Grace Lee Whitneyová

Grace Lee Whitneyová ( 1. dub­na 1930 Ann Arbor, Michigan, USA - 4. dub­na 2015) rod­ným jmé­nem Mary Ann Chaseová, byla ame­ric­ká hereč­ka a zpě­vač­ka.

Narodila se jako Mary Ann Chaseová, byla ale ado­p­to­vá­na rodi­nou Whitneyů, kte­ří ji pojme­no­va­li Grace Elaine Whitneyová. Poté, co se odstě­ho­va­la, zača­la pou­ží­vat jmé­no Lee Whitneyová, zná­mou se sta­la jako Grace Lee Whitneyová.

Svoji kari­é­ru zahá­ji­la již ve 14 letech jako zpě­vač­ka v roz­hla­su, poz­dě­ji vystu­po­va­la i v klu­bech spo­leč­ně s Billie Holidayovou, Buddym Richem, aj. Na začát­ku 50. let zača­la hrát na Broadwayi, vystu­po­va­la v muzi­ká­lu Top Banana. Díky jeho úspě­chu se obje­vi­la i v holly­wo­od­ském fil­mu stej­né­ho jmé­na z roku 1954. Grace Lee Whitneyová zača­la být obsa­zo­vá­na do men­ších rolí v růz­ných seri­á­lech i fil­mech, zahrá­la si i ve sním­ku Někdo to rád hor­ké.

V roce 1966 hrá­la posta­vu Janice Randové ve sci-fi seri­á­lu Star Trek. Randová byla poboč­ní­kem kapi­tá­na Kirka, vysky­to­va­la se ale pou­ze v prv­ní polo­vi­ně prv­ní řady seri­á­lu (cel­kem osm epi­zod). Postavu Randové si Whitneyová zopa­ko­va­la ve čtyřech fil­mech ze svě­ta Star Treku v letech 1979 až 1991 (Star Trek: Film, Star Trek III: Pátrání po Spockovi, Star Trek IV: Cesta domů a Star Trek VI: Neobjevená země) a v epi­zo­dě „Vzpomínka“ seri­á­lu Star Trek: Vesmírná loď Voyager (1996).

V 70. a 80. letech 20. sto­le­tí půso­bi­la jako zpě­vač­ka a spo­lu­pra­co­va­la s mno­ha orchest­ry a kape­la­mi.

---

Detaily o článku Grace Lee Whitneyová

• Jméno člán­ku: Grace Lee Whitneyová
• Autor: Přispěvatelé Wikipedie
• Vydavatel: Wikipedie: Otevřená ency­klo­pe­die.
• Datum posled­ní úpra­vy: 4. 05. 2015, 10:33 UTC
• Datum pře­vze­tí: 4. 05. 2015, 10:37 UTC
• Trvalý odkaz: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Grace_Lee_Whitneyov%C3%A1&oldid=12559983
• Hlavní auto­ři: Statistika edi­ta­cí strán­ky
• Identifikace ver­ze strán­ky: 12559983

---

Foto

Toto je vol­né dílo, neboť bylo vydá­no ve Spojených stá­tech mezi roky 1923 a 1977 bez copy­righ­to­vé výhra­dy. Pokud není jeho autor již mno­ho let mrtev, je stá­le autor­sko­práv­ně chrá­ně­no v zemích, kte­ré na ame­ric­ká díla neu­plat­ňu­jí pra­vi­dlo krat­ší doby ochra­ny, jako jsou napří­klad Kanada (50 p.m.a.), Čína (50 p.m.a., netý­ká se Hongkongu či Macaa), Německo (70 p.m.a.), Mexiko (100 p.m.a.), Švýcarsko (70 p.m.a.) a dal­ší země s indi­vi­du­ál­ní­mi smlou­va­mi. Více infor­ma­cí najde­te v tom­to pře­hle­du.

---