva­li­ty a jeho pří­stup k lát­ce ten­to film děla­jí ale­spoň tro­chu zají­ma­vým. Jenomže tu pořád je ten otřes­ný cas­ting a pře­de­vším napros­to zabi­tý poten­ci­ál, kte­rý teh­dy spous­tu fil­mo­vým divá­kům nepřed­sta­vil Hannibala Lectera v tom nej­lep­ším svět­le. Jenomže pak při­šel rok 1991 a Mlčení jeh­ňá­tek. A všich­ni víme, jak vel­kou fil­mo­vou pec­ku teh­dy Jonathan Damme daro­val svě­tu......

Trailer:

Verdikt: 3 z 5


Photo © De Laurentiis Entertainment Group


Podívejte se na hodnocení Červený drak na Kinoboxu.


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,27485 s | počet dotazů: 262 | paměť: 72345 KB. | 25.05.2024 - 11:12:01