Kritiky.cz > Profily osob > David Bowie

David Bowie

Bowie
Bowie
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

David Bowie (* 8. led­na 1947 Brixton – 10. led­na 2016; David Robert Jones) byl brit­ský zpě­vák, herec, hudeb­ní skla­da­tel a pro­du­cent. Byl pova­žo­ván za prů­kop­ní­ka nových hudeb­ních tren­dů. Od roku 1992 byl jeho man­žel­kou model­ka Iman.

Hudební dráha

Počátky

Svoji hudeb­ní dráhu začal jako saxo­fo­nis­ta ve škol­ní kape­le. Jedna škol­ní rvač­ka pro něj skon­či­la ope­ra­cí oka, od té doby má poško­ze­nou zor­ni­ci. Po odcho­du ze střed­ní ško­ly pra­co­val jako výtvar­ník, hrál a nahrá­val s něko­li­ka sku­pi­na­mi, ale bez úspě­chu. Protože se jeho jmé­no plet­lo s Davy Jonesem ze sku­pi­ny Monkees, změ­nil si ho na David Bowie.

Jako sólo­vý zpě­vák nahrál sérii milost­ných pís­ni­ček, kte­rá vyšla pod názvem The Word of David Bowie. Pak na krát­ko nechal hud­by a věno­val se budd­his­mu. Tou dobou účin­ko­val v pan­to­mi­mě, což ovliv­ni­lo jeho poz­děj­ší zájem o diva­dlo. V roce 1969 zalo­žil v Beckhamu umě­lec­ký workshop. V tom­též roce nahrál pís­nič­ku „Space Oddity“, kte­rá měla pře­kva­pi­vě úspěch. Následovalo stej­no­jmen­né album.

V roce 1970 vznik­la tema­tic­ká deska The Man Who Sold the World, kte­rá byla úpl­ně jiná než před­cho­zí. Akustickou kyta­ru tu nahra­di­la tvr­dá elek­tric­ká kyta­ra Micka Ronsona. Tematicky je zde vykres­le­na tem­ná orwellov­ská vize budouc­nos­ti. K řadě díl­čích témat se Bowie vrá­til na násle­du­jí­cích albech. Album sice nešlo na drač­ku, ale pro část pub­li­ka se sta­lo kul­tov­ním. Následovalo tur­né po Spojených stá­tech, na němž se oblé­kal do vla­jí­cích šatů a sty­li­zo­val se do role popu­lár­ní hereč­ky Grety Garbo. Přitáhl tak k sobě zájem médií, pře­šel k labe­lu RCA, u kte­ré­ho vydal dal­ší, ten­to­krát poně­kud měk­čí, des­ku Hunky Dory.

Ziggy Stardust

Bowie v roce 1974

V roce 1972 se po vydá­ní alba The Rise and Fall of Ziggy Stardust and the Spiders from Mars koneč­ně stal komerč­ně úspěš­ným. Zatímco dří­ve nabí­zel celou pale­tu témat, při­šel nyní s jedi­nou posta­vou − rocko­vou super­hvězdou Ziggym, kte­ré­ho nako­nec zni­čil fana­tis­mus, kte­rý sám pomá­hal vytvo­řit.

Po sin­g­lu „Starman“ se před­sta­vil v dal­ších rolích. Tentokráte jako pro­du­cent zachrá­nil upa­da­jí­cí kari­é­ru Lou Reeda (LP Transformer). Další Bowieho alba se jme­no­va­la Aladdin Sane a Pin Ups. V této době také pro tele­viz­ní síť NBC vytvo­řil pořad The 1980 Floor Show, kte­rý ho inspi­ro­val k násle­du­jí­cí­mu albu Diamond Dogs, kte­ré se opět vra­ce­lo k nera­dost­ným orwellov­ským vizím. Bowie pak s tou­to show odjel na ame­ric­ké tur­né, z něhož vyšla i deska David Live. Během toho­to tur­né vstře­bá­val nové hudeb­ní vli­vy – nechá­val se ovliv­nit sou­lem a R&B. Je to sly­šet z alba Young Americans, ze kte­ré­ho pro­nik­ly do hit­pa­rád dva sin­g­ly: titul­ní stej­no­jmen­ná nahráv­ka a „Fame“, jejíž spo­lu­au­to­rem je John Lennon a kte­rá se dosta­la až na vrchol ame­ric­ké hit­pa­rá­dy. Shodou okol­nos­tí v téže době bodo­va­la i ree­di­ce hitu „Space Oddity“, kte­rá se tak sta­la nej­ví­ce zpož­dě­nou hit­pa­rá­do­vou jed­nič­kou (6 let a 63 dní).

