Far Cry Primal – Recenze

FP04

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Herní série Far Cry nás ve video­her­ním svě­tě dopro­vá­zí už pěk­nou řád­ku let. V roce 2019 vyšel již pátý díl, kte­rý se pře­kva­pi­vě obje­vil zhru­ba čtr­náct měsí­ců po vydá­ní  dílu čtvté­ho. V pátém díle auto­ři z Ubisoftu dostá­li svým sli­bům a láka­jí nás na dob­ro­druž­nou výpra­vu do pra­vě­ku, při kte­ré se dle jejich slov může­me těšit na sple­ti­té nástra­hy pří­ro­dy, boje kla­nů o moc, nebo samot­ný boj o pře­ži­tí. Otázkou ale zůstá­vá, jak se jim tato vel­ko­le­pá výpra­va poved­la? No, a na to se prá­vě teď pojď­me spo­leč­ně v násle­du­jí­cí recen­zi podí­vat.

Musím se při­znat, že jsem nový díl Far Cry oče­ká­val s nad­še­ním a vel­ký­mi nadě­je­mi, ale záro­veň také se sil­ný­mi oba­va­mi. Nejvíce jsem se těšil na zasa­ze­ní hry do neo­kou­ka­né­ho, zají­ma­vé­ho pro­stře­dí pra­vě­ku, nao­pak mé oba­vy ply­nu­ly z mož­nos­ti, že auto­ři budou pou­ze recyklo­vat už dří­ve pou­ži­té a okou­ka­né prv­ky, kte­ré jsme vidě­li v před­cho­zích hrách. Ale pěk­ně popo­řád­ku, ve hře se zhos­tí­me role Takkara, což je lovec ze kme­ne Wenja, ten se na začát­ku hry dozví­dá, že on je jakým­si vyvo­le­ným, prá­vě kvů­li svým schop­nos­tem mlu­vit se zví­řa­ty, díky čemuž si je může násled­ně sná­ze ocho­čit. Far Cry Primal nás zavá­dí do pra­vě­ku, respek­ti­ve do obdo­bí mezo­li­tu. Jako hráč tady bude­te obje­vo­vat vše­mož­ná tajem­ství, bojo­vat o holé pře­ži­tí s ostat­ní­mi kme­ny, kte­ré jsou, svě­te div se, nepřá­tel­ské­ho cha­rak­te­ru, lovit celou šká­lu nej­růz­něj­ších zví­řat, tedy i mamu­ty, a dělat nepře­ber­nou řadu dal­ších věcí.

Bohužel už po pár hodi­nách hra­ní jsem měl pocit, že Far Cry Primal si na něja­ký nový díl pou­ze hra­je. Ano, je zde sice nové pro­stře­dí, zasa­ze­né do úpl­ně jiné his­to­ric­ké epo­chy, ovšem při postu­pu hrou jsem nabý­val dojem, jako bych hrál před­cho­zí díl, pou­ze mís­to samo­pa­lu jsem nyní v rukou držel oštěp nebo kyj. Markantní roz­díl opro­ti čtvr­té­mu dílu je v gra­fic­kém zpra­co­vá­ní. Upravená gra­fi­ka hře slu­ší, více se tu hra­je s barva­mi a svět­ly, tvůr­ci si doslo­va vyhrá­li s vymo­de­lo­vá­ním hus­té vege­ta­ce. Výsledkem jsou pře­krás­né sce­né­rie, když se pro­chá­zí­te po zasně­že­ných horách, pro­slu­ně­ných lou­kách, nebo zrád­ných baži­nách, dých­ne na vás oprav­du nevšed­ní atmo­sfé­ra, v někte­rých pasá­žích má člo­věk pocit, jako­by se pro­chá­zel v něja­kém fan­ta­sy svě­tě. Při svých toul­kách kra­ji­nou hráč navíc oce­ní vskut­ku dechbe­rou­cí ozvu­če­ní, kte­ré onu atmo­sfé­ru ješ­tě více pod­tr­hu­je. Kochat se okol­ní kra­ji­nou zde může­te oprav­du dlou­hé hodi­ny.

