Freeman Plačící Drak

Spiderman, X-Meni fil­my kte­ré spo­ju­je kva­li­ta, ale i inspi­ra­ce comic­sem. Ovšem i před těmi­to kino­hi­ty vzni­kl film, jenž je pře­ve­de­ním comis­cu na fil­mo­vé plát­no a není o nic hor­ší než zmi­ňo­va­ní X-Meni či Spiderman....Freeman: Plačící Drak (Crying Freeman) Natočit kva­lit­ní film pod­le comis­co­vé před­lo­hy je úkol nad­mí­ru těž­ký, ale jak se v posled­ních málo letech uká­za­lo, v žád­ném pří­pa­dě ne nezvlád­nu­tel­ný. Tím samo­zřej­mě mys­lím skvě­lé X-Meny nebo nověj­ší­ho Spidermana. Tyto sním­ky doká­za­ly že kres­le­ná „okýn­ka“ jsou vděč­ným téma­tem pro pře­ve­de­ní na stří­br­né plát­no (a také, že se na tom dá pořád­ně vydě­lat :)). Ovšem i před X-Meny a Spidermanem vznik­lo něko­lik málo titu­lů, kte­ré byly více či méně inspi­ro­va­né comic­so­vou před­lo­hou. Pravdou je, že drti­vá vět­ši­na z nich by se dala bez výči­tek nazvat bra­kem a po prá­vu skon­čil v nej­za­prá­še­něj­ších kou­tech video­půj­čo­ven (hned ved­le „Koutku pro dospě­lé“ :)). Ale v roce 1995 vzni­kl film, jehož před­lo­hou byl prá­vě comics, kte­rý svou kva­li­tou před­čí nejen své comic­so­vé „sou­ro­zen­ce“, ale str­čí do „kapsy“ i vět­ši­nu ostat­ních akč­ních titu­lů. Jedním z důvo­dů, proč je Plačící Drak mno­ho­ná­sob­ně lep­ší než napří­klad ubo­host typu Tank Girl je mož­ná to, že Crying Freeman není kla­sic­kým comic­sem, na kte­rý jsme zvyklí (tře­ba Čtyřlístek) z ame­ric­ké pro­duk­ce, ale je ve sty­lu Manga. Pokud vám toto slo­vo nic neří­ká, tak věz­te (že bude lépe - no, spíš hůře), že jde o comics z dílen asij­ských uměl­ců, kte­rý je o pozná­ní bru­tál­něj­ší, ale také více umě­lečtěj­ší než stan­dard­ní comicsy jako je napří­klad zmi­ňo­va­ných Spiderman či X-Meni. Každé malo­va­né okén­ko je potě­chou pro oko, ale také pro milov­ní­ky krva­vých láz­ní. To samo­zřej­mě nepla­tí jen pro comicsy, ale i pro fil­my z asij­ských luhů a hájů, sta­čí, když zmí­ním Lepší Zítřek a fil­mo­vým znal­cům musí být jas­no o čem je řeč. Ale pokus stá­le neví­te, tak titul Lepší Zítřek a jemu podob­né jsou vel­mi čas­to nazý­vá­ny „krva­vým bale­tem“, což ve zkrat­ce zna­me­ná, že akč­ní scé­ny (kte­rých je více než malé množ­ství) při­po­mí­na­jí tanec.... Ve stej­ném duchu se nese i Freeman: Plačící Drak. Nabízí vizu­ál­ní potě­chu, netra­dič­ní zábě­ry atd. atd., jed­no­du­še kla­de obrov­ský důraz na obra­zo­vou strán­ku celé­ho díla. To je oko­ře­ně­no o mystic­ký pří­běh a zvlášt­ní atmo­sfé­ru, kte­rá vás pohl­tí a ve stej­ném momen­tu vás zava­lí poci­tem nesne­si­tel­né bezmoci a depre­se, ale také nesko­na­lé eufo­rie. Yo Hnomura Freeman byl kdy­si hrn­čí­řem a