V násle­du­jí­cím obdo­bí se pus­til do vět­ších expe­ri­men­tů. Album Station to Station je tvo­ře­no šes­ti del­ší­mi pasá­že­mi a před­sta­vo­va­lo pří­pra­vu pro sérii dal­ších tří alb, na kte­rých s ním spo­lu­pra­co­val Brian Eno. První z nich, album Low, bylo ambi­ent­ní. Experiment pak pokra­čo­val na des­ce Heroes, kte­rá už byla výraz­ně rocko­věj­ší a také ji při­ja­lo i šir­ší pub­li­kum. Třetím člán­kem je album Lodger, kte­ré je celé rocko­vé a je nej­pří­stup­něj­ším albem z této série. Někdy býva­jí tato tři alba nazý­vá­na jako Berlínská tri­lo­gie. V roce 1976 si Bowie zahrál hlav­ní roli ve fil­mu The Man Who Fell To Earth a fot­ky z něj se obje­vi­ly na pře­ba­lech alb Station to Station a Low. V 70. letech spo­lu­pra­co­val se zpě­vá­kem Iggy Popem, vzni­ká např. album Lust For Life. Některé spo­leč­né pís­ně, nazpí­vá­né do té doby výhrad­ně Popem, Bowie nahrá­val na své des­ky v 80. letech sám, např. China Girl nebo Tonight ( jako duet s Tinou Turner). Napsal také pro sku­pi­nu Mott the Hoople hit All The Young Dudes, kte­rý má i on sám dodnes ve svém reper­toá­ru.

80. a 90. léta

Glass Spider Tour, 1987

80. léta při­nes­la něko­lik dal­ších plod­ných spo­lu­pra­cí, např. se sku­pi­nou Queen píseň „Under Pressure“, s Patem Methenym vzni­ká píseň „This Is Not America“ či rema­ke sklad­by z 60. let „Dancing in the Streets“ s Mickem Jaggerem. Z roku 1980 pochá­zí album Scary Monsters s punk - rocko­vý­mi hity „Ashes to Ashes“ a Fashion a po něm při­chá­zí taneč­ní album Let’s Dance. V roce 1984 vyšla deska Tonight, na níž čer­pá pře­váž­ně ze své spo­lu­prá­ce s Iggy Popem ze 70. let a někte­ré pís­ně se nesou i v ryt­mu reg­gae. Čtenáři hudeb­ní­ho časo­pi­su Rolling Stone tuto des­ku zvo­li­li jako 3. nej­hor­ší album celé hudeb­ní his­to­rie. V 80. letech napsal pís­nič­ky ke 4 fil­mům - Cat People, When The Wind Blows, Absolute Beginners a Labyrinth. V posled­ních dvou jme­no­va­ných si také sám zahrál. Poslední album, kte­ré Bowiemu coby sólis­to­vi v 80. letech vyšlo, je popo­vé Never Let Me Down. K němu bylo uspo­řá­dá­no i vel­ko­le­pé kon­cert­ní šou plné taneč­ní­ků, v němž se za pódi­em nachá­ze­la obrov­ská podo­biz­na pavou­ka (pro­to Glass Spider Tour) a při prv­ní pís­nič­ce se on sám spouš­těl z výš­ky na pódi­um. Další dvě alba Bowie vydal už jako člen rocko­vé sku­pi­ny Tin Machine, je ale téměř jejím výhrad­ním zpě­vá­kem a auto­rem vět­ši­ny skla­deb. Na kon­cer­tech s tou­to kape­lou nevy­u­ží­val téměř nic ze své­ho před­cho­zí­ho a obsáh­lé­ho reper­toá­ru.

Z kra­je 90. let se věnu­je hudeb­ním sty­lům jakou soul, industri­ál­ní rock. Více jak po 20 letech zaží­vá úspěch jeho rocko­vá bala­da The Man Who Sold the World, jejíž cover ver­zi natá­čí pro MTV Unplugged sku­pi­na Nirvana. Od té doby ji Bowie hra­je na svých vystou­pe­ních pra­vi­del­ně.