Nějaké zásad­ní novin­ky zde oprav­du neče­kej­te, gra­fic­ké zpra­co­vá­ní se sice posu­nu­lo o krok vpřed, ale to je z novi­nek asi tak vše. Příběh je prak­tic­ky stej­ný jako minu­le, opět je zde plno šílen­ců, kte­ří vás chtě­jí zabít, nechy­bí feťá­ci, kte­ří jsou ten­to­krát vyob­ra­ze­ni v podo­bě šama­nů, a samo­zřej­mě se dočká­te i sexy kněž­ky, kte­rá má vel­kou záli­bu v upa­lo­vá­ní lidí. Vítejte tedy ve vybra­né spo­leč­nos­ti, v jaké jsme se ocit­li už něko­li­krát v před­chá­ze­jí­cích dílech. Zkrátka kmen hod­ných, inte­lek­tu­ál­ně vyspě­lej­ších lidí, se zde sna­ží pře­žít v drs­ném pro­stře­ní, sužo­va­ná kon­ku­renč­ní­mi tlu­pa­mi zlých, kani­ba­lis­tic­kých nean­dr­tál­ců. Jejich vůd­cem je Ull, kte­rý jako­by z oka vypa­dl Vaasovi ze tře­tí­ho dílu, vy tak bude­te muset plnit růz­no­ro­dé úko­ly, abys­te v tom­to kru­tém svě­tě doká­za­li pře­žít. Mise se ovšem po čase začnou opa­ko­vat, a vy tak bude­te zou­fa­le čekat, zda se pří­běh už koneč­ně někam posu­ne. A když už to koneč­ně vypa­dá, že by se tak moh­lo stát, tak ne, zno­vu tu totiž máte úkol, ve kte­rém musí­te napří­klad zajmout vůd­ce cizí­ho kme­ne, v koneč­né fázi tedy jen vyvraž­dit nepřá­tel­ský tábor. I dal­ší prv­ky z minu­lé­ho dílu zde zůsta­li nezmě­ně­né, auto­ři na ně nyní jen navá­za­li pra­vě­ké reá­lie, tak­že prak­tic­ky nic nové­ho pod slun­cem, opět totiž bude­te dobý­vat nepřá­tel­ské tábo­ry, sbí­rat byli­ny, nebo jez­dit na slo­nech, par don na mamu­tech. Samozřejmě se také dočká­te i halu­ci­no­gen­ních misí, kvů­li vylep­še­ní výstro­je a vaší ves­ni­ce bude­te lovit zví­řa­ta a sbí­rat nej­růz­něj­ší suro­vi­ny. Tedy vše co již dlou­hou dobu zná­me, je zde vyob­ra­ze­no pou­ze v novém, pra­vě­kém hávu.

Další věcí, kte­rá vás na začát­ku může zaujmout, je fik­tiv­ní jazyk, jímž posta­vy ve hře komu­ni­ku­jí. Vývojáři si s jeho tvor­bou dali znač­nou prá­ci, kdy prý dokon­ce stu­do­va­li his­to­ric­ké reá­lie, bohu­žel dia­lo­gy půso­bí neu­vě­ři­tel­ně sou­do­bě, kdy­by tedy posta­vy mlu­vi­li napří­klad něja­kým méně zná­mým asij­ským jazy­kem, výsle­dek by byl v koneč­né fázi stej­ný. Zachraňuje to ovšem pove­de­ná vět­ná sklad­ba, kte­rá půso­bí opra­vu pri­mi­tiv­ním pra­vě­kým dojmem, což násled­ně vykres­lu­je pove­de­ná čes­ká loka­li­za­ce. Nad čím jsem se nao­pak poza­sta­vil, byl zbra­ňo­vý arze­nál. Různé pis­to­le, bro­kov­ni­ce a samo­pa­ly zde nahra­zu­je luk, oštěp, nebo kyj, tyto zbra­ně jsou jas­nou vol­bou pro výpra­vu do divo­či­ny. To má být ale všech­no? Co něja­ké gra­ná­ty, kulo­me­ty, nebo rake­to­me­ty, kte­rý­mi se v minu­lých dílech nešet­ři­lo? Takovéto kous­ky zde oprav­du nena­jde­te, mís­to nich tu na vás čeká tele­pa­tic­ky ovlá­da­ná sova a spous­ta dal­ších zástup­ců zví­ře­cí říše, jenž si v prů­bě­hu hry bude­te moci ocho­čit.

