Emanuela, Antipanna aneb Překročení evropského konceptu sexuality

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

„Venuše zná tisíc způ­sobů, jak sko­ta­čit, ale nej­jed­no­duš­ší a nejmé­ně namá­ha­vý je, když leží v před­klo­nu na pra­vém boku.“

Předmluva toho­to pod­nět­né­ho svaz­ku začí­ná slo­vy „Je to kni­ha, kte­rou nese­že­ne­te.“ Ano, před lety to cel­kem pla­ti­lo, dnes už se situ­a­ce naštěs­tí změ­ni­la. Svého času jsem těch­to svaz­ků měl doma asi šest v růz­ných sta­vech. Nakonec jsem si nechal jeden pro čest­né mís­to v knihov­ně a zby­tek pus­til do svě­ta.

Trvalo ale něko­lik let, než jsem ji pře­če­tl sku­teč­ně celou a nevy­hle­dá­val jen čis­tě popis­né pasá­že.

Na prv­ní pohled jde o lite­ra­tu­ru pod pul­to­vou, o běž­nou por­no­gra­fii, kte­rá kolu­je v dis­krét­ních pře­ba­lech a scho­vá­vá se v zásuv­kách noč­ních stol­ků. Příběh je jed­no­du­chý – mla­dá Francouzka Emanuela při­lé­tá do Bangkoku za svým man­že­lem, kte­rý zde půso­bí jako inže­nýr. Formou je kni­ha auto­bi­o­gra­fie, pro­to­že hlav­ní hrdin­ka líčí své zku­še­nos­ti a vlast­ně osob­ní pří­běh.

V míst­ní růz­no­ro­dé spo­leč­nos­ti navá­že čet­né milost­né vzta­hy s jedin­ci i sku­pi­na­mi obé­ho pohla­ví, neza­ne­dbá­vá žád­ný věk ani národ­nost. Pokud by román skon­čil u toho­to mode­lu, nepře­kro­čí svůj úzce vyme­ze­ný sek­tor. To ovšem není pří­pad Emanuely. Román je totiž hlav­ně pří­bě­hem zau­čo­va­cím. Emanuela pod vede­ním ital­ské­ho prů­vod­ce Maria a ješ­tě něko­lik spí­še epi­zod­ních postav, nachá­zí nové způ­so­by rozko­še, jak těles­né, tak dušev­ní. Líčí svou ces­tu za roz­sáh­lej­ším a hlub­ším pozná­ním sexu­a­li­ty vlast­ní i cizí, sexu­a­li­ty jako poci­tu vlast­ní­ho těla i jako pro­ce­su, kte­rý se ode­hrá­vá mezi dvě­ma a více jedin­ci.

„Otče náš jenž jsi na nebe­sích, zůstaň tam a my zůsta­ne­me tady na zemi, kte­rá je někdy tak krás­ná se svý­mi roč­ní­mi obdo­bí­mi, s ply­nou­cí­mi léty, se svý­mi bláz­ni­vý­mi dív­ka­mi…“

Líčí doslo­va svůj výcvik od zaběh­nu­tých rutin a pou­ta­jí­cích vnitř­ních pra­vi­del nau­če­ných evrop­skou kul­tu­rou, kte­rá muse­la pře­ko­nat, aby se dosta­la k hlub­ší­mu vědo­mé­mu i meta­fy­zic­ké­mu pro­žit­ku sexu (slo­vo meta­fy­zic­ké­mu zde vůbec není pře­há­ně­ním). Její ces­ta je ces­tou oso­by, kte­rá se dopra­co­vá­vá roz­liš­ný­mi stez­ka­mi k pozná­ní, že sex není cílem, ale nástro­jem.

Emanuela postu­pu­je z pros­té bio­sfé­ry, kte­rá má na sta­ros­ti těles­né uspo­ko­je­ní, přes noo­sfé­ru (uspo­ko­je­ní vědo­mí) až k ero­sfé­ře, vesmí­ru totál­ní lás­ky a ničím neo­me­ze­né rozko­še. Ta je ale mož­ná pou­ze vyvá­že­ním člo­vě­ka ve sfé­rách před­chá­ze­jí­cích.

Nová morál­ka, kte­rou obje­ví, ji čás­teč­ně uza­vře před svě­tem, kte­rý před­tím zna­la, ale na dru­hou stra­nu jí nabíd­ne dosta­tek mož­nos­tí, jak se dále roz­ví­jet v tom, co zjis­ti­la nejen o novém exo­tic­kém svě­tě, ale hlav­ně o sobě samé. Morálka ero­tis­mu je líče­na trpě­li­vým Mariem v mono­lo­zích, dia­lo­zích i komen­tá­řích sexu­ál­ní­ho dění oko­lo.

Čtenáři hle­da­jí­cí si pou­ze ero­tic­ký obsah, tyto pasá­že zřej­mě pře­sko­čí, ovšem i popis samot­né­ho sexu je podán jazy­kem nato­lik kva­lit­ním, že nijak nestr­há­vá kva­li­tu okol­ní­ho tex­tu. Ovšem tyto pasá­že bude mož­ná časem pře­ska­ko­vat ten, koho nao­pak zaujme myš­len­ko­vé posel­ství svaz­ku.

Podobně, jako je hlub­ší pocho­pe­ní klí­čo­vých svaz­ků o osob­ním roz­vo­ji vyhra­ze­no pou­ze úzké sku­pin­ce lidí v rám­ci svě­ta, ani ten­to sva­zek plně neo­ce­ní kaž­dý čte­nář.

Kniha obsa­hu­je dva díly – Emanuela a Antipanna. Existuje ješ­tě tře­tí díl a dru­há kni­ha, Emanuelina slun­ce. I v nich se Emanuela drží morál­ky ero­tis­mu, pro kte­rou si vytvo­ři­la i popě­vek:

„Musím milo­vat milo­vat milo­vat. Když milu­ju, sdí­lím se, když se sdí­lím, zpí­vám.“

 roz­po­či­ta­dlo Emanuely, mé sest­ry moř­ské pan­ny

PS: Nedávno si u mě šplh­lo nakla­da­tel­ství Argo, pro­to­že tuto kni­hu opět po letech vyda­lo.

Základ: ero­tic­ký román popi­su­jí­cí pří­ho­dy mla­dé Francouzky v Bagkoku

Navíc:

• alter­na­tiv­ní filo­so­fie poje­tí vzta­hů odliš­ná od evrop­ské­ho pohle­du
• vel­mi kva­lit­ní jazyk
• čitel­né víc­krát
• sva­zek k zamyš­le­ní

Blog auto­ra: http://umenivyberu.cz