V dru­hé polo­vi­ně 90. let násle­du­je vel­ký zlom v tvor­bě a Bowie s Brianem Enem při­pra­vil tem­né a expe­ri­men­tál­ní album Outside vyty­ču­jí­cí hudeb­ní, ale i tech­no­lo­gic­ké stan­dar­dy ve fúzi kla­sic­kých hudeb­ních sty­lů s teh­dy moder­ní­mi elek­tro­nic­ký­mi smě­ry jun­gle a drum and bass. V roce 1996 s tur­né k této des­ce vystu­pu­je i v Praze. Následuje dal­ší album splé­ta­jí­cí teh­dej­ší elek­tro­nic­ké hudeb­ní tren­dy a kyta­ro­vou hud­bu Earthling. Na svou dobu se jed­ná o zásad­ní počin sta­vě­jí­cí opro­ti Outside ješ­tě kom­plex­něj­ší most mezi elek­tro­nic­kou a kyta­ro­vou scé­nou, kte­rý svým taneč­ním, ale niko­liv popo­vým nábo­jem ovliv­nil celou gene­ra­ci dal­ších hudeb­ní­ků. V čes­ké repub­li­ce např. sku­pi­nu Tatabojs. Album Earthling se setka­lo s vel­kým ohla­sem u kri­ti­ky, ale též mělo komerč­ní úspěch v US a UK. V tom­to obdo­bí Bowie spo­lu­pra­cu­je mimo jiné s Trentem Reznorem (Nine Inch Nails) nebo ang­lic­kou alter­na­tiv­ní sku­pi­nou Placebo.

2002–2012

V roce 2002 vydal album Heathen a o rok poz­dě­ji Reality. Kvůli jeho váž­ným zdra­vot­ním pro­blé­mům muse­lo být jeho posled­ní tur­né pře­ru­še­no. Roku 2004 David Bowie ukon­čil svou hudeb­ní kari­é­ru, pře­stal natá­čet nové des­ky a kon­cer­to­vat. Občas při­jal pozvá­ní a vystou­pil na pódiu jako host, např. na kon­cer­tu Davida Gilmoura v Royal Albert Hall v roce 2007. V témže roce také popr­vé vydal na DVD remaste­ro­va­ný živý záznam Glass Spider Tour z roku 1987.

Současnost: The Next Day

Na začát­ku led­na 2013 pře­kva­pi­vě a bez před­cho­zí­ho ohlá­še­ní David Bowie vydal nový sin­gl „Where Are We Now?“, a to u pří­le­ži­tos­ti svých šesta­še­de­sá­tých naro­ze­nin. Rovněž ozná­mil, že v břez­nu téhož roku vydá své prv­ní album po jede­nác­ti letech; dosta­lo název The Next Day. Bowieho feno­me­nál­ní come­back, kte­rým doká­zal, že má roc­k’­n’rollo­vé scé­ně stá­le co říct, bylo vytvá­ře­no v uta­je­ní od roku 2011 a infor­ma­ce o jeho vydá­ní se obje­vi­la zce­la zne­na­dá­ní. Dá se říci, že nikdo z Bowieho fanouš­ků novou des­ku neo­če­ká­val. Vzápětí Bowie vydal dal­ší klip „The Stars (Are Out Tonight).“ Nové album se sta­lo čís­lem jed­na ve více než šede­sá­ti zemích svě­ta včet­ně České repub­li­ky v žeb­říč­ku iTunes. Poprvé po více než dva­ce­ti letech se také Bowieho album usíd­li­lo na vrchol­ném stup­ni brit­ské hit­pa­rá­dy. Album skli­di­lo nad­še­né ova­ce kri­ti­ky, fanouš­ků i médií. Bowie se na The Next Day vra­cí ke koře­nům své tvor­by i sebe samé­ho a dlou­ho­le­tým fanouškům tak evo­ku­je star­ší pís­ně, tex­ty, ale i fil­my, ve kte­rých David Bowie účin­ko­val. Album je plné remi­nis­cen­cí na celý auto­rův život, záro­veň je ale pro­dchnu­té sou­čas­ným říz­ným zvu­kem, saxo­fo­ny, ima­gi­na­tiv­ní lyri­kou. Album pro­du­ko­val Tony Visconti, jenž s Bowiem spo­lu­pra­cu­je již od kon­ce 60. let. Bowie nazna­čil, že v budouc­nu exis­tu­je mož­nost, že se vrá­tí i na pódia.


Detaily o článku David Bowie


Popis obrázku


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Články převzaté z české Wikipedie.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,41477 s | počet dotazů: 255 | paměť: 72128 KB. | 30.04.2024 - 15:28:39