Logohrátky by se mohly stát cenným pomocníkem dětí, které mají potíže s výslovností a rodičů, kteří by jim chtěli s tímto problémem pomoci.

O čes­kých dětech dneška se obec­ně ví, že už ve věku „škol­ko­vém“ nema­jí problém ovlá­dat tablet a mobil­ní tele­fon, ale s mlu­ve­ním to není žád­ná hit­pa­rá­da. Dětí s poru­cha­mi řeči stá­le při­bý­vá, a i přes to, že ve škol­kách je tomu­to problé­mu věno­vá­na pozor­nost, hlav­ní gró při odstra­ňo­vá­ní obtí­ží leží na bed­rech rodi­čů. Ty na děti někdy nema­jí čas a pod­ce­ňu­jí úlo­hu říka­nek a pís­ni­ček v útlém věku. Poutavé „rýmo­vač­ky“ se dětem vět­ši­nou líbí a rády je opa­ku­jí. Mnohdy jde o nená­pad­né roz­cvič­ky malých jazýč­ků a mlu­vi­del nebo nácvik výslov­nos­ti proble­ma­tic­kých hlá­sek. Právě na kouz­lu zví­da­vých malých dětí, kte­ré napo­do­bu­jí své rodi­če, je posta­ve­ná kníž­ka Logohrátky. „Předškoláci ješ­tě neu­mě­jí číst, proto je nut­né, abys­te kni­hu pou­ží­va­li spo­leč­ně s dítě­tem. Na kaž­dé stra­ně je výstiž­ně popsá­no, co se od dítě­te žádá. Pokud se vyvo­ze­ní hlás­ky neda­ří, vra­cej­te se k bás­nič­kám a úko­lům opa­ko­va­ně, tře­ba kaž­dý den,“ nabá­dá rodi­če autor­ka Zuzana Pospíšilová a zdů­raz­ňu­je, že kni­ha nena­hra­zu­je odbor­nou logo­pe­dic­kou péči, je pou­ze jejím dopl­ně­ním.

Hned po úvo­du kni­hy násle­du­je kapi­to­la, věno­va­ná řeči a jejím vadám, v níž je zdů­raz­ně­no, jak důle­ži­tá je role rodi­če k tomu, aby se dítě nau­či­lo správ­ně mlu­vit. „Aby se dítě nau­či­lo správ­ně mlu­vit, potře­bu­je mít oko­lo sebe mluv­ní vzo­ry. Učí se nápo­do­bou... Každé dítě je jiné, vyví­jí se jiným tem­pem, dosta­lo do vín­ku jiný gene­tic­ký základ. Všechny bez roz­dí­lu ale potře­bu­jí naši pozor­nost.“

Zuzana Pospíšilová napsa­la k procvi­če­ní mlu­vi­del sérii autor­ských bás­ni­ček a jazy­ko­la­mů. Například: „Na dvor­ku se jíd­la dočká kohout, koza, kuře, kočka, krů­ta, kro­can, kach­nič­ka, krá­lík, kůň i kra­vič­ka.“ Nebo: „Lípa pálí, lípa pálí… Kosa soka, kosa, soka. Malá lama, malá lama… Kára raka, kára raka… Líbá Bílá líbá Billa, Líba Bílá líbá Billa…“ Kromě bás­ni­ček a jazy­ko­la­mů obsa­hu­je kni­ha hádan­ky s dopl­ňo­vač­ka­mi (např. Na pod­la­ze doma leží, kaž­dý po něm cho­dí, běží. Tato tep­lá tka­ná věc, jme­nu­je se…) nebo úko­ly (např. „Zkus napo­do­bit štěbe­tá­ní ptáč­ků.“).
Návody, jak dítě moti­vo­vat, jak ho nabá­dat, aby spo­lu­pra­co­va­lo v kni­ze říká nama­lo­va­ná posta­va mla­dé ženy (paní uči­tel­ky nebo autor­ky). Sympatické je, že ji ilu­strá­tor­ka vypo­dob­ni­la pokaž­dé v jiném oble­če­ní a tro­chu jiný­mi ges­ty.

Ilustrace jsou beze­spo­ru vel­kým pří­no­sem kníž­ky. Dítě si díky vese­lým říka­dlům a líbi­vým obráz­kům zřej­mě ani neu­vě­do­mí, že něco procvi­ču­je. Na obráz­cích jsou nama­lo­va­né děti, věci den­ní potře­by, s nimiž se děti běž­ně setká­va­jí a čas­to zví­řa­ta.

Knížka je pěk­ná a pro před­ško­lá­ky urči­tě uži­teč­ná. Koupí nepro­hlou­pí ani ti, jejichž děti žád­nou řečo­vou vadu nema­jí.

---

Logohrátky
Autor: Zuzana Pospíšilová
Ilustrace: Zdeňka Študlarová
Počet stran: 120
Vydal: Bambook
Kniha ke kou­pi: Grada Publishing a.s.
Hodnocení: 100 %

---