Jakožto Vyvolený máte totiž schop­nost snad­né­ho ocho­čo­vá­ní zví­řec­tva. Telepaticky může­te na dál­ku ovlá­dat sovu, kte­rá vám napří­klad odha­lí, kde se skrý­va­jí nepřá­tel­ští bojov­ní­ci, může na ně úto­čit svým vra­žed­ným nále­tem, v pří­pa­dě nut­nos­ti vám při­nést zbra­ně, no a také házet bom­by. Ano, nepřá­te­lům může házet na hla­vy sku­teč­ně bom­by. Dále si může­te ocho­čit prak­tic­ky libo­vol­nou šel­mu, chce­te vlka, tyg­ra, nebo med­vě­da? Není pro­blém, ocho­čit si ji může­te tak, že na zem hodí­te kus masa, no a jakmi­le se šel­ma při­blí­ží a začne žrát vaši návna­du, při­blí­ží­te se a stisk­ne­te akč­ní tla­čít­ko. Toť vše, máte nové­ho maz­líč­ka. Ten vás od této chví­le bude bez­mezně poslou­chat, pomů­že s lovem, vycí­tí na blíz­ku nepřá­te­le, a bude vašim věr­ným pomoc­ní­kem při obsa­zo­vá­ní tábo­rů, kdy kolem sebe udě­lá pořád­ný zma­tek, a zatím­co pro­tiv­ní­ci budou mít plné ruce prá­ce s jeho ohrom­nou silou, vás si tolik vší­mat nebu­dou, což vám usnad­ní jejich likvi­da­ci. Váš věr­ný mazel je v pod­sta­tě nesmr­tel­ný, pro­to­že když už ho pře­ci jen někdo zabi­je, je ve hře spe­ci­ál­ní menu, kde si vaše­ho zví­ře­cí­ho pomoc­ní­ka vyvo­lá­te bez sebe­men­ších potí­ží zno­vu. To je dle mého názo­ru vel­ká ško­da, odpa­dá tak budo­vá­ní vzta­hu s oním zví­ře­tem, a pokud zví­ře zemře, vám to v pod­sta­tě vůbec nebu­de mrzet. V tom­to prv­ku vidím veli­ké mínus, jeli­kož se z toho moh­lo vytě­žit zají­ma­vé obo­ha­ce­ní her­ní­ho zážit­ku.

Samotný lov se potom od před­cho­zích dílů vůbec nezmě­nil, je zkrát­ka nut­ný k vylep­šo­vá­ní výba­vy. Co se mi ovšem vel­mi líbi­lo, byl fakt, že lov pra­vě­kých zví­řat oště­pem, nebo lukem, není nic jed­no­du­ché­ho. Zvířata jsou vel­mi rych­lá a zrád­ná, jakmi­le je tre­fí­te napří­klad šípem, začnou pobí­hat kolem vás, klič­ko­vat, mají ten­den­ce vám utéct a násled­ně zaú­to­čit v momen­tě, kdy si mys­lí­te, že jste svou kořist již ztra­ti­ly. Lov je zde sku­teč­ně oprav­do­vou výzvou, v minu­lých dílech sta­či­lo do zví­ře­te vysy­pat zásob­ník a bylo vyhrá­no, zde pokud nebu­de­te postu­po­vat obe­zřet­ně, tak oprav­du špat­ně skon­čí­te. Bohužel co mi při­šlo zce­la nesmy­sl­né a hloupé, bylo, když jsem v zasně­že­né oblas­ti tre­fil zapá­le­ným šípem zví­ře, kte­ré násled­ně v mži­ku vzplá­lo a zača­lo kolem sebe zapa­lo­vat trá­vu, nebo keře. Pochopil bych to v něja­kém slun­ném údo­lí v lese, ale v hor­ské oblas­ti, kde leží vel­ká vrst­va sně­hu, to vypa­da­lo oprav­du div­ně.

I když nový Far Cry nena­bí­zí kdo­ví, jak moc nová­tor­ských prv­ků, může si ho hráč parád­ně užít. Především lidé, kte­ří dopo­sud nehrá­li před­cho­zí díly, si Far Cry Primal uži­jí na maxi­mum, je zde totiž oprav­du řada mož­nos­tí, jak ve hře trá­vit čas. Engine hry sice nepat­ří k nej­no­věj­ším, doká­že ale vykouz­lit oprav­du krás­nou gra­fi­ku dopl­ně­nou o množ­ství kva­lit­ních zvu­ků, ty pak oko­ře­ňu­jí záži­tek z obje­vo­vá­ní nových loka­cí, nebo vše­li­ja­kých tajem­ství. Výše zmí­ně­né prehis­to­ric­ké zbra­ně pak nabí­ze­jí i spe­ci­ál­ní mož­nos­ti vyu­ži­tí, kdy může­te napří­klad kyjem neje­nom mlá­tit, ale může­te jím i házet. Tato mož­nost vám koli­krát nabíd­ne oprav­du vtip­né momen­ty. To samé pla­tí i o ocho­čo­vá­ní zví­řat, napří­klad s ocho­če­ným tygrem násled­ně může­te vběh­nout do nepřá­tel­ské­ho tábo­ra, a dove­de­te si před­sta­vit, jak to asi pak vypa­dá. Nepřátelé léta­jí­cí vzdu­chem a plno výkři­ků stra­chu a boles­ti. I když se tu recyklu­je z před­cho­zích dílů téměř všech­no, může­te si hru i tak užít dle libos­ti. Na reakč­nost se zde oprav­du nehra­je a co se týče věr­né­ho his­to­ric­ké­ho zpra­co­vá­ní, o tom bychom moh­li také dlou­hou dobu pole­mi­zo­vat. Čekal jsem, že obdo­bí pra­vě­ké­ho mezo­li­tu zde bude nějak zají­ma­vě poja­to a vyu­ži­to, niče­ho tako­vé­ho jsem se bohu­žel nedo­čkal. Kolikrát to oprav­du vypa­dá, že vaše posta­va je o hod­ně vyspě­lej­ší než celá civi­li­za­ce, důka­zem je napří­klad kos­tě­ná kot­vič­ka, díky kte­ré může špl­hat po vyso­kých ska­lách, no nevím, ale tohle mi ve hře zkrát­ka vůbec nese­dě­lo. Příběh je tu opět hod­ně sla­bý, jako tomu ostat­ně bylo u série Far Cry vždyc­ky, nevý­raz­ný hlav­ní zápo­rák, stá­le stej­né dobý­vá­ní nepřá­tel­ských tábo­rů, opa­ku­jí­cí se úko­ly, absen­ce co-opu a vůbec všech sur­vi­val prv­ků. A mohl bych pokra­čo­vat ješ­tě dále. I přes to všech­no je ovšem Far Cry Primal zají­ma­vou hrou, lidé této série zatím nezna­lí, se tu dočka­jí dlou­hých hodin čis­té zába­vy. Po vydá­ní toho­to dílu by ovšem sérii Far Cry pro­spě­lo něja­ké to nová­tor­ství, pro­to­že to, co nám nový díl nabí­zí, jsme vidě­li v roz­me­zí něko­li­ka let už moc­krát. Pokud ale hle­dá­te hru, zamě­ře­nou na abso­lut­ní vol­nost, obje­vo­vá­ní zají­ma­vých míst, a spous­ty dal­ších akti­vit, je Far Cry Primal urče­ný prá­vě vám.

Hra Far Cry Primal vyšla na PC, PS4 a Xbox One.

Far Cry Primal znal­ce série ničím neo­hro­mí, nováč­ky nao­pak napros­to pohl­tí. Po gra­fic­ké strán­ce vypa­dá hra vel­mi pěk­ně a prv­ky zná­mé z minu­lých dílů zde fun­gu­jí na jed­nič­ku.

Konečné hod­no­ce­ní: 8/10

Foto:Ubisoft