přes­to­že byl se svým živo­tem šťast­ný, kru­tý osud mu zvo­lil napros­to jinou ces­tu. Stal se nesmlou­va­vým bezcit­ný zabi­já­kem sku­pi­ny Pěti Dračích Synů. Dlouho dobu bezchyb­ně plní úko­ly, kte­ré jsou mu zadá­vá­ny, ale jed­no­ho dne se setká s dív­kou, dív­kou, kte­rá je odliš­ná od ostat­ních. Je to Emu O´Hara, žena, kte­rá pohlí­ží na život a smrt napros­to jiným způ­so­bem než jiní. Smrt je pro ní darem, něčím s čím je smí­ře­ná, smr­ti se děsí, ale záro­veň je také při­pra­ve­ná jí při­jmout a svým způ­so­bem se na ní těší. Když se sta­ne svěd­kem vraž­dy, kte­rou spáchá Yo a pohléd­ne mu do tvá­ře, ví, že její život je u kon­ce. Je při­pra­ve­na, smrt oče­ká­vá s ote­vře­nou náru­čí, ale vše je jinak. Freeman, dosud nelí­tost­ný zabi­ják, kte­rý při kaž­dé své vraž­dě uro­ní slzu, nedo­ká­že tuto dív­ku usmr­tit. Miluje jí. Ale lás­ka je kru­tá a tak jim v ces­tě sto­jí nejen sku­pi­na Pěti Dračích Synů, ale také Yakuza, kte­rá také tou­ží Freemana zabít.... Příběh by se dal nazvat tra­dič­ní roman­cí asij­ské­ho sty­lu a v zápla­vě nesmír­ně si podob­ných titu­lů ame­ric­ké pro­ve­ni­en­ce je pří­jem­ným zpes­t­ře­ním, kte­ré vás buď­to nadchne a nebo ne, nic mezi tím.. Freeman: Plačící Drak není fil­mem pro kaž­dé­ho. Já pat­řím do sku­pi­ny lidí, kte­ré titul uča­ro­val a pokud jste milov­ní­ky hrdin­ských pří­bě­hů, bojo­vých umě­ní, netra­dič­ní­ho vizu­ál­ní­ho poje­tí, asij­ské­ho nahlí­že­ní na umě­ní a Manga comic­su, bude­te nad­še­ni. Jestliže vám tyto „ingre­di­en­ce“ nic neří­ka­jí, tak věř­te, že vět­ši­na z vás si po shléd­nu­tí toho­to fil­mu, ten­to styl umě­ní zami­lu­je.... Hlavní role Yoa se ujal z akč­ních rolí (Mistr nezná­mé­ho boje....) zná­mý herec Marc Dacascos, kte­rý výko­nem v tom­to fil­mu defi­ni­tiv­ně doka­zu­je, že nesá­zí jen na svou nád­her­nou tvář a vypra­co­va­né tělo, ale že kla­de vel­ký důraz na herec­ký výkon. Skvěle mu sekun­du­je Julie Condra coby Emu O´Hara nebo Rae Dawn Chong (Komando....). V jed­né z hlav­ních rolí se také dočká­me pro­slu­lé­ho her­ce s netra­dič­ním jmé­nem Tchéky Kareo (Wing Commander....). Freeman: Plačící Drak je doko­na­lým pře­ve­de­ním Manga comic­su na fil­mo­vé plát­no a stej­ně jako Manga comics, tak ten­to film není pro širo­ké obe­cen­stvo, ale pro sku­teč­né „fajnšme­k­ry“. Ale i pro ty, kte­rým ten­to styl fil­mů nic neří­ká, není Freeman: Plačící Drak titu­lem, kte­rý by neza­u­jal, roz­hod­ně si ale­spoň roz­ší­ří obzo­ry.... Hrají: Marc Dacascos, Julie Condra, Tchéky Kareo, Rae Dawn Chong a dal­ší Režie: Christophe Gans Jan Chen Lysý Upozornění: V roce 2002 se obje­vu­je ree­di­ce toho­to titu­lu na VHS a DVD.

---