JAK VYCVIČIT DRAKA 2 - INSPIRACE … UMĚNÍ

 Když skon­či­la výro­ba prv­ní­ho dílu dra­čí tri­lo­gie a než zapo­ča­la výro­ba dru­hé­ho, reži­sér Dean Deblois, pro­du­cent­ka Bonnie Arnoldová, vedou­cí desig­nér Gil Zimmerman, výtvar­ník Pierre Olivier Vincent (P.O.V.), vedou­cí ani­má­tor Simon Otto a vedou­cí stři­hač John Carr vyra­zi­li na výlet do Norska, načer­pat inspi­ra­ci ze sever­ské­ho pro­stře­dí.

„Mluvili jsme o tom již při výro­bě jed­nič­ky, pro­to­že film byl vol­ně zalo­že­ný na vikin­ské kul­tu­ře, ale nedo­šlo k tomu,“ říká Arnoldová. „Pak jsme měli pocit, že pro to byl vhod­ný čas, ješ­tě než jsme zača­li s dvoj­kou a než Dean napsal scé­nář, a vyda­li jsme se na výlet do Norského lido­vé­ho muzea a Muzea vikin­ských lodí v Oslu.“

„Nejvíce mě inspi­ro­val náš výlet do fjor­dů, jejich napros­tá vzne­še­nost a pohled na vel­kou řeku s obrov­ský­mi hora­mi ros­tou­cí­mi z vody,“ říká Zimmerman, kte­rý zastá­vá podob­nou funk­ci jakou má kame­ra­man u hra­né­ho fil­mu, zod­po­ví­dá za pohyb postav a kame­ry, úzce spo­lu­pra­cu­je s reži­sé­rem a stři­ha­čem.

Arnoldová dodá­vá: „Nakonec se z toho sta­lo tak tro­chu foto safa­ri. Pro jed­nič­ku jsme udě­la­li hod­ně pro­drob­ný prů­zkum, ale věci, kte­ré jsme nalez­li v Norsku, nám pomoh­ly, aby byla dvoj­ka ješ­tě lep­ším zážit­kem.“

„Největší pří­nos toho­to výle­tu spat­řu­ji v tom, jak nás to stme­li­lo jako tým,“ dodá­vá Zimmerman. „Vynaložili jsme úsi­lí vzá­jem­ně se poznat a navzá­jem jsme se nau­či­li oprav­du dob­ře komu­ni­ko­vat. Tento film byl vel­kou výzvou, kte­rá vyža­do­va­la, abychom mezi sebou měli něco víc, ​​než jen firem­ní vztah.“

Tvorba jakého­ko­liv fil­mu, ani­mo­va­né­ho nebo hra­né­ho, vyža­du­je spous­tu týmo­vé prá­ce. Dalo by se argu­men­to­vat, že JAK VYCVIČIT DRAKA 2, vzhle­dem k jeho výprav­nos­ti a roz­sa­hu, vyža­du­je ješ­tě vět­ší týmo­vou prá­ci, zejmé­na pro­to, že se jed­ná o zdán­li­vě nový pří­běh s mno­ha nový­mi loka­ce­mi. Ve sku­teč­nos­ti byla jen jed­na loka­ce z prv­ní­ho dílu (ost­rov Blp) zno­vu pou­ži­ta i ve dru­hém.

„Je to jed­na ze čtyř nej­slo­ži­těj­ších scé­nic­kých sta­veb, tak­že nám to pomoh­lo zejmé­na na začát­ku,“ říká Zimmerman. „Jedna z prv­ních scén, kte­rou jsme muse­li vyro­bit, se ode­hrá­va­la na Blpu, ale díky Škyťákovým prů­zkum­ným výle­tům, teď ve fil­mu exis­tu­je mno­ho růz­ných svě­tů. Nejdřív jsem se tedy pus­til do výbě­ru scé­nic­kých poza­dí spo­leč­ně s naším fil­mo­vým výtvar­ní­kem P.O.V.

„Nesmírně nám pomoh­lo, že byl Dean s námi, když jsme se roz­ho­do­va­li, jak zin­sce­no­vat urči­té momen­ty ve fil­mu,“ pokra­ču­je. „Byl s námi v moti­on cap­tu­re stu­diu (pro sní­má­ní pohy­bu), když jsme tes­to­va­li pohy­by vir­tu­ál­ní kame­ry pří­mo ve scé­ně a vybí­ra­li, jak a kde zin­sce­nu­je­me jed­not­li­vé čás­ti akce.“

Jedna z raných fází výrob­ní­ho pro­ce­su se nazý­vá pre­vi­zu­a­li­za­ce. Filmaři během ní vychy­tá­va­jí chy­by a zdo­ko­na­lu­jí, jak budou scé­ny ve výsled­ku vypa­dat. Při výro­bě JAK VYCVIČIT DRAKA 2 tvůr­čí tým znač­ně spo­lé­hal na moti­on cap­tu­re tech­no­logii jako na nástroj (asi 80 pro­cent z fil­mo­vých scén vznik­lo v mo-cap stu­diu), kte­rý umož­nil fil­ma­řům pra­co­vat s kame­rou kre­a­tiv­ně a pomohl jim zin­sce­no­vat scé­ny růz­ný­mi způ­so­by, aby dosáh­li co nej­vět­ší­ho emo­ci­o­nál­ní­ho účin­ku.

„Gil má ve svém týmu dva chla­pí­ky, kte­ří jsou spe­ci­a­lis­ty na bojo­vá umě­ní,“ říká stři­hač John Carr. „Když plá­no­va­li sek­ven­ci, kde Kliďas boju­je s Dragem, natáh­li si mo-cap oble­ky pro sní­má­ní pohy­bů a sek­ven­ci zahrá­li. Přišli s celou řadou růz­ných bojo­vých cho­re­o­grafií.“ Tyto zábě­ry pak byly pře­dá­ny desig­né­rům a ani­má­to­rům, kte­ří na nich dále pra­co­va­li.

---