Henry Fonda

16. květ­na 1905 – 12. srp­na 1982

Sergio Leone sice obsa­dil Henryho Fondu do Tenkrát na Západě na zákla­dě obdi­vu, kte­rý léta cho­val k jeho wes­ter­no­vým rolím, iko­nic­ká posta­va Fondy jako ušlech­ti­lé­ho Američana, sym­bo­lu jeho mrav­ních a lid­ských hod­not, se ale kon­sti­tu­o­va­la i mimo ten­to žánr. Původní aspi­rant novi­nář­ské­ho řemes­la pře­sed­lal kon­cem 20. let k diva­dlu (kde také zača­lo jeho celo­ži­vot­ní přá­tel­ství s Jamesem Stewartem) a v polo­vi­ně 30. let se pře­su­nul do Hollywoodu, kde měl opa­ko­vat jed­nu ze svých úspěš­ných diva­del­ních rolí v The Farmer Takes a Wife (1939). Jeho úspěch byl oka­mži­tý – pohled­ný mla­dý muž, vyba­ve­ný odzbro­ju­jí­cí oprav­do­vos­tí a při­ro­ze­nos­tí pro­je­vu, se jako­by pro plát­no pří­mo naro­dil. Studiová poli­ti­ka mu sice nabí­ze­la širo­kou šká­lu žánrů, jeho nej­vý­raz­něj­ší­mi úspě­chy před vál­kou byla ale dra­ma­ta Johna Forda Mladý Lincoln (Young Mr. Lincoln, 1939) 1982 a steinbec­kov­ské Hrozny hně­vu (The Grapes of Wrath, 1940). Po váleč­né služ­bě v námoř­nic­tvu dokon­čil Fonda svou smlou­vu se stu­di­em skvost­nou sérií (vět­ši­mou) wes­ter­nů s Johnem Fordem – Můj milá­ček Klementina (My Darling Clementine, 1946), Uprchlík (The Fugitive, 1947) a Fort Apache (1948) a noi­ro­vým dra­ma­tem Anatole Litvaka Dlouhá noc (The Long Night, 1947) – a pak se na osm let pře­su­nul k diva­dlu. Na plát­na se vrá­til v roce 1955 v adap­ta­ci své­ho diva­del­ní­ho úspě­chu, váleč­né kome­dii Pan Roberts (Mr. Roberts). Jeho diva­del­ní i fil­mo­vá kari­é­ra pokra­čo­va­la pak dal­ší čtvrt­sto­le­tí – např. Vojna a mír (War and Peace, 1956), Nepravý muž (The Wrong Man, 1956), Dvanáct rozhně­va­ných mužů (12 Angry Men, 1967), Jak byl dobyt Západ (How the West Was Won, 1962), Bitva v Ardenách (Battle of the Bulge, 1965), Tenkrát na Západě, Cheyennský klub (The Cheyenne Social Club, 1970), Mé jmé­no je Nikdo (Il mio nome e Nessuno, 1973) – a uza­vře­la se str­hu­jí­cím dra­ma­tem Marka Rydella Na Zlatém jeze­ře (On Golden Pond), kde ved­le Katharine Hepburnové účin­ko­va­la i jeho dce­ra